1. Z výsledků studie Tax Research UK zadané frakcí Evropských sociálních demokratů vyplývá, že každoroční ztráta z potenciálních daňových příjmů Evropské unie (všech 27 členských států) odpovídá částce 1 bilionu EUR.

2. Tato ztráta veřejných příjmů tvoří významnou část deficitu a zadlužení, kterým nyní EU čelí, a která negativně ovlivňuje výši veřejných investic, ekonomického růstu a zaměstnanosti.

3. Značná část těchto nezdaněných prostředků se promítá do aktivit spojených s finančním obchodováním namísto spotřeby a investic do soukromého a veřejného sektoru.

Z tohoto důvodu chceme zdůraznit existenci těchto "daňových mezer" a nastínit kroky, které by EU měla podniknout:

• přispět k nezbytné stabilizaci finančního trhu a ekonomiky jako celku, výrazným omezením finančních prostředků určených pro finanční obchodování, které nesouvisí se skutečnou ekonomickou aktivitou;

• zvýšit dostupné veřejné příjmy, které by stimulovaly potřebnou fiskální konsolidaci a zároveň snížily úsporný efekt (a tím zmírnily současný tlak na nezbytné veřejné výdaje na školství, zdravotnictví a sociální politiku); studie prokázala, že pokud by bylo možné zcela utěsnit daňové mezery, vlády EU by mohly splatit veškeré veřejné dluhy do 8,8 let;

• zajistit potřebné zdroje pro růst veřejných investic zaměřených k posílení mezinárodní konkurenceschopnosti Evropy a potenciálního růstu, navzdory konsolidaci.

V případě, že by se díky snížení daňových mezer ročně uvolnilo dodatečných 200 miliard EUR, které by se investovaly do veřejného sektoru, mohla by EU zvýšit podíl investic na HDP z nynějších 2,7 % na reálnou výši 3,5 % ve finančním výhledu několika let. To by zajistilo zejména dostatečné zdroje pro financování veřejných investic do technologie udržitelného růstu;

• tato nová strategie by měla být zakomponována do strategie Evropa 2020, jako posilující záloha pro správné financování;

• k vedení této strategie na evropské úrovni (stejně tak bude muset být prováděna na úrovni členských států) bude třeba využití existujících procesů, mezi něž patří roční národní růstové a stabilizační programy a národní reformní programy.

• Zároveň musí být v zájmu veřejného zájmu výrazně zvýšeny dostupné informace týkající se rozsahu daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Klíčová doporučení:
Evropská unie musí koordinovaně podniknout výrazné kroky jak na úrovni evropské, tak i na úrovních národních států. Aby se zajistila nezbytná proveditelnost těchto kroků, musí se Evropská rada dohodnou na ambiciózním, nicméně reálném hlavním cíli: snížení daňové mezery o polovinu do konce roku 2020. Přibližováním se k tomuto cíly by členské státy postupně získaly nové daňové příjmy, a to bez zvyšování daňových sazeb na úrovni několika 100 milionů EUR ročně.

Tento cíl může být dosáhnut, budou-li zajištěny tyto klíčové kroky:
1. reforma účetních pravidel a zveřejňování podnikových účetnictví;
2. vylepšení a rozšíření rámce směrnice o zdaňování úspor;
3. zajištění povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob;
4. zavedení předávání informací a zpráv o přeshraničních firmách mezi jednotlivými státy;
5. posílená regulace rejstříků společností a rejstříků trestů.

Do této strategie musí být zahrnuty odpovídající dohody s klíčovými třetími zeměmi mimo EU, jenž v současné době poskytují platformu pro finanční instituce, které usnadňují daňové podvody a úniky z činností v rámci EU, jako je například Švýcarsko.

Studie obsahuje přes 30 detailních návrhů, které by EU a členské státy mohly v rámci svých politických kroků využít.

Klíčová fakta a čísla:
Vzhledem k tomu, že je studie důsledně založena na využití důvěryhodných zdrojů, můžeme konstatovat odhad daňových úniků v Evropské unii na přibližně 860 miliard EUR ročně. Odhad vyhýbání se daňové povinnosti je těžší, zpráva však odhaduje, že by mohlo být 150 miliard EUR ročně. Proto je pravděpodobné, že kombinace daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem může stát vlády členských států Unie 1 bilion EUR ročně.

Ve značném počtu zemí daně ztracené v důsledku stínové ekonomiky mohou představovat více než 20 % celkových vládních výdajů, v některých případech tato suma přesahuje 30 % podílu celkových vládních příjmů.

V důsledku existence stínových ekonomik v Evropě se v průměru daňová ztráta rovná 105,8 % zdravotních výdajů zemí EU.

Datum: 24.5.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...