Jedním z témat letošního bruselského Evropského spotřebitelského summitu, která se dlouhodobě objevují v diskuzích zaměřených na spotřebitelskou politiku, bylo téma kolektivních žalob. Jedná se o postup, který umožňuje skupině osob, které utrpěly stejnou škodu, domáhat se odškodnění u soudu prostřednictvím jednotné žaloby. Tento postup se v některých státech Evropy a zejména v USA často využívá v oblastech jako je například doprava, finanční služby, telekomunikace, zdravotnictví anebo potravinářství.
Ačkoliv systém kolektivních žalob úspěšně existuje již v 16 členských zemích EU (Česká republika mezi ně nepatří), na evropské úrovni jednotný právní předpis zatím chybí. Spotřebitelé se tak v rámci vnitřního trhu EU nemohou účinně domáhat svých práv. Řešením této situace je vytvoření dlouho očekávaných právních předpisů EU o kolektivním odškodnění, které jsou rovněž prioritou poslanců Skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D).
Česká poslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, která dlouhodobě podporuje zavedení celoevropského systému kolektivních žalob a odškodnění, považuje tento nástroj nezbytný krok k efektivnímu vynucování spotřebitelských práv: „Kolektivní žaloby jsou obecně velice účinnou metodou, jak se větší skupina poškozených může domoci svých práv. Zatím však tento systém zdaleka nefunguje všude a neřeší přeshraniční problémy. To by se mělo do budoucna změnit.“
„Podle průzkumu až 79 % evropských spotřebitelů uvádí, že by byli ochotnější hájit svá práva u soudu, pokud by se mohli připojit ke kolektivní žalobě. Roční přímé náklady obětí se podle odhadů pohybují od 13 miliard euro po více než 37 miliard euro a to u přeshraničních případů. Kolektivní žaloby by ušetřily čas i peníze,“ dodává Sehnalová.
Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) vypracovala příručku, ve které se věnuje mýtům, které jsou často s kolektivními žalobami spojeny, a které odpůrci tohoto spotřebitelského nástroje často zneužívají. Přinášíme vám přehled těchto mýtů a jejich osvětlení ze strany BEUC:
Mýtus první: Zavedení kolektivních žalob by způsobilo drastické zvýšení množství sporů.
Neexistuje žádný důkaz o nárůstu množství sporů v členských státech EU s fungujícími mechanismy kolektivního odškodňování. Na rozdíl od původních předpokladů netvoří hromadné žaloby v USA, kde systém funguje, podstatné množství civilních sporů (méně než 1 %). Naopak, v případech hromadných nároků zahrnujících stovky nebo dokonce tisíce jednotlivých případů, by zatížení soudů bylo zmírněno jedním kolektivním případem.
Mýtus druhý: Zavedení kolektivních žalob by poškodilo pověst podnikatele, i kdyby žaloba byla neopodstatněná.
Toto riziko se snižuje už od počátku soudními slyšeními o přípustnosti, kde se prokazuje, zda je případ opodstatněný.
Mýtus třetí: Zavedení kolektivních žalob by vedlo k bankrotování podnikatelů.
V členských státech EU, kde kolektivní žaloby existují, nebyl podle dostupných dat zaznamenán žádný takový bankrot.
Mýtus čtvrtý: Americké právní firmy by se aktivně zapojily a podněcovaly by žalobce a podávaly případy k soudu.
EU nebo jednotlivé členské státy by měly určit tzv. pověřené subjekty, tj. ty, které mohou podávat hromadné žaloby.
Mýtus pátý: Hromadné žaloby, známé v USA, budou importovány do Evropy.
Oba právní systémy jsou velmi rozdílné. V USA musí každá strana financovat své vlastní náklady, náhrada škody může být obrovská a rozhodnutí jsou často činěna porotou, což může vést k populistickým rozsudkům. Kolektivní žaloby v EU by se měly řídit jinými principy - kdo prohraje, ten platí, náhrada škody jen pro toho, kdo utrpěl škodu a rozhodnutí soudcem, nikoli porotou. Kolektivní žaloby by tak v Evropě znamenaly skutečně efektivní přístup ke spravedlnosti.
„Úspěšné využití systému kolektivních žalob ukazuje řada příkladů z Evropy. Například v Holandsku se kvůli závadným hormonálním lékům proti nevolnosti během těhotenství mnoho dětí narodilo s vrozenými vadami a postiženími. Tito lidé se koncem 80. let s farmaceutickými firmami prostřednictvím kolektivních žalob úspěšně soudili. Nakonec se ukázalo, že poškozených může být až kolem 17 000. V rámci mimosoudního vyrovnání bylo pro tyto oběti dosaženo odškodnění v hodnotě 38 milionů euro,“ uvádí poslankyně Sehnalová konkrétní příklad úspěšného procesu.
Datum: 4.4.2013
Zastupitelstvo Zlínského kraje se chystá na svém květnovém zasedání opakovat hlasování o výstavbě nové krajské supernemocnice v Malenovicích. Bude to už potřetí. Poprvé zastupitelé záměr neschválili, nečekané opakované hlasování v prosinci dopadlo nejtěsnějším výsledkem opačně. ...
Evropské dny, jejichž tradici začala v Kroměříži bývalá europoslankyně Olga Sehnalová pokračují. Předsednickou zemí EU je Finsko, kterému je věnován týden akcí, které mají Zemi tisíců jezer představit kroměřížskému publiku. O organizaci se tentokrát postarali členové ...
Dnes proběhla v Brně konference s názvem Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou uspořádal Úřad veřejné ochránkyně práv. K Úmluvě OSN se připojila Česká republika i Evropská unie. Jde o důležitý právní dokument, o který se opírají práva osob ...
Anketa Zlatý oříšek, která si všímá nadaných a šikovných děti bez ohledu na oblast, ve které vynikají, existuje řadu let, ale své krajské kolo ve Zlínském kraji, měla dnes poprve. Organizace se ujalo Středisko TyMy v Holešově a přehlídka dvanácti nominovaných do užšího ...
Když něco končí, současně něco začíná. V uplynulých deseti letech jsme v trochu jiné pozici dělali nejrůznější osvětové akce pro veřejnost, které si získaly mezi lidmi své dlouholeté příznivce. Ať už to byly spotřebitelské přednášky pro seniory, testování dvojí kvality, ...