Prevenci vzniku závažných dopravních nehod je věnována celospolečenská pozornost. 
Co se ovšem děje se zraněnými po nehodách? 
Je skutečně uděláno vše pro jejich přežití a navrácení do normálního života?  
Dle průzkumu provedeného ve státech OECD může být zdokonalením ponehodové péče dosaženo 5-25% redukce obětí dopravních nehod.

Těmto i dalším tématům se věnoval seminář na téma "ponehodová péče", který se dnes uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová na něm představila automatický systém tísňového volání eCall, který může v Evropské unii zachránit až 2500 životů ročně.
 

Každý rok zemře na silnicích celého světa bezmála 1,3 milionu lidí, dalších zhruba 50 milionů je zraněno. Dle Světové zdravotnické organizace jsou dopravní nehody třetí nejčastější příčinou smrti. U mladých jedinců ve věku 15-29 let dokonce nejčastější. „Pokud nebudou přijata zásadní opatření, v r. 2020 bude na světových silnicích umírat až 1,9 milionu lidí,“ upřesňuje Alena Šteflová, ředitelka kanceláře WHO v České republice. 
Pět základních oblastí preventivních opatření Dekády bezpečnosti silničního provozu vyhlášené OSN na období let 2011-2020 by mělo napomoci zastavit růst počtu obětí dopravních nehod. Jednou z klíčových oblastí, kterým je věnována pozornost, je komplexní ponehodová péče o zraněné. Právem. Ve státech OECD může být díky zdokonalené ponehodové péči dosaženo 5-25% redukce obětí nehod.

Ponehodová péče je strategickou oblastí
Rovněž Evropská unie věnuje ponehodové péči náležitou pozornost. Není to bezdůvodné. Počty usmrcených při dopravních nehodách jsou jen vrcholem ledovce. Na jednoho usmrceného připadají další 4 jedinci, kteří se stávají následkem nehody trvale invalidní, 10 těžce zraněných a 40 zraněných lehce. Ekonomické následky jsou enormní, ročně dosahují minimálně 1,5 % HDP. Evropská komise přijala strategický dokument, jenž by měl být zárukou, že počty usmrcených budou do roku 2020 oproti roku 2010 nižší o celou polovinu. Jednou ze strategických oblastí, která by měla napomoci dosáhnout tohoto ambiciózního cíle, je ponehodová péče. Jedná se o řetězec opatření mířících na bezpečnostní parametry vozidel a infrastruktury, dostupnost pomoci v případě stavu nouze, rychlost a koordinaci zásahů, efektivitu první pomoci a rehabilitace apod. Potenciál efektivně fungujícího systému ponehodové péče je enormní. Podle švédské studie provedené v roce 2001 zhruba 48 procent obětí DN utrpí zranění neslučitelná se životem. Z těch, co utrpěli zranění, jež nebylo smrtelné, mohlo pět procent přežít, pokud by byli včas objeveni, 12 procent by mohlo být zachráněno, pokud by byli zranění včas dopraveni do nemocnice a zbývajících cca 32 procent by mohlo přežít, pokud by zranění byli dopraveni do specializovaného traumacentra. „Je ovšem třeba mít na paměti, že ponehodová péče musí být součástí komplexního systému řízení oblasti bezpečnosti provozu. V opačném případě se řada navrhovaných opatření stane pouze teoretickou fikcí,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Včasné nahlášení nehody sníží počty obětí
Jedním z konkrétních opatření s potenciálem citelně snížit počty obětí dopravních nehod je veřejný systém tísňového volání eCall. Předpokládá se, že urychlí příjezd záchranných složek o 40 procent v městských a o polovinu ve venkovských oblastech. „Systém eCall by tak měl každoročně zachránit v Evropské unii až 2 500 lidských životů a snížit závažnost zdravotních následků nehod u desítek tisíců zraněných,“ vysvětluje Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu. Navíc včasné nahlášení vzniku dopravních nehod napomůže snížit náklady spojené s výskytem dopravních kongescí, a to o 3 až 17 procent.  

Porozumět mechanismu vzniku dopravních nehod je důležité
Klíčový význam při prevenci vzniku závažných dopravních nehod hraje schopnost detailně porozumět mechanismu jejich vzniku. Tzv. hloubkovou analýzou dopravních nehod se od roku 2011 zabývá Centrum dopravního výzkumu Brno. Jedná se o komplex výzkumných činností vedoucích k úplnému a přesnému poznání nehodového děje, jeho příčin a následků. Jedním z cílů je přispět ke snižování výskytu závažných dopravních nehod a jejich následků. Výzkumníci se mj. zaobírají tím, jaká zranění a jakým mechanismem při nehodách vznikají. „To mj. slouží jako prevence jejich výskytu, užitečná data mohou být využita odborníky zaměřenými na problematiku dopravní infrastruktury, vozidla i tzv. lidský faktor. V zásadě pak mohou našich poznatků využít všechny skupiny účastníků silničního provozu jako účinné prevence vzniku závažných poškození zdraví při nehodách,“ vysvětluje Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu.

V České republice máme optimalizovanou síť traumatologických center 
Významnou roli v péči o jedince, kteří utrpěli při nehodách závažná zranění, sehrávají specializovaná traumatologická centra. V České republice se podařilo vytvořit dostatečně hustou a optimalizovanou síť těchto specializovaných pracovišť. „Disponují příslušně vzdělaným personálem, potřebným přístrojovým vybavením a rovněž tak adekvátně vybavenými operačními sály. K dispozici mají sofistikovaný systém předávání znalostí a zkušeností, rovněž tak jsou zapojena do evropské spolupráce. Aktivní je Národní registr úrazů. Je třeba jeho data využívat,“ konstatuje Ladislav Plánka, přednosta Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie ve FN v Brně.

Další informace a prezentace jednotlivých vystupujících najdete na http://www.bezpecne-ops.cz/news/741/skryty-potencial-ponehodove-pece.html

Datum: 22.6.2015

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...