PARLAMENT A BANKOVNÍ KRIZE NA KYPRU
Ve středu diskutovali poslanci Evropského parlamentu s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem výsledky zasedání Evropské rady z minulého týdne. V centru pozornosti byla situace na Kypru, na řadu však přišla i hospodářská politika, víceletý finanční rámec či politická situace v Maďarsku a také v Mali. Herman Van Rompuy zmínil, že nejistá situace na Kypru je "velmi škodlivá" a je třeba ji okamžitě řešit. Dle Maroše Šefčoviče zodpovědnost za situaci na Kypru nesou tamní úřady. Evropská komise podle jeho slov prosazovala řešení, které by nezasáhlo drobné vkladatele.
Předseda frakce Socialistů a demokratů (S&D) Swoboda zmínil, že Evropská komise celou dobu předstírá, že hospodářská situace EU se zlepšuje, ale pravdou je pravý opak. Neustálé asociální řešení problémů - jako např. současné krizové řešení situace Kypru - nejsou dlouhodobě udržitelné. Zároveň není pravda, že neexistovalo jiné řešení, zmínil Swoboda. Poslankyně Wortmann-Kool (EPP) uvedla: "Co je to s euroskupinou? Záruka vkladů, jedna z mála jistot, které nám zbývají, teď byla poškozena." . Podle předsedy frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE) Verhofstadta je tzv. záchranný plán pro Kypr "zcela nepochopitelný". "Musíme chránit vkladatele, ne banky a akcionáře!", prohlásil. "EU měla očekávat, že do hry vstoupí Rusko," upozornil místopředseda frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) poslanec Zahradil.
Ve čtvrtek pak byla situace na Kypru diskutována v rámci Výboru pro hospodářství a měnu (ECON) s novým předsedou Euroskupiny, nizozemským ministrem financí Jeroen Dijsselbloem. Předsedkyně výboru Sharon Bowles (ALDE), zahájila diskuzi dotazem, kdy si poprvé uvědomil, že Kypru nabídnutá dohoda je špatná. Požádala také o podrobné vylíčení vzniku "záchranného plánu" z pátku na sobotu. Předseda Euroskupiny převzal odpovědnost za odmítnutí plánu kyperským parlamentem a zmínil, že se jednalo o "společné rozhodnutí" a že pochybuje, že existuje reálný plán B. Dále uvedl, že tzv. daň z vkladů navržená Kypru by se neměla stát standardním řešením, protože situace Kypru je velmi specifická. Nejvíce bylo rozhodnutí eurozóny kritizováno poslancem Chountisem (GUE / NGL), který řekl: "Je Euroskupina pouze nekompetentní, nebo má pro své jednání skryté motivy? O co jde na Kypru?". Dle poslankyně Ferreira (S&D) byla "záruka vkladů ve výši 100 tisíc EUR doposud zdrojem důvěry po občany v probíhající hospodářské krizi. Tato důvěra byla nyní otřesena". Poslanec Eppink (ECR) se zeptal, kdo přesně navrhl vybrat příspěvek od drobných střadatelů.
Dnes v poledne vydali lídři pěti frakcí Evropského parlamentu (EPP, S&D, ALDE, Zelení a ECR) tiskové prohlášení, ve kterém žádají, aby záchrana kyperských bank neproběhla na úkor "obyčejných lidí". Zatímco se Kypr snaží najít alternativní plán, europoslanci chtějí, aby vklady nižší než 100 tisíc eur byly vyňaty z jakékoli daně.

DRUHÁ ODPOVĚĎ EVROPSKÉ KOMISE K TZV. NÁVRHU MONTI II V květnu 2012 byl v rámci kontroly subsidiarity národními parlamenty poprvé spuštěn mechanismus tzv. žluté karty, když národní parlamenty či jejich komory přijaly 12 odůvodněných stanovisek (celkem 19 hlasů) k návrhu nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb (tzv. nařízení Monti II). Na základě této žluté karty měla Komise rozhodnout, zda návrh zachová, změní nebo stáhne, a toto své rozhodnutí odůvodnit.
V září 2012 zaslala Komise národním parlamentům jednotný dopis, v němž uvedla, že „pozorně posoudila argumenty“ vnitrostátních parlamentů, nicméně „neshledala, že by došlo k porušení zásady subsidiarity“. Přesto se rozhodla návrh stáhnout, a to proto, že by patrně nezískal potřebnou politickou podporu v Radě (která by ho musela přijmout jednomyslně) ani v Evropském parlamentu. Část národních parlamentů následně (mj. na konferenci COSAC v říjnu 2012) vyjadřovala nespokojenost s tím, 1. že Evropská komise pouze setrvala na svém tvrzení o souladu návrhu se zásadou subsidiarity, aniž by se věcně vypořádala s jejich námitkami, a že 2. jim zaslala jen obecnou a pro všechny shodnou reakci, která nezohledňuje konkrétní body jejich odůvodněných stanovisek.
Nyní Komise zaslala národním parlamentům druhý dopis. Dopis je opět jednotný pro všechny dotčené národní parlamenty. Komise v dopise děkuje předsedovi Senátu za odůvodněné stanovisko, ačkoli Senát toto stanovisko přijal až po uplynutí lhůty k tomu určené. Obecně shrnuje námitky, které k návrhu uplatnily národní parlamenty, a pouze konstatuje, že neshledala, že by návrh byl v rozporu se zásadou subsidiarity. K tomuto závěru Komise dospívá i přesto, že v předchozí větě sama konstatuje, že obavy vyjádřené národními parlamenty se týkaly i přidané hodnoty návrhu nařízení, což je jedno ze dvou hlavních a obecně přijímaných kritérií pro posuzování souladu se zásadou subsidiarity. Z věcného hlediska dopis Komise pouze opakuje argumenty uvedené již v důvodové zprávě k návrhu nařízení a z tohoto pohledu nepřináší nic nového. Není tedy zřejmé, co jeho zasláním Komise sledovala. Originál dopisu je k dispozici v Oddělení pro EU.

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Datum: 23.3.2013

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video