SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE - DRUHÁ ŽLUTÁ KARTA: EVROPSKÝ VEŘEJNÝ ŽALOBCE

Tuto středu vydala Evropská komise v souladu s Protokolem o dodržování zásad subsidiarity a proporcionality sdělení reagující na tzv. žlutou kartu národních parlamentů, která byla vystavena v rámci mechanismu kontroly subsidiarity k nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce. Komise se po posouzení argumentů národních parlamentů rozhodla na návrhu nařízení setrvat a nepřichází s novými argumenty. Nicméně jednotlivě reaguje na výtky národních parlamentů a propojuje je se svými tezemi z důvodové zprávy návrhu.

Zřízení úřadu evropského veřejného žalobce bylo navrhnuto na základě čl. 86 Smlouvy o fungování EU, který toto Radě umožňuje. Tezí Komise zůstává, že současný způsob stíhání trestných činů proti finančním zájmům EU nezaručuje účinnou, odrazující a ekvivalentní ochranu těchto zájmů a že nařízení by takovou ochranu zajistilo. Argumenty Komise se však stále drží spíše v rovině politických předpokladů. Např. že trestní stíhání vedené z evropské úrovně bude kratší a efektivnější, přestože v nařízení navrhnuté postupy mají být složitější a výsledek bude nadále do značné míry závislý na fungování vnitrostátního justičního systému. Evropský legislativní proces tedy bude pokračovat, Komise však hodlá v jeho průběhu odůvodněná stanoviska náležitě zohlednit. Neuvádí ovšem konkrétně jak.

 

SUMMIT K VÝCHODNÍMU PARTNERSTVÍ VE VILNIUSU

Vrcholní představitelé Gruzie a Moldavska dnes na dvoudenním summitu ve Vilniusu parafovali asociační dohodu s Evropskou unií. Jde o první významný pokrok, kterého bylo dosaženo prostřednictvím Východního partnerství EU, jež vzniklo v roce 2009 v Praze v rámci českého předsednictví Radě EU. Asociační dohoda je základem postupné integrace do Evropské unie a přináší přidruženým zemím významné výhody. Jedná se především o zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Asociační dohoda však nezaručuje budoucí plné členství v EU. Parafování je předstupněm podpisu dohody, ke kterému by mělo v případě Gruzie a Moldavska dojít příští rok. Summitu se zúčastnili také představitelé Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska a Ukrajiny. Celkem tedy šest států. Summitu ve Vilniusu se zúčastnily hlavy států a vlád z 28 zemí Evropské unie. Delegaci EU vedl předseda Evropské rady Van Rompuy společně s předsedou Evropské komise Barrosem. Přítomni jsou ale i Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová, komisař pro rozšíření Štefan Füle a komisař pro obchod Karel De Gucht.

Původně měl být hlavním vrcholem setkání ukrajinský podpis dohody o přidružení s EU. Ukrajina ale před několika dny jednání přerušila. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dnes ve Vilniusu prohlásil, že Ukrajina v budoucnu dohodu podepsat chce, ale požaduje, aby EU podnikla "rozhodující kroky" směrem k vypracování a realizaci balíku hospodářské pomoci Ukrajině. I přes ztroskotání vyjednávání s Ukrajinou byla na závěr summitu přijata deklarace (23 stran), ve které je zhodnocen dosavadní vývoj Východního partnerství a je zde nastíněna vize, jakým směrem se má sousedská politika EU v příštích letech vyvíjet.

 

BRITSKÝ PREMIÉR CAMERON CHCE OMEZIT VOLNÝ POHYB OSOB V EU

Ve středu uvedl britský premiér David Cameron v článku pro Financial Times nazvaném "Svobodný pohyb v rámci Evropy by měl být méně svobodný", že se Velká Británie bude snažit o změny, které by omezily volný pohyb v Evropské unii, a zpřísní podmínky pro přístup občanů zemí EU k britským sociálním dávkám. V článku britský premiér označil za "obrovskou chybu" rozhodnutí předchozí labouristické vlády zpřístupnit v roce 2004 britský pracovní trh lidem z deseti nových členských zemí, včetně Polska a České republiky. Bulharsko a Rumunsko vstoupily do EU v roce 2007.

Cameronův článek souvisí se zpřístupněním britského pracovního trhu pracovníkům z Bulharska a Rumunska na začátku příštího roku, kdy uběhne sedmiletá přechodná lhůta. Obavy z plného zpřístupnění pracovního trhu všem občanům EU jsou živeny médii a především také protievropskou Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP). Dle volebních odhadů Cameronova Konzervativní strana proti UKIPu ztrácí. Britský premiér Cameron napsal, že tyto obavy sdílí. Podle něj nemůže být právo na svobodný pohyb "bezvýhradné". Británie proto v rámci snahy o reformu EU a přezkoumání kompetencí bude s dalšími státy spolupracovat na tom, aby se koncept volného pohybu vrátil k "rozumnějšímu základu".

V reakci na toto označil komisař Evropské komise pro zaměstnanost a sociální věci László Andor pro rádio BBC Cameronovy návrhy za "nešťastnou a přehnanou reakci". Britská vláda by dle komisaře Andora měla říkat "plnou pravdu" o výhodách imigrace.

Podle místopředsedkyně Evropské komise pro spravedlnost Viviane Redingové je volný pohyb osob v EU jedním z pilířů jednotného trhu EU, ke kterému se Británie hlásí. "Jednotný trh předpokládá čtyři svobody: volný pohyb kapitálu, volný pohyb zboží, služeb a osob. Buď budou všechny čtyři, nebo žádná," uvedla. Dále místopředsedkyně Evropské komise připomněla, že Britové jsou početně čtvrtou nejsilnější skupinou lidí, kteří v EU žijí mimo vlastní zemi. Podle komisařky Redingové žije v EU - mimo Velkou Británii - asi 1,4 milionu jejích občanů.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 29.11.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...