EVROPSKÁ KOMISE PŘIJALA PRACOVNÍ PROGRAM NA ROK 2014

V úterý přijala Evropská komise svůj každoroční pracovní program na příští rok. Pracovní program na rok 2014, kdy se na konci měsíce května konají volby do Evropského parlamentu a s utvořením nové Evropské komise lze počítat nejdříve v říjnu 2014, rozdělila do následujících bloků:

1.            Již vydané legislativní návrhy, jejichž schválení Evropským parlamentem a Radou chce Evropská komise podpořit: Zde Komise identifikovala celkem 26 priorit, jedná se např. o jednotný mechanismus řešení problémů bank, 4. železniční balíček, jednotlivá opatření balíčku k Jednotnému trhu I a II, balíček k ochraně dat, daň z finančních transakcí formou posílené spolupráce, zřízení úřadu evropského veřejného žalobce, nařízení k evropským politickým stranám, tabáková směrnice apod.

2.            Celkem 29 nových iniciativ: Zde Komise zmiňuje např. Rámec pro energetickou a klimatickou politiku do roku 2030, balíček k mobilitě pracovní síly, nelegislativní návrh k platovým rozdílům na základě pohlaví, reforma Evropského úřadu pro boj proti podvodům apod.

3.            V rámci tzv. REFIT (Regulatory Fitness and Performance Programme) akce chce Komise přezkoumat, zda již schválené legislativní návrhy slouží svému účelu: Prověřeno má být celkem 21 legislativních aktů, např. legislativa k hygieně potravin, pravidla veřejné podpory v zemědělském sektoru, nařízení k ocelové statistice, směrnice ke klasifikaci, balení a označení nebezpečných přípravků apod.

4.            Legislativa ke stažení: Zde Komise zmiňuje 53 legislativních dokumentů, u kterých navrhuje zrušení jejich platnosti, jedná se většinou o záležitosti technického rázu.

VÝSLEDKY PRVNÍ MEZIPARLAMENTNÍ KONFERENCE K HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ SPRÁVĚ (TZV. EFG KONFERENCE)

Minulý týden se pod záštitou litevského předsednictví v Radě EU ve Vilniusu uskutečnila první konference dle čl. 13 tzv. Fiskální úmluvy (Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii), která má posílit demokratickou legitimitu a odpovědnost správy ekonomických záležitostí v EU zapojením národních parlamentu a Evropského parlamentu. Fiskální úmluva byla k dnešnímu dni ratifikována 23 z celkem 25 smluvních stran. Belgie a Bulharsko ratifikační proces fiskální úmluvy doposud nedokončily. Hlavním bodem jednání měla být dohoda na znění jednacího řádu konference. S návrhem jednacího řádu, který připravilo litevské předsednictví, však nesouhlasil především Evropský parlament. Nejkontroverznějšími se ukázaly následující body návrhu: EFG konference má nahradit „Týden Evropského parlamentu k Evropskému semestru“; přijímání závěrů tříčtvrtinovou většinou; zmínky o bankovní unii jako další možné obsahové náplni konference apod. Výsledkem konference je tedy dohoda na zřízení pracovní skupiny k jednacímu řádu, která má vycházet z návrhu litevského předsednictví. Přijaty byly pouze závěry litevského předsednictví a příspěvek konference.

USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU: POZASTAVENÍ DOHODY SWIFT V DŮSLEDKU SLEDOVÁNÍ OBČANŮ EU NSA

Tento týden se uskutečnilo ve Štrasburku plenární zasedání Evropského parlamentu. Mimo jiné se v reakci na údajné sledování bankovních údajů občanů EU, které jsou spravovány belgickou společností SWIFT, ze strany americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Evropský parlament domnívá, že EU by měla pozastavit dohodu s USA o Programu sledování financování terorismu. Jedná se však o nezávazné usnesení. Navrženo bylo politickými skupinami S&D, ALDE a Zelenými a přijato poměrem hlasů 280 pro, 254 proti a 30 poslankyň či poslanců se hlasování zdrželo. Přestože Parlament nemá formální pravomoc iniciovat pozastavení nebo ukončení mezinárodní dohody, očekává, že Komise bude jednat. Evropský parlament chce na základě reakce Evropské komise zvažovat, zda udělit či neudělit souhlas s budoucími mezinárodními dohodami. Dále vyjadřují poslanci politování nad tím, že ani jeden z členských států EU nezahájil vyšetřování údajného nezákonného přístupu úřadů USA. Europoslanci tedy vyzývají členské státy, aby povolily vyšetřování Centra pro boj proti kyberkriminalitě, které je součástí Europolu. Také by mělo pokračovat zvláštní vyšetřování Výboru pro občanské svobody (LIBE) Evropského parlamentu v této věci. Parlament také zdůrazňuje, že základem každé dohody s USA o předávání údajů musí být koherentní právní rámec poskytující právně závazné normy ochrany osobních údajů, včetně norem týkajících se omezení účelu, minimalizace dat, informací, přístupu, oprav, výmazu a opravných prostředků.

Kvůli odposlechu telefonátu německé kancléřky Merklové ze strany NSA se problematikou zabývala také Evropská rada, která se v Bruselu uskutečnila ve čtvrtek a v pátek (24. a 25. října). V písemných závěrech německá kancléřka a francouzský prezident oznamují záměr zahájit bilaterální jednání s USA za účelem vyřešení situace do konce tohoto roku. Vyjednávání Smlouvy o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) by však aférou dotčena být neměla. Evropská rada se také vyslovila pro přijetí nového Obecného rámce pro ochranu dat v EU v souvislosti s dokončováním jednotného digitálního trhu  v roce 2015.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 25.10.2013

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video