Evropská občanská iniciativa je první pokus jak mohou občané EU zasáhnout do unijního legislativního procesu. Shodli se na tom účastníci diskuzního kulatého stolu, který se konal 11. března 2011 v pražském Evropském domě a kterého se zúčastnila i europoslankyně Olga Sehnalová. Na základě této iniciativy, kterou jako novinku zavádí Lisabonská smlouva, bude moci nejméně milion občanů z alespoň jedné čtvrtiny členských států EU Evropskou komisi vyzývat, aby předkládala legislativní návrhy v oblastech spadajících do jejích pravomocí.


Diskusního kulatého stolu se účastnili poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová, která byla zároveň stínovou zpravodajkou k návrhu této iniciativy, ředitelka Odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády ČR Lenka Pítrová, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty UK Michal Tomášek, výkonný ředitel pobočky Greenpeace ČR Michal Komárek a odborník na vztah mezi politikou a médii Vojtěch Bednář ze společnosti Avemedia.


„Evropská občanská iniciativa je zcela novým prvkem v rámci evropské legislativy a v mnoha ohledech je nutné ji vnímat jako test občanské odpovědnosti,“ řekla poslankyně Olga Sehnalová . Za každou iniciativou musí totiž stát nejméně milion občanů z alespoň jedné čtvrtiny členských států. V každém z těchto členských států bude požadovaný minimální počet podpisů vypočítán tak, že se vynásobí počet poslanců Evropského parlamentu z dané země koeficientem 750. Podle Olgy Sehnalové jsou některé konkrétní kroky v přímé gesci jednotlivých národních států. Důležitá je například minimální věková hranice podepsaných osob. „Ta je stanovena na základě věku, od kterého mají občané právo volit ve volbách do Evropského parlamentu,“ dodala Olga Sehnalová.

Podle informací Evropské komise mají být postupy pro zahájení občanské iniciativy jednoduché, uživatelsky přívětivé, dostupné všem a nemají přestavovat přílišnou zátěž pro orgány členských států. Podle ředitelky Odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády ČR Lenky Pítrové, je důležité jaká očekávání má tato iniciativa naplnit. „Má to být jakási lepší petice, díky níž chceme slyšet co si občan myslí, nebo jde o zárodečnou formu přímé demokracie? V tuto chvíli se jedná o iniciativu, která je někde mezi těmito dvěma póly. Je dobré si uvědomit, že Komise na iniciativu nemusí v konkrétních případech nijak reagovat,“ doplňuje Lenka Pítrová.


Právní předpisy týkající se Evropské občanské iniciativy se na žádost Rady začnou uplatňovat až po uplynutí jednoho roku po jejich zveřejnění v Úředním věstníku. To znamená, že o prvních iniciativách lze uvažovat na počátku roku 2012. Podle Michala Tomáška, vedoucího katedry evropského práva Právnické fakulty UK se tímto krokem zčásti odstraňuje demokratický deficit, kterým je evropské právo zatíženo. „Monopol zákonodárné iniciativy drží v rukách Evropská komise. Evropská občanská iniciativa znamená minimálně průlom, kdy mohou do tohoto legislativního procesu vstoupit přímo občané. Není to vítězství ani revoluce, ale je to krok vpřed, který bychom mohli uvítat,“ řekl Michal Tomášek. Podle něho je to však velmi komplikovaný dokument, navíc obecné odstranění demokratického deficitu je dlouhodobá záležitost.


Všichni účastníci diskuse se shodli na tom, že správným krokem je možnost shromažďovat podpisy nejen v listinné, ale i v elektronické podobě.

Datum: 16.3.2011

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...