Mimosoudní urovnávání sporů? V ČR zatím s rozpaky

Evropský parlament na svém říjnovém hlasování ve Štrasburku přijal usnesení o alternativním řešení sporů v občanských, obchodních a rodinných věcech. Součástí výsledného usnesení je i odstavec, který konstatuje, že povědomí občanů EU o alternativním řešení sporů a jeho chápání je v celé Evropě slabé a mylné a že pouze malá část občanů ví, jak podat stížnost k orgánu ADR. Co si tedy lze pod mimosoudním urovnávání sporů představit? Má tento mechanismus potenciál pomoci lepšímu vymáhání práva a odlehčit přetíženým soudům? A jak vypadá situace v ČR v evropském kontextu?

Alternativním řešením sporů (tzv. ADR – Alternative Dispute Resolution) se rozumí mechanismus, jehož cílem je urovnávání sporů mimosoudní cestou, a to prostřednictvím pomoci spočívající v zásahu třetí strany. V praxi tedy spotřebitelům a obchodníkům, kteří se dostanou do sporu, pomáhá v nalezení společné dohody mediátor (kvalifikovaná osoba, jejímž cílem je přimět obě strany sporu dohodnout se na vzájemném kompromisu), případně rozhodce (vydávající pro obě strany závazné rozhodnutí). Třetí možnou cestou k vyřešení sporu je poskytnutí kvalifikované informace a doporučení, což je v zásadě vždy prvním krokem.

V Evropě se v současnosti využívání systémů ADR výrazně liší. V jednotlivých státech fungují různé systémy, jejich vývoj je nerovnoměrný i uvnitř jednotlivých států a situace tedy poměrně komplikovaná. Celkem bylo ke konci roku 2009 napříč Evropské unie identifikováno na 750 různých systémů alternativního řešení sporů! Nejvíce jich fungovalo v Německu (227), nejméně pak v Estonsku či Rumunsku (po třech) a na Kypru, kde za dané období Evropská komise monitorovala jediný systém ADR. ADR systémy v některých zemích jsou vcelku inspirující. Italský model vychází z protokolu, schváleného a podepsaného asociacemi podniků a spotřebitelů, který zavazuje společnost, aby předem souhlasila s ADR v souvislosti s řešením jakýchkoli sporů, které by se vyskytly v oblasti zahrnuté do protokolu. Polský model spočívá v rozhodčím řízení, prováděném tříčlennými senáty složenými ze zástupce spotřebitele, podnikatele a předsedy z příslušného dozorového orgánu.

V České republice spustilo v roce 2008 pilotní projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Od dubna 2008 do konce roku 2009 bylo v jeho rámci přijato a řešeno celkem 2370 podnětů, povětšinou reklamace spotřebního zboží. Následná hodnotící zpráva MPO konstatuje, že „hodnotící pilotní fáze stávajícího projektu mimosoudního řešení sporů i ankety provedené u 390 respondentů ukázaly jednoznačně jeho prospěšnost a správnost realizace záměru na vytvoření takového systému.“ Pokud se ale podíváme na výsledky podrobněji, zjistíme, že takovéto hodnocení neodpovídá zcela realitě. Na úrovni běžného poradenství byla uzavřena drtivá většina řešených případů (přičemž hned dvě třetiny všech případů nesoučinností jedné ze stran). Mediací bylo tedy vyřešeno jen 132 případů, rozhodčím řízením pak pouze jeden jediný případ... Dalším nepříliš přesvědčivým údajem o fungování ADR u nás je skutečnost, že počet řešených případů v průběhu pilotního projektu fakticky stagnoval – navzdory stoupajícímu evropskému trendu.

Pro úplné pochopení současné situace ADR v České republice je zmíněná čísla nutno zasadit do širšího kontextu. Vždyť téměř 2400 podnětů na první pohled vůbec nezní tak špatně, alespoň soudě dle hodnocení ministerstva. Vraťme se proto ještě jednou na evropskou úroveň. V rámci EU bylo za rok 2007 ohlášeno 473 tisíc podnětů, o rok později toto číslo přesáhlo hranici půl milionu (což je, mimochodem, i přes patrný pokrok, stále považováno za nedostatečné). Přepočteno na obyvatele, nejvíce podnětů bylo v uvedeném období vyřešeno prostřednictvím ADR v Belgii – téměř 5 případů na tisíc obyvatel. Na opačném konci žebříčku se pak nachází Česká republika s méně než 0,1 případy na tisíc obyvatel.( nejsou zahrnuty Rumunsko a Bulharsko, toho času nově přístupivší státy Společenství)


Má tedy vůbec alternativní řešení sporů budoucnost? Odpověď zní: rozhodně ano. Mnoho sporů – například spotřebitelské reklamace, může být vyřešeno jednodušeji, podstatně rychleji a za mnohem nižších nákladů, než by tomu bylo v případě soudního sporu, z čehož mohou v konečném důsledku profitovat občané, resp. spotřebitelé i podnikatelé. Je však nezbytné zvýšit jejich obecnou informovanost a vysvětlit podstatu ADR systémů a zajistit jejich řádné fungování. Zde má česká národní koncepce alternativního řešení sporů ještě hodně co dohánět.

použité zdroje:

- Cross-Border Alternative Dispute Resolution in the European Union, European Commission, DG for Internal Policies
(http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/imco/dv/adr_study_/adr_study_en.pdf)
- Alternativní řešení sporů v občanských, obchodních a rodinných věcech - Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2011
(doposud oficiálně nezveřejněno)
- Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
(http://www.mpo.cz/dokument79754.html)

Datum: 3.11.2011

Starší Názory a komentáře:

Třicet let... 17.11.2019

Pro mne rok 1989 a léta, která následovala, symbolizuje Karel Kryl. Určitě nejsem sama. Chtěla jsem si nedávno koupit sborník jeho polistopadových textů s názvem Země lhostejnost. Nepodařilo se. K dostání nikde není. Ani u dobrých knihkupců, ani u konkurence, ani na internetu, ...

Další holub na střeše 11.11.2019

Shodou okolností v době, kdy je na stole nový návrh krajské koncepce zdravotnictví, který by si zasloužil velmi podrobnou odbornou i politickou diskuzi nejen několika vybraných jedinců, mezi kterými ale například nejsou zástupci České lékařské komory, spatřila světlo světa ...

Mé tři a více zkušeností s Českou televizí 30.10.2019

Média a jejich nezávislost jsou v poslední době hojně diskutované téma. Česká televize má v době trendu koncentrace mediální moci a jejího propojování s mocí ekonomickou a politickou držet prapor nezávislosti a nestrannosti a být v tomto směru určitou pojistkou. Velmi ...

Než se začne slibovat 18.10.2019

Za rok budou krajské volby a tak se po čase nadějeme opět zvýšené aktivity uchazečů o voličskou důvěru. Bude se projevovat objevením a překotným zájmem o tu či onu problematiku. Proč ne, to k volbám patří. Nakolik bude onen zájem pro lidi uvěřitelný, to už je věc souboje ...

Slyšení komisařů - žádné překvapení 9.10.2019

Hra politických frakcí a poměřování sil mezi Evropkým parlamentem, tedy jeho nejsilnějšími frakcemi, ve kterých mají hlavní slovo největší národní delegace a Radou, tedy členskými zeměmi, které nominují své komisaře, se odehrála v minulých dnech standardním a očekávatelným ...

Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin v porovnání s ostatními zeměmi EU? 22.8.2019

Jsem ráda, že téma kvality potravin ještě občas nějaká média zajímá. Zde je můj nedávný rozhovor pro Euroactiv a pro úplnost přidávám i původní otázky a mé odpovědi na ně. ...

Prohlášení ČLK 28.7.2019

Pro informaci, všem krajským zastupitelům ve Zlínském kraji jsme v uplynulých dnech zaslali toto společné prohlášení.

Co příjde první? Jméno nebo agenda? 23.7.2019

Vláda ještě neschválila jméno nového eurokomisaře. Rozhodnout má v srpnu. Původní favoritkou byla stávající eurokomisařka Věra Jourová, jméno však dosud nepadlo a tak se začíná spekulovat i o jiných kandidátech. ...

Moje videa
Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...
Stáhněte si

Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2019. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]