Mimosoudní urovnávání sporů? V ČR zatím s rozpaky

Evropský parlament na svém říjnovém hlasování ve Štrasburku přijal usnesení o alternativním řešení sporů v občanských, obchodních a rodinných věcech. Součástí výsledného usnesení je i odstavec, který konstatuje, že povědomí občanů EU o alternativním řešení sporů a jeho chápání je v celé Evropě slabé a mylné a že pouze malá část občanů ví, jak podat stížnost k orgánu ADR. Co si tedy lze pod mimosoudním urovnávání sporů představit? Má tento mechanismus potenciál pomoci lepšímu vymáhání práva a odlehčit přetíženým soudům? A jak vypadá situace v ČR v evropském kontextu?

Alternativním řešením sporů (tzv. ADR – Alternative Dispute Resolution) se rozumí mechanismus, jehož cílem je urovnávání sporů mimosoudní cestou, a to prostřednictvím pomoci spočívající v zásahu třetí strany. V praxi tedy spotřebitelům a obchodníkům, kteří se dostanou do sporu, pomáhá v nalezení společné dohody mediátor (kvalifikovaná osoba, jejímž cílem je přimět obě strany sporu dohodnout se na vzájemném kompromisu), případně rozhodce (vydávající pro obě strany závazné rozhodnutí). Třetí možnou cestou k vyřešení sporu je poskytnutí kvalifikované informace a doporučení, což je v zásadě vždy prvním krokem.

V Evropě se v současnosti využívání systémů ADR výrazně liší. V jednotlivých státech fungují různé systémy, jejich vývoj je nerovnoměrný i uvnitř jednotlivých států a situace tedy poměrně komplikovaná. Celkem bylo ke konci roku 2009 napříč Evropské unie identifikováno na 750 různých systémů alternativního řešení sporů! Nejvíce jich fungovalo v Německu (227), nejméně pak v Estonsku či Rumunsku (po třech) a na Kypru, kde za dané období Evropská komise monitorovala jediný systém ADR. ADR systémy v některých zemích jsou vcelku inspirující. Italský model vychází z protokolu, schváleného a podepsaného asociacemi podniků a spotřebitelů, který zavazuje společnost, aby předem souhlasila s ADR v souvislosti s řešením jakýchkoli sporů, které by se vyskytly v oblasti zahrnuté do protokolu. Polský model spočívá v rozhodčím řízení, prováděném tříčlennými senáty složenými ze zástupce spotřebitele, podnikatele a předsedy z příslušného dozorového orgánu.

V České republice spustilo v roce 2008 pilotní projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Od dubna 2008 do konce roku 2009 bylo v jeho rámci přijato a řešeno celkem 2370 podnětů, povětšinou reklamace spotřebního zboží. Následná hodnotící zpráva MPO konstatuje, že „hodnotící pilotní fáze stávajícího projektu mimosoudního řešení sporů i ankety provedené u 390 respondentů ukázaly jednoznačně jeho prospěšnost a správnost realizace záměru na vytvoření takového systému.“ Pokud se ale podíváme na výsledky podrobněji, zjistíme, že takovéto hodnocení neodpovídá zcela realitě. Na úrovni běžného poradenství byla uzavřena drtivá většina řešených případů (přičemž hned dvě třetiny všech případů nesoučinností jedné ze stran). Mediací bylo tedy vyřešeno jen 132 případů, rozhodčím řízením pak pouze jeden jediný případ... Dalším nepříliš přesvědčivým údajem o fungování ADR u nás je skutečnost, že počet řešených případů v průběhu pilotního projektu fakticky stagnoval – navzdory stoupajícímu evropskému trendu.

Pro úplné pochopení současné situace ADR v České republice je zmíněná čísla nutno zasadit do širšího kontextu. Vždyť téměř 2400 podnětů na první pohled vůbec nezní tak špatně, alespoň soudě dle hodnocení ministerstva. Vraťme se proto ještě jednou na evropskou úroveň. V rámci EU bylo za rok 2007 ohlášeno 473 tisíc podnětů, o rok později toto číslo přesáhlo hranici půl milionu (což je, mimochodem, i přes patrný pokrok, stále považováno za nedostatečné). Přepočteno na obyvatele, nejvíce podnětů bylo v uvedeném období vyřešeno prostřednictvím ADR v Belgii – téměř 5 případů na tisíc obyvatel. Na opačném konci žebříčku se pak nachází Česká republika s méně než 0,1 případy na tisíc obyvatel.( nejsou zahrnuty Rumunsko a Bulharsko, toho času nově přístupivší státy Společenství)


Má tedy vůbec alternativní řešení sporů budoucnost? Odpověď zní: rozhodně ano. Mnoho sporů – například spotřebitelské reklamace, může být vyřešeno jednodušeji, podstatně rychleji a za mnohem nižších nákladů, než by tomu bylo v případě soudního sporu, z čehož mohou v konečném důsledku profitovat občané, resp. spotřebitelé i podnikatelé. Je však nezbytné zvýšit jejich obecnou informovanost a vysvětlit podstatu ADR systémů a zajistit jejich řádné fungování. Zde má česká národní koncepce alternativního řešení sporů ještě hodně co dohánět.

použité zdroje:

- Cross-Border Alternative Dispute Resolution in the European Union, European Commission, DG for Internal Policies
(http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/imco/dv/adr_study_/adr_study_en.pdf)
- Alternativní řešení sporů v občanských, obchodních a rodinných věcech - Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2011
(doposud oficiálně nezveřejněno)
- Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
(http://www.mpo.cz/dokument79754.html)

Datum: 3.11.2011

Starší Názory a komentáře:

Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin v porovnání s ostatními zeměmi EU? 22.8.2019

Jsem ráda, že téma kvality potravin ještě občas nějaká média zajímá. Zde je můj nedávný rozhovor pro Euroactiv a pro úplnost přidávám i původní otázky a mé odpovědi na ně. ...

Prohlášení ČLK 28.7.2019

Pro informaci, všem krajským zastupitelům ve Zlínském kraji jsme v uplynulých dnech zaslali toto společné prohlášení.

Co příjde první? Jméno nebo agenda? 23.7.2019

Vláda ještě neschválila jméno nového eurokomisaře. Rozhodnout má v srpnu. Původní favoritkou byla stávající eurokomisařka Věra Jourová, jméno však dosud nepadlo a tak se začíná spekulovat i o jiných kandidátech. ...

Jak se volí funkcionáři Evropského parlamentu aneb malý pohled zevnitř 8.7.2019

Po prvním zasedání Evropského parlamentu se objevilo mnoho komentářů k volbě jeho vedení. Pro ty, které zajímá, jak takové volby skutečně probíhají, bych ráda uvedla na pravou míru některé z nich. ...

Sponzoří, přispějte na dobrou věc 28.6.2019

Singapur se stal heslem nabubřelosti a výsměchu zaměstnancům nemocnic. Pro celkové hospodaření nemocnic se sice nejedná o závratnou částku, ale musí se zasadit do kontextu podobných výdajů. Přínos konkrétním nemocnicím, z jejichž rozpočtu je, podle informací, které se ...

Milion chvilek pro Zlínský kraj... 24.6.2019

Shodou okolností v době, kdy vrcholí demonstrace proti Andreji Babišovi a jeho firemnímu systému a v Praze na Letné se sešlo čtvrt milionu lidí, se na druhém konci republiky odehrává jiné drama. V pátek proběhlo jeho další dějství hlasováním o investičním záměru nové ...

Žádné překvapení. Pozdě, ale přece. 24.6.2019

Je červen 2019 a od mé první výzvy a požadavku, aby Evropská komise provedla vlastní celoevropský průzkum, který na můj návrh podpořil Evropský parlament už v roce 2013 (a od té doby ještě při několika dalších příležitostech), uplynulo dlouhých šest let. Šest let hrála ...

Komu zvoní hrana 19.6.2019

Nedávno jsem mluvila s jedním kolegou lékařem, který se do debat o nemocnici a krajském zdravotnictví nijak nezapojuje. S blahosklonným výrazem mi sdělil, že se o politiku nezajímá, protože je profesionál a jen se snaží dělat svou práci lékaře. Tomu ostatnímu nerozumí ...

Moje videa
Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video
Stáhněte si

Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2019. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]