Hlasování o zákazu jednorázových plastů
 
Poslanci budou ve středu hlasovat o zákazu jednorázových plastových výrobků (např. talířů, příborů nebo vatových tyčinek), které v současnosti tvoří více než 70 % odpadků v mořích.
 Nová právní úprava by měla v EU od roku 2021 zakázat prodej jednorázových plastových produktů, včetně brček, nápojových míchátek či tyček k balónkům.
 
 Poslanci výboru pro životní prostředí na seznam plastů, které by se měly do roku 2021 přestat používat, přidali velmi lehké plastové tašky, produkty z oxo-rozložitelných plastů či nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení vyrobené z pěnového polystyrenu.
 Dále poslanci navrhli opatření ke snížení odpadu z tabákových produktů, zejména z cigaretových filtrů obsahujících plasty, a ze ztracených či opuštěných rybářských lovných zařízení.

Pitná voda: Plány na zvýšení kvality vody z kohoutku
 
 Poslanci budou v úterý hlasovat o návrhu zaměřeném na zvýšení důvěry spotřebitelů v kohoutkovou vodu, která je výrazně levnější a k životnímu prostředí šetrnější než balená voda.
 Navrhovaná směrnice, o které budou poslanci diskutovat v pondělí, zpřísňuje limity pro některé znečišťující látky, včetně olova - o polovinu, polyfluoralkylovaných látek (PFAS) a škodlivých bakterií, a zavádí povinnost monitorovat úroveň mikroplastů přítomných ve vodě.
 Right2Water: Právo na vodu
 Členské státy by podle návrhu, který plénu předkládá Výbor EP pro životní prostředí (ENVI), měly přijmout opatření na usnadnění přístupu k vodě, včetně budování bezplatných pitných fontánek ve městech a jinde na veřejných místech, kde je to technicky proveditelné. Poslanci také prosazují, aby restaurace, jídelny a poskytovatelé stravovacích služeb nabízeli svým klientům vodu zdarma nebo jen za malý servisní poplatek.
 V návaznosti na občanskou iniciativu Right2Water (Právo na vodu) poslanci pravděpodobně zopakují svůj požadavek, aby se členské státy v otázce přístupu k vodě zaměřily také na potřeby zranitelných skupin.

Facebook a Cambridge Analytica: Rozprava o dalších krocích EU
 
Opatření v reakci na zneužití osobních údajů společnostmi Facebook a Cambridge Analytica, budou předmětem rozpravy s komisařkou Věrou Jourovou v úterý a usnesení ve čtvrtek.
 Poslanci pravděpodobně vyzvou Facebook, aby v návaznosti na skandál ohledně neoprávněného přístupu k datům 87 milionů svých uživatelů a následného zneužití těchto dat, umožnil orgánům EU provést celkový audit, který by se zaměřil na míru ochrany dat a bezpečnosti osobních údajů zajišťovaných touto sociální sítí. Facebooku by zároveň poslanci měli doporučit přijetí změn, které by vedly k souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů.
 Plénum se bude zabývat i opatřeními, která by měla zabránit manipulacím voleb na sociálních sítích. Jednat by se také mělo o změnách pravidel hospodářské soutěže zaměřené na jejich sladění s digitální realitou.

Opatření proti přenosu rezistence vůči lékům ze zvířat na lidi
 
Legislativa zaměřená na omezení využívání antibiotik v zemědělství s cílem zabránit, aby se rezistentní bakterie dostaly do potravin, bude ve čtvrtek předmětem hlasování EP.
 
Nové nařízení omezí takzvané profylaktické používání antimikrobiálních látek, tedy jejich aplikaci v rámci prevence - pokud se neobjeví klinické příznaky infekce. Podle nových pravidel se antibiotika budou moci aplikovat v rámci profylaxe pouze na jednotlivá zvířata, ne na celé skupiny. Léky by zároveň měly být preventivně aplikovány pouze za předpokladu, že nezbytnost jejich použití potvrdí veterinář a že riziko infekce je vysoké.
 Metafylaktické používání léků, tedy jejich aplikace na skupinu zvířat - například celé stádo či hejno - v případě, že pouze jedno zvíře vykazuje známky infekce, by mělo být pouze krajní možností. Infekci však bude muset diagnostikovat veterinář, který zároveň předepíše antimikrobiální lék.
 Vyhrazení části antibiotik pro lidi
 Nová legislativa - ve snaze vypořádat se s rostoucí rezistencí vůči antimikrobiálním látkám - umožní Evropské komisi vymezit jisté antimikrobioální látky, které budou určeny výhradně k léčbě lidí.
 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nedávno vydalo varování, podle kterého bakterie vyskytující se u lidí, zvířat a v potravinách nadále vykazují rezistenci vůči nejčastěji využívaným antimikrobiálním lékům. Vědci například poukazují na vysokou odolnost bakterie campylobacter vůči ciprofloxacinu, kriticky důležitému antimikrobiotiku při léčbě infekcí, snižující účinnost léčby závažných infekcí přenášených potravinami. Multirezistentní bakterie salmonely se také nadále šíří v celé Evropě.

Rozpočet EU na rok 2019: Podpora mladých a investic do růstu a zaměstnanosti
 
Poslanci se ve středu usnesou na vyjednávací pozici Evropského parlamentu před jednáním s Radou (ministrů) EU o příštím rozpočtu Unie.
 
Návrh vyjednávací pozice, který plénu předkládá výbor pro rozpočet, předpokládá navýšení financí na program Erasmus +, na boj s nezaměstnaností mladých, na řešení migrace a podporu výzkumu, jakož i na investice do infrastruktury a na ochranu klimatu. Podrobnější informace jsou k dispozici v nedávných tiskových zprávách k usnesení o rozpočtu a k jednotlivým rozpočtovým položkám.
 Další postup
 Plenárním hlasováním začíná třítýdenní období dohodovacího řízení mezi EP a Radou, během něhož by měli vyjednavači obou institucí dosáhnout dohody o konečné verzi příštího rozpočtu, kterou budou muset následně 29. listopadu schválit poslanci a podepsat předseda EP Tajani.

Rozprava o výsledcích říjnového summitu lídrů EU
 
Poslanci EP společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem ve středu zhodnotí výsledky setkání vedoucích představitelů EU ze 17. a 18. října.
 Hlavními tématy zasedání Evropské rady dne 18. října byly migrace a vnitřní bezpečnost EU. Samostatné setkání ve složení EU27 dne 17. října bylo věnována brexitu.

Budoucnost Evropy: Rozprava s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem
 
Prezident Rumunska Klaus Iohannis se v úterý jako jedenáctý lídr státu EU zapojí do diskuze s poslanci a předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem o budoucnosti Unie.
 Klaus Werner Iohannis, bývalý učitel a starosta města Sibiu, byl zvolen prezidentem Rumunska dne 16. listopadu 2014. Úřadu se ujal 21. prosince 2014.
 Iohannis bude již jedenáctým lídrem členské země EU, který se s poslanci EP podělí o svou vizi reformy fungování Unie. Série rozprav o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018 a bude pokračovat až do příštích evropských voleb.

Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude německá kancléřka Angela Merkelová. Do Evropského parlamentu zavítá během listopadového plenárního zasedání ve Štrasburku. 

Zdrojem: Tiskové oddělení EP

Datum: 22.10.2018

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video