Důležitou událostí tohoto týdne bylo rozhodnutí o laureátech Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Letos ji dostaly irácké Jezídky Nadia Murad a Lamjá Bašár, které bojují za práva svojí komunity vyvražďované takzvaným Islámským státem a za osvobození žen zneužíváných jeho bojovníky. Poslanci se na této říjnové plenárce zabývali také rozpočtem EU na příští rok, kde chtějí více prostředků pro růst, a dále též škodlivými trans tuky na našem jídelníčku.
Dvě jezídské dívky, Nadia Murad & Lamjá Bašár, které
přežily násilí ze strany takzvaného Islámského státu a staly se hlasem
obětí sexuálního zotročování a také genocidy svého národa na území
Iráku, získaly společně letošní ocenění Sacharovovou cenou za svobodu myšlení.
Cena jim bude slavnostně předána 14. prosince během plenárního
zasedání ve Štrasburku. Nadia Murad byla před dvěma týdny také oceněna
Radou Evropy, když dostala cenu Václava Havla za lidská práva.
Ve středu se poslanci shodli na tom, že obsah
nenasycených mastných kyselin neboli trans tuků, jejichž konzumace je
spojována s vyšším rizikem srdečních chorob, neplodnosti, Alzheimera a
dalších, by měl být celoevropsky omezen. Více o pozadí a důvodech návrhu
se dozvíte v našem článku.
Jedním z velkých témat uplynulého týdne byl rozpočet EU na příští rok.
Parlament odmítnul všechny škrty navrhované členskými státy a naopak
chce více prostředků na podporu růstu, zaměstnanosti mladých nebo
opatření na zvládání migrace. Vybaveni stanoviskem z pléna mohou teď
parlamentní vyjednavači zahájit jednání s Radou členských států.
V úterý jednali poslanci o případech porušování demokracie, právního státu
a základních práv ve státech EU. Poslanci chtějí po Komisi, aby
stanovila systematické monitorování a závazná opatření a aby jim
následně rok co rok podávala zprávu o jejich naplňování.
Ve středu plénum schválilo nové nařízení proti rostlinným škůdcům,
jakým je například Xylella fastidiosa ničící olivovníky. Umožní
rychleji reagovat v případě dovozu rostlin, které by mohly přenášet
nákazy a jeho součástí je také lepší prevence.
Tentýž den se hlasovalo o zprávě české poslankyně Dity Charanzové,
díky níž by se u všech veřejných institucí členských států mělo stát
samozřejmostí, že jejich online služby a aplikace budou přístupné lidem
s postižením. Web stránky finančního úřadu nebo online rezervační systém
městské knihovny pak například budou koncipované i pro zvláštní čtečky a
podobné nástroje. Týká se to nejenom osmdesáti milionů nevidomých a
slabozrakých v Evropě, ale potenciálně nás všech, protože stáří nám
skoro jistě přinese určitá zdravotní omezení, zatímco společnost se bude
čím dál tím více digitalizovat.
Prostřednictvím ve čtvrtek přijatého usnesení Parlament vyzval Turecko, aby propustilo tamní novináře zadržované bez přesvědčivých důkazů, že se dopustili trestné činnosti. Během středeční plenární debaty,
která předcházela hlasování, poslanci upozorňovali, že turecká vláda
zadržela nejméně 99 novinářů a spisovatelů a zavřela více než 150
redakcí.
Hlasovalo se také o doporučeních, jak by měla vypadat nová strategie EU vůči Iránu.
Poslanci chtějí, aby byla komplexní, konstruktivní a zaměřovala se na
spolupráci. Britský labourista Richard Howitt zodpovědný za tuto zprávu
apeluje, že by EU měla využít úspěch jaderné dohody s Iránem k tomu, aby pomohla zajistit mír a bezpečnost pro celý Blízký východ.
Poslancům se nelíbí, když evropské firmy zneužívají své dělníky v
třetích zemích a požadují, aby při tamní výrobě zajistily respekt
základních práv. Také chtějí, aby obchodní a investiční smlouvy
uzavírané EU obsahovaly doložky o etické odpovědnosti evropských podniků.
Ve čtvrtek plénem odhlasovalo usnesení o Evropské dobrovolné službě s požadavkem, aby dostala pevnější právní vymezení, což by mělo přínos i pro dobrovolníky, kteří se jí účastní.
Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu
Datum: 28.10.2016