Ve dnech 2. - 5. července 2018 budou poslanci a poslankyně Evropského parlamentu jednat na plenárním zasedání ve Štrasburku. Mimo jiné se budou věnovat těmto tématům:

 

Migrační politika EU: Poslanci zhodnotí výsledek jednání lídrů EU

Výsledky summitu EU z 28. a 29. června, na kterém by se lídři členských států měli posunout blíže k dohodě na nové společné migrační a azylové politice EU, budou v úterý předmětem plenární rozpravy poslanců s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem.

Evropský parlament od listopadu 2017 čeká na dohodu členských států ohledně jejich vyjednávací pozice k novelizaci dublinského nařízení, které je základem širší reformy společného evropského azylového systému. Vyjednávací pozice členských států je nezbytná pro zahájení jednání Rady (ministrů) EU s Evropským parlamentem o konečném znění nových právních předpisů. Poslanci opakovaně vyzývali Radu, aby prokázala politickou vůli reformovat azylovou legislativu EU a pomohla tak snížit počty migrantů, kteří na cestě do Unie přicházejí o život.

Poslanci budou diskutovat i o pokroku jednání hlav států a vlád EU v dalších otázkách. Jde zejména o prohloubení hospodářské a měnové unie, příští dlouhodobý rozpočet EU, jednání o brexitu a spolupráci členských států v oblasti bezpečnosti a obrany.

 

Budoucnost EU: Rozprava s polským premiérem Morawieckim

Předseda vlády Polské republiky Mateusz Morawiecki se ve středu ráno v 9:00 hod. jako osmý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie. Rozpravy se zúčastní i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Mateusz Morawiecki, člen konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), stojí v čele polské vlády od 9. ledna 2018. Polský premiér zavítá do Evropského parlamentu, aby se s poslanci jako osmý lídr státu podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Série rozprav o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018 a bude pokračovat až do příštích evropských voleb.

Rozprav o budoucnosti EU se dosud zúčastnily tyto hlavy států a vlád: irský premiér Leo Varadkar - dne 17. ledna, chorvatský premiér Andrej Plenković - dne 6. února, portugalský premiér António Costa - dne 14. března, francouzský prezident Emmanuel Macron - dne 7. dubna, belgický premiér Charles Michel - dne 3. května, lucemburský premiér Xavier Bettel - dne 30. května, nizozemský premiér Mark Rutte - dne 13. června.

Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude předseda řecké vlády Alexis Tsipras. Do Evropského parlamentu zavítá během zářijového plenárního zasedání ve Štrasburku.

 

Zřízení prvního fondu na financování evropského obranného průmyslu

Poslanci budou v pondělí diskutovat a v úterý hlasovat o zřízení prvního programu EU, který by měl podpořit inovace v evropském obranném průmyslu.

Program rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP) by měl s rozpočtem 500 milionů eur na období 2019-2020 pomoci financovat vývoj nových a modernizaci stávajících obranných nástrojů a technologií a přispět tak ke zvýšení nezávislosti EU, zefektivnění vynakládání prostředků jednotlivých členských států a podpoře inovací v tomto sektoru.

Evropská unie bude prostřednictvím EDIDP spolufinancovat projekty konsorcií tvořených minimálně třemi veřejnými nebo soukromými podniky z minimálně tří různých členských států.

Získání kontraktu bude podmíněno prokázáním příspěvku navrhovaného projektu k dosahování prvotřídní kvality a k podpoře inovací a konkurenceschopnosti. Na projekty určené pro malé a střední podniky (MSP) a společnosti se střední tržní kapitalizací (tzv. Mid-caps, tedy podniky, které již nespadají do kategorie MSP, zároveň však nemají více než tři tisíce zaměstnanců) a na aktivity související se Stálou strukturovanou spoluprací (PESCO) se bude vztahovat vyšší spolufinancování ze strany EU.

Nařízení vstoupí v platnost po schválení Evropským parlamentem a Radou (ministrů) EU a následném zveřejnění v Úředním věstníku EU. První projekty v oblasti obranných schopností by měly být financovány v roce 2019.

 

Bezpečnost vnějších hranic: Nový systém kontroly zahraničních bezvízových cestujících

Občané třetích zemí, na které se nevztahuje vízová povinnost EU, budou před vycestováním do Unie muset požádat o autorizaci vstupu. Tahle povinnost jim vznikne na základě nových předpisů, o kterých budou poslanci diskutovat ve středu a hlasovat ve čtvrtek. Cestujícím, kteří by mohli představovat bezpečnostní či epidemiologické riziko, případně u kterých hrozí nelegální imigrace, bude vstup zamítnut.

Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), na jehož podmínkách zřízení a fungování se již parlamentní vyjednavači dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU, by měl být plně funkční v roce 2021. ETIAS budou využívat občané více než šedesáti zemí a území, na které se nevztahuje vízová povinnost EU.

Povolení ke vstupu bude stát sedm eur a bude platné po dobu tří let. Drtivá většina cestujících získá autorizaci krátce po vyplnění elektronického formuláře, a to okamžitě po ověření jejich údajů v relevantních databázích.

 

Balíček opatření v oblasti mobility: Novelizace pravidel pro silniční nákladní dopravu v EU

Poslanci budou ve středu hlasovat o jednací pozici EP k navrhované novelizaci předpisů vztahujících se na silniční nákladní dopravu, které kromě jiného upravují vysílání a dobu odpočinku řidičů. Nová legislativa by měla zajistit spravedlivější konkurenci a zabránit nezákonným praktikám.

Středeční hlasování se kromě změn v oblasti vysílání řidičů nákladní dopravy a jejich odpočinku týká i důslednějšího vynucování pravidel souvisejících například se schránkovými firmami či kabotáží - tedy přepravou v rámci členského státu zabezpečovanou dopravcem z jiné země EU.

Parlament bude ve středu hlasovat o své jednací pozici před negociacemi s Radou (ministrů) EU, které by měly vést k dohodě na konečném znění nových právních předpisů zaměřených na zlepšení pracovních podmínek řidičů a k zajištění spravedlivější konkurence dopravců v celé EU.

 

Autorské právo: Možné hlasování o jednacím mandátu EP

Záměr Výboru pro právní záležitosti zahájit jednání s Radou (ministrů) EU o konečném znění legislativy upravující předpisy EU v oblasti autorského práva bude v pondělí oficiálně tlumočen plénu EP. Poslanci mohou proti tomuto rozhodnutí vznést námitku a požádat, aby o jednacím mandátu EP rozhodla celá sněmovna.

V souladu s článkem 69c Jednacího řádu EP bude rozhodnutí Výboru EP pro právní záležitosti (JURI) o zahájení jednání s ministry členských států, jejichž cílem je dosáhnout dohody na textu směrnice o autorském právu, oznámeno na začátku červencové plenární schůze - tedy v pondělí krátce po 17:00 hod. Pokud do půlnoci z úterý na středu nebude jménem alespoň desetiny všech poslanců podaná žádost, aby o rozhodnutí výboru hlasovalo plénum EP, výbor získá zmocnění k jednáním s Radou.

Pokud alespoň 76 poslanců vznese v daném termínu námitku, o osudu jednacího mandátu EP rozhodne ve čtvrtek plénum. Parlament by v takovém případě hlasoval pouze o potvrzení nebo zamítnutí jednacího mandátu z dílny výboru JURI. V případě jeho potvrzení bude výbor zmocněn jednat s Radou, v případě jeho zamítnutí bude o znění mandátu hlasovat plénum v září.

 

Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu

Datum: 29.6.2018

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...