O cyklostezkách, komunální politice dříve i dnes i o vstupném do kroměřížské Květné zahrady mluvila poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová v rozhovoru pro Týdeník Kroměřížska.

Rozhovor si můžete přečíst na stránkách Týdeníku, níže naleznete jeho rozšířenou verzi. 

 

Jste v politice od roku 1998. V čem se nejvíce změnila?

Změnila se nejen politika, ale i lidé, kteří ji dělají. Politika vždycky odráží náladu ve společnosti a ta komunální v tom není jiná. Komunální politika je dnes z mého pohledu mnohem víc orientována na byznys, ovlivňována podnikatelskými zájmy a je víc stranická. To znamená domlouvání a dohody mezi stranami spíše než mezi zastupiteli. Názor se již zpravidla netvoří až během jednání. Vzpomínám na mé první městské rady se starostou Petrem Sedláčkem, které byly strašně dlouhé, začínali jsme v deset ráno a končili v deset večer. Jednání měla otevřený konec, tedy alespoň tak jsem to vnímala. Během let ustoupily dlouhé diskuze, politika se více soustředila na jednání politických klubů. Nehodnotím, zda je to lépe či hůře, všichni jsme v politice zvoleni za nějakou stranu, tedy za nějaký názor a program, se kterým jsme šli do voleb.

V dnešní kroměřížské radě je hodně politických nováčků. Za jak dlouho se stane člověk politicky nezkušený hybnou pákou města či obce?

Je nutné vstřebat postupy na radnici. To je ale spíše technická věc. Důležitější je příprava na jednání rady. Pokud máte svou práci dělat pořádně, pak nejde přečíst materiály až před jednáním rady nebo až na radě samotné. Často je nutná konzultace s lidmi, kterých se rozhodnutí týká nebo je dobré podívat se třeba u majetkových zpráv na místo samé. Žádný učený z nebe nespadl a i práci zastupitele se musíte naučit. Je dobré vnímat i to, že Vaši předchůdci nedělali všechno špatně a nemusíte proto dělat všechno přesně opačně. Z mé osobní zkušenosti bych si ale netroufla tvrdit, že po prvním volebním období znám město a jeho problémy do všech detailů. Není to práce na měsíce, ale na léta. Proto je určitě výhodou předchozí působení v zastupitelstvu.

S kým se vám dobře pracovalo?

Pracovala jsem pod třemi starosty a každý měl úplně jiný styl řízení. Každý měl své plusy i mínusy, ale každý měl ke svému městu vztah. Petr Sedláček byl prvním starostou, se kterým jsem spolupracovala jako místostarostka. Pokud to tak mohu říci (snad se neurazí), Petr Sedláček byl a dosud je velký detailista v dobrém slova smyslu. Zprávy probíral vždy do velkých podrobností. Je to člověk, který zná město opravdu velmi dobře. Petr Dvořáček byl velký vizionář, měl své představy, za nimiž šel. V tom byl velmi cílevědomý. A v tom se také dost podobal Miloši Malému, i když jejich představy byly odlišné. Starostku Hebnarovou jsem už zažila jen jako řadová zastupitelka, takže úplně bezprostřední zkušenost nemám. Pánové přišli do funkce starosty s tím, že už město velmi dobře znali, což bylo jejich výhodou.

Petr Dvořáček zadlužil Kroměříž. Byla jste u toho. Souhlasíte s tehdejšími sta milionovými dluhy?

V té době bylo prioritou zastupitelstva masivně investovat do technické a dopravní infrastruktury města i místních částí. Bez úvěrů by tempo těchto investic bylo mnohem pomalejší, proto byla jistá míra zadlužení zdůvodnitelná. Jde o tu správnou míru a zátěž, kterou to znamenalo pro rozpočet v dalších letech. Starosta Dvořáček měl v tomto velmi jasnou představu a dokázal většinu zastupitelů přesvědčit, že je správná. Po bitvě je každý generál, proto i když zpětně toto období hodnotím docela kriticky, nebudu si nad ním mýt ruce. Shrnu to takto: Úměrná míra zadlužení není na škodu, zejména pokud se týká konkrétních investičních akcí. Vyrovnaný rozpočet by neměl být fetiš.

Když jste tak dlouho v komunální politice a dvě volební období v evropském parlamentu, proč nemáme v Kroměříži cyklostezky?

Nemáme je jak kde. Za mého působení jako místostarostky přijala rada Koncepci rozvoje cyklodopravy ve městě a odboru rozvoje bylo uloženo, aby při plánování všech dopravních investičních akcí tuto koncepci promítl. To se částečně děje. I když ani mne jako cyklistku netěší, že přednost ve městě dáváme parkovacím místům před bezpečnou cyklodopravou. Jiným způsobem dopravu na nejfrekventovanějších místech nevyřešíme. Pamatuji dobu, kdy byly na hlavním tahu dva jízdní pruhy a bohužel zde docházelo i ke smrtelným dopravním nehodám. Podpořili jsme tehdy iniciativu ředitele Správy a údržby silnic Kroměříž Ing. Vraníka a zredukovali dopravu na jeden pruh v každém směru. Druhý se vyčlenil na parkování. Od té doby smrtelná nehoda na průtahu nebyla. Vyčlenění pruhu pro parkování však znemožnilo vybudovat pruh pro cyklisty. Proto jsme tehdy zprůjezdnili do té doby pro cyklisty nepropustnou pěší zónu, aby se dalo vyhnout hlavní silnici. Přesto si nemyslím, že jsme z pohledu cyklostezek na tom tak zle. Už jen málokdo si vzpomene, že první jednání obcí a měst podél řeky Moravy k plánu vybudovat zde cyklostezku jsme společně se starostkou Napajedel paní Brabcovou svolali právě do Kroměříže. Od té doby se datuje příprava projektu cyklostezky na jih. Dnes se tak bezpečně dostaneme až do Uherského Hradiště a Zlína. Podobně se před několika dny setkali v Kojetíně starostové obcí podél Moravy na sever s plánem vybudovat cyklostezku z Kroměříže přes Kojetín dále na Tovačov a Olomouc. Budování cyklostezek není jednoduché z pohledu majetkových záležitostí, je nutné pro ně vykoupit pozemky od soukromých vlastníků, případně se domluvit se správcem vodního toku, tedy s Povodím Moravy.

V jakém stavu se nachází nový projekt Arcibiskupské cyklostezky?

Máme vypracovány studie, kudy by mela v optimálním případě vést, nyní se připravují podrobnější podklady. Pro Kroměříž a její místní části Postoupky a Hradisko je nejdůležitější napojení z Bezměrova na Kojetín. Podle studie by měla vést po levém břehu Moravy. Teď bude nejdůležitější dohodnout se s Povodím Moravy na podmínkách. Inspirovat se můžeme právě u cyklostezky směrem na jih, kde takovou dohodu pro výstavbu cyklostezky se správcem toku máme. Projekt se pak může ucházet o dotační financování.

Nepropásla Kroměříž pro cyklostezky dotačně zajímavé období?

Nepropásla. Podpora udržitelné dopravy, čímž se ale nemyslí jen cyklodoprava, bude i v dalším programovacím období jednou z priorit EU. Evropská unie bude stále více omezovat investice do silnic a dálnic. Kohezní a strukturální fondy nám sice tuto možnost neubírají a je zřejmé, že dobudování dálniční sítě a zejména napojení na sousední země je pro Českou republiku důležité, ale evropským trendem jsou investice do železniční dopravy. Ve městských aglomeracích jsou podporovány investice na základě tzv. plánů udržitelné mobility, které mají zahrnovat masivní podporu veřejné hromadné dopravy a bezpečné dopravy pro cyklisty i pěší. Podporovat se budou i systémy integrované dopravy a vzhledem k cílům v oblasti snižování emisí z dopravy také doprava využívající alternativní paliva. Velkým tématem EU je i (ne)bezpečnost dopravy a množství lidí, kteří umírají v provozu nebo v něm utrpí těžká zranění. Infrastruktura, která bude zajišťovat oddělení zranitelných účastníků od běžného provozu, bude proto nepochybně podporována i nadále.

Co vlastně bylo prioritou předchozích volebních období Kroměříže?

Politika města se nemůže dělat bez vazby na kraj a politiku celostátní. V prvé řadě bylo prioritou dobudovat dálniční napojení města. To se společným úsilím řady lidí podařilo. Potřebujeme ještě návaznost D1 na Přerov, stejně tak nás čeká návaznost rychlostní komunikací R49 na Holešov. Od spojení s okolím si město slibovalo a slibuje nové investiční možnosti. Pro každý podnikatelský subjekt je důležité, aby měl zajištěno kvalitní dopravní spojení. Na druhou stranu jsme kladli důraz na infrastrukturu, kde byl obrovský vnitřní dluh, i když možná ne tak viditelný. V tomto se nezapomínalo ani na místní části Kroměříže. Leccos se investovalo i do městského prostředí, včetně těch "slavných" chodníků. Také je nezanedbatelných 350 mil. Kč investovaných do regenerace místních sídlišť, to nejsou malé peníze.

Očekávala jsem podporu cestovního ruchu, ale ten jste nezmínila.

Cestovní ruch není oblast, která je alfou a omegou zaměstnanosti ve městě. Ale i ty zmíněné investice do městského prostředí s cestovním ruchem souvisejí. Ale především, hlavní památky nejsou v majetku města. Přesto si troufám tvrdit, že se do podmínek pro cestovní ruch investovalo v minulosti dost. Ať už to byly projekty na úpravy zámku, Podzámecké i Květné zahrady, Muzea Kroměřížska atd. Když srovnáte ubytovací kapacity s rokem 1998, hodně se změnilo. Dříve se žádalo po radnici, aby provozovala i hotel, dnes je soukromých hotelů jen na náměstí několik. Podmínky pro cestovní ruch máme vytvořeny. Teď jde spíš o dobrou komunikaci a koordinaci mezi těmito různými subjekty a radnicí a o cílenou propagaci. To se zatím příliš nedaří.

Připraveni jsme, ale turista se třeba nedostane v zimě do Podzámecké zahrady, je uzavřená. Je to v pořádku?

Bydlím kousek od Podzámky a vím, že v zimě zavřeno není. Zavírá se jen na jeden až dva měsíce na konci zimy v době oblevy. Když svítí slunce, chodníky rozměknou. Chodit v blátě, to by nebylo nic příjemného ani pro návštěvníky. U parku s mlatovou úpravou chodníků to není nic výjimečného, jde o standardní opatření. Druhou věcí je informovanost turistů, že je zavřeno. Turista má ale i jiné možnosti, kam v Kroměříži zajít.

Takže cestovní ruch podle vás funguje dobře?

To neříkám. Neumíme se prosadit v rámci příjezdové turistiky do České republiky. Kroměříž začala dobře spolupracovat s krajem prostřednictvím Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, která dělá cílený marketing. Druhou věcí je, jak jsem se již zmínila, zlepšit spolupráci mezi organizacemi, které cestovní ruch provozují, přes zámek po ubytovací zařízení, restaurace, muzeum, až k akcím či nabídce cykloturistům. Tato spolupráce nebyla nikdy úplně ideální, i když existuje sdružení i komise pro cestovní ruch. Vše by bylo nutné dělat více systematicky, víc svázat nabídku aktivit do turistických balíčků, ale to vyžaduje lidi, kteří se turistickou nabídkou budou bavit opravdu na plný úvazek. Základem je ale komunikace mezi zámkem a radnicí.

Angažovala jste se i ve vstupném pro Květnou zahradu. Národní památkový ústav (NPÚ) je neoblomný. To je asi problém.

Neřekla bych, že je úplně neoblomný. Stále jednáme a mám pocit, že jsme se přiblížili rozumnému řešení. Doufám, že ještě v rámci letošní sezóny. Kauza vstupného do Květné zahrady je podle mne právě ukázkou špatné komunikace. Z doby, kdy jsem působila na radnici, jsem pamětníkem debat, jak by projekt měl vypadat. Projekt obnovy zahrad se vyvíjel, z některých původních nápadů projektantů (například místo klecí s ptáky a opicemi v Podzámecké zahradě mělo být návštěvnické centrum) se naštěstí ustoupilo, nicméně většinu záměrů NPÚ prosadil i do konečné podoby projektu, zejména po změně ve vedení zámku. Projekt Národního centra zahradní kultury je skutečně velmi ambiciózní. Tehdejší kastelánka upozorňovala na to, že půjde o velkorysou rekonstrukci, že bude náročnější na následnou údržbu a je otázkou, z čeho se bude financovat. Argumentovalo se tehdy větší efektivitou údržby v souvislosti s modernizací zahradnictví. Město bylo od počátku partnerem projektu a nepamatuji si, že by se v souvislosti s ním kdy řešilo zvýšení vstupného. Jen na okraj, do roku 2003, což už bylo po zápisu zahrad na seznam UNESCO, se neplatilo vstupné žádné. Proto mne nemile překvapilo tak razantní zvýšení ceny vstupného po slavnostním otevření obnovené zahrady, které nebylo nijak avizováno. Vznik petice proti zvýšení vstupného jsem tedy přivítala, přenesla jsem debatu i na úroveň rady a zastupitelstva, významně se začal angažovat Klub UNESCO. Společně se starostou Mgr. Němcem, MUDr. Novákovou a Mgr. Šafaříkem jsme absolvovali i jednání s ředitelkou NPÚ, kde jsme si vysvětlili naše pozice a návrhy, jak by bylo možné upravit vstupné, aby odráželo vztah, který si místní ke Květné zahradě vytvářeli po generace. To je potřeba vnímat i ze strany NPÚ a zejména vedení zámku velmi citlivě. Projekt podle mých informací výši vstupného neřešil. Nepočítal tedy ani s jeho zvýšením.

Je příjem ze vstupného tak zajímavý pro Národní památkový ústav?

Nevím, zda pro něj zvýšení ceny nakonec nebude spíš odrazením návštěvníků. Ale to je brzy hodnotit.  Domnívám se, že v celkovém provozním rozpočtu NPÚ není vstupné rozhodující částkou. Nicméně s ředitelkou NPÚ Goryczkovou jsme se na naší schůzce dohodli, že se po roce opět sejdeme a k otázce vstupného se vrátíme.

Jak hodnotíte současnou politiku Evropské unie? Je socialistická?

Bohužel není. Jako sociální demokraté bychom rádi měli hlavní slovo, ale několik volebních období to není pravda. Jak ve volbách do Evropského parlamentu, tak v těch národních vítězí pravice, byť poměrně těsným rozdílem. Takže i politika EU je pravicová, i když sociální demokraté jsou stále

vlivnou proevropskou silou, bez jejíž podpory by bylo fungování EU mnohem obtížnější. Současně posilují nacionalistické strany, což klasické pravo-levé vnímání Unie docela komplikuje. EU je projekt, který se vyvíjí. Hlavním tématem, které se nám ovšem zdá odtažité, je dnes otázka vnitřní organizace eurozóny a vyrovnávání nerovností v hospodářské výkonnosti jednotlivých zemí. Společná měna vyžaduje mnohem těsnější hospodářskou politiku. Debata není o tom, kdo víc šetří a kdo víc utrácí, ale jak generovat příjmy. Politickým problémem je boj proti daňovým rájům a únikům. Veřejné rozpočty v zemích EU tak přicházejí podle odhadů o více než bilion Eur ročně. Světová krize ukázala na slabá místa ekonomické správy eurozóny. Politická reakce na krizi je pak soubojem mezi přístupem, který říká, že je zapotřebí posilovat veřejné investice, a přístupem, podle něhož musíme konsolidovat rozpočty šetřením i za cenu útlumu hospodářství. Zásadních témat je celá řada, ale toto je na prvním místě. Dosud vítězil koncept razantních škrtů. Už se ale nesměle přijímá fakt, že to není nejlepší cesta, protože je doprovázena obrovským nárůstem nezaměstnanosti a chudoby v Evropě, radikalizací a extrémismem, který je velmi nebezpečný.

Jak kolegové v Evropském parlamentu vnímají postavení České republiky?

Každý stát má své problémy, v tomto nejsme se svými problémy nijak výjimeční. ČR je vnímána jako země ve střední Evropě, která je relativně stabilní. Očekává se od nás, že budeme spolehlivým evropským partnerem, budeme mít dobrou komunikaci s okolními státy a budeme v regionu působit konstruktivně. Naším zájmem je být opravdu aktivním členem EU, protože zde máme relativně větší slovo než jako malá země vedle silného souseda. Uvedu konkrétní příklad z oblasti dopravy. Německo má vypracován dlouhodobý spolkový plán investic do dopravní infrastruktury. Napojení na ČR zde bohužel není hlavním zájmem. Pro Českou republiku je to naopak jedna z klíčových priorit. Tuto otázku je potřeba řešit na nejvyšší úrovni. Bez aktivního přístupu to ale nezměníme. Evropa nám z tohoto pohledu může výrazně pomoci. Jednak může působit jako určitý prostředník a pak hlavně tím, že dá toto napojení do celoevropského kontextu dopravních koridorů tzv. transevropských sítí. Pak již nejde o zájem nebo nezájem jednoho státu, ale o zájem celoevropský, který zavazuje i jednotlivé státy bez ohledu na momentální vnitropolitickou situaci.

A když srovnáte evropskou a komunální politiku, co vás první napadne?

V komunální politice vidíte výsledek svého rozhodnutí hned, vnímáte, co se povedlo a co nepovedlo. Evropská politika působí v mezinárodním prostředí, všechno je mnohem komplikovanější a trvá déle. Je zde rozdílná politická kultura, ale také vidíte, že se u řady problémů stírá to, ze které země pocházíte, i když i v tom rozdíly můžete vysledovat. Je zajímavé vidět, jak se v té které zemi promítá evropská agenda do domácí politiky nebo jak fungují a debatují kolegové z tzv. starých členských států. Učím se tam pořád.

Je pravda, že se místní ČSSD názorově štěpí?

Nikdy nemůžou mít všichni lidé na všechno stejný názor. Naopak je dobře, pokud tomu tak není.

ČSSD v těchto komunálních volbách sice ztratila, přesto se podílíme na vedení města. V radě máme Marka Šindlera a Karla Holíka. Odvádějí svou práci možná méně viditelně než jiní, ale to neznamená, že hůře. Jsou v radě jedni z mála, kdo nejsou úplnými nováčky, proto jsem přesvědčená, že jsou jejich zkušenosti přínosem. A pokud jde o kroměřížskou místní organizaci, chci hlavně, abychom uvnitř strany i vně debatovali více, než dříve. To považuji za důležité - i proto, abychom v příštích volbách opět uspěli.

 

Datum: 14.4.2015

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...