Hlas spotřebitelů může změnit kvalitu potravin

Dne 15. května 2013 se v Evropském domě v Praze konala debata na téma Ochrana spotřebitele: „Vím, co jím?“. Debatu organizovalo CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu, společně se Zastoupením Evropské komise v ČR, Informační kanceláří Evropského parlamentu a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Potravinářský trh v Evropské unii představuje roční obrat 500 mld. eur, což je zhruba desetina veškerého obchodovaného zboží. Nezanedbatelným faktorem trhu je důvěra spotřebitelů v bezpečnost potravin. Orientace českých spotřebitelů na nízkou cenu potravin vyvíjí neustálý tlak na obchodníky a výrobce, aby snižovali cenu. Úspory nákladů lze dosáhnout například náhražkami dražších složek potravin za levnější či dovozem levnějších potravin ze vzdálenějších oblastí. Většina potravin a nápojů přepravovaných v Evropské unii urazí na své cestě za zákazníkem 50-149 kilometrů. To vše se odráží na kvalitě výrobku. Na rozdíl od předpisů ohledně bezpečnosti výrobků, není kvalita ve smyslu vzhledu a chuti na úrovni EU nijak regulována. O kvalitě a bezpečnosti potravin diskutovali dne 15. května v Evropském domě v Praze zástupci Evropské komise, státní správy, spotřebitelů a obchodníků s širokou veřejností.

Oblast bezpečnosti potravin je dle Ladislava Mika, zástupce generálního ředitele, Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele, komplexní záležitostí, která především pokrývá informovanost spotřebitele, vysledovatelnost, hygienické předpisy, kontroly a sankce. Dle Mika podvod s koňským masem poukázal na funkčnost evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), jež problém rychle identifikoval a upozornil na něj. Požadavky na poskytování informací o potravinách spotřebitelům v celé fázi potravinového řetězce upravuje nařízení o označování č. 1169/2011. Za informace o potravině odpovídá provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh. V případě dovozu, je tato povinnost na dovozci. Nařízení definuje, které informace jsou povinné, a které dobrovolné. Jak Miko upozornil, předpisy EU upravují kvalitu ve smyslu bezpečnosti a nezávadnosti, nikoliv ve smyslu chuťového či pocitového vnímání. „Bude-li se evropský zákazník při koupi nadále řídit především nízkou cenou, měl by vědět, že to může být na úkor kvality. Spotřebitelé mají ale velkou moc svým výběrem dát najevo, že stojí v první řadě o kvalitní výrobky, tj. svou volbou nekoupit méně kvalitní výrobek i za nižší cenu“, dodal Miko.

Dle členky Výboru pro Vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, Olgy Sehnalové je skandál s koňským masem jasným příkladem klamání evropských spotřebitelů. I přesto, že koňské maso samo o sobě není zdraví nebezpečné, důvěra spotřebitelů v Evropě byla podlomena. Na vině je především podceňování a omezování kontrol a spoléhání se na samoregulaci. Současná pravidla označování původu dle ní nejsou dostatečná, a proto navrhuje, aby veškeré maso, mléko, nezpracované potraviny či jednosložkové potraviny byly povinně označeny zemí původu, nikoli pouze informací, zda jsou z Evropské unie. Právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů Klára Trněná se naopak domnívá, že další regulace není třeba. Je však nutné zkvalitnit současný stav a také dostatečně dbát na jeho dodržování, zejména důsledným prováděním kontrol a zpřísněním sankcí. Doporučuje sankce harmonizovat na úrovni těch nejpřísnějších členských států a zveřejňovat tzv. černé listiny výrobců, kteří své povinnosti porušili. Největší potenciál vidí v systému RASFF. „Jeho efektivnost však snižuje zpoždění při vkládání informací do systému ze strany národních kontrolních orgánů“, dodává.

„Z pohledu všech účastníků potravinového řetězce a spotřebitelů zvlášť je v České republice klíčová aktuální novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která se mj. zaměřuje na adaptaci nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“, říká Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářské výroby a legislativy z Ministerstva zemědělství ČR. Dodává, že „přísnější kontroly na složení i označování a cílené kontroly v nejrizikovějších místech by mohly přispět ke zlepšení bezpečnosti potravin v EU“. Obchodníci se kontrolám nebrání. Sami totiž testování výrobků provádějí. Problém však vidí v uvádění výsledků kontrol a jejich medializaci. „Mnohdy nejsou totiž uváděny přesné informace a řada obchodníků je za to bita“, říká Petr Baudyš, ředitel QSL Quality Safety Legality a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Obchodníky by také potěšilo zřízení Úřadu pro potraviny, který by zabezpečoval komplexní dozor nad potravinami. V současné době jsou kompetence roztříštěné mezi několik inspekcí. V obchodech a restauracích tak působí několik inspekčních orgánů. Navrhovaná novela zákona o potravinách bohužel daný problém s dozorem nad potravinami dostatečně neřeší. Přenášení větší odpovědnosti na obchodníky za prodávané výrobky z pohledu zdravotní nezávadnosti a klamání je těžce realizovatelné. „Nejdůležitějším kontrolorem pro obchod zůstává zákazník“, uzavírá Baudyš.

Zdroj: Tisková zpráva CEBRE

Datum: 20.5.2013

Podobné články:

Nejasná zpráva o dvojí kvalitě aneb pohled pod pokličku 11.12.2018

V dnešním vydání Práva vyšel můj komentář k současnému vyjednávání o dvojí kvalitě značkových produktů. Celé znění komentáře si můžete přečíst níže: ...

Olga Sehnalová o Meziskupině pro práva lidí s postižením 10.12.2018

...

Newsletter: Plenární zasedání EP 10.- 13. prosince 2018 ve Štrasburku 9.12.2018

Slavnostní udelení Sacharovovy ceny Olegu Sencovovi ...

Olga Sehnalová vystoupila na konferenci k přístupnosti v oblasti informačních technologií 5.12.2018

Dnes jsem zahájila v Bruselu mezinárodní konferenci věnovanou přístupnosti v oblasti informačních technologií určenou IT expertům. Zdůraznila jsem, že zpřístupňování online služeb je nejen základní právo lidí se zdravotním postižením, ale s ohledem na počty potenciálních ...

Návštěvnická skupina v Bruselu 4.12.2018

Dnes jsem v Evropském parlamentu přivítala další skupinu návštěvníků z České republiky. Byli mezi nimi mimo jiné vítězné školní týmy soutěže Spotřeba pro život, studentky a studenti Parlamentu dětí a mládeže, Český svaz žen ze Zlínského kraje, vítězové soutěže Evropských ...

Evropská karta lidí s postižením je realitou již v osmi státech, její přínosy zhodnotila konference v Evropském parlamentu 28.11.2018

Pokud máte nějakou formu postižení, Vaše průkazka osoby se zdravotním postižením Vám umožní využít například slevu na jízdné nebo levnější vstupenku na zámek. Co se ale stane, pokud chcete cestovat do jiného státu Evropské unie? ...

Jak to vidím já
Debaty o D1 mají být hlavně o způsobu, jakým se opravuje ...

Z Kroměříže do Štrasburku je cesta dlouhá a když ji člověk absolvuje každý měsíc tam a zpátky nemůže si nevšimnout rozdílů mezi jízdou po dálnici doma a v sousedním Německu. Třeba v tom, jaké je tempo oprav. Rozdílů si všímám hlavně u právě opravovaných úseků. Jednak mám dojem, že každý metr uzavírky tam prostě sedí a není tam ani o metr uzavřené dálnice navíc. Když ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
„Musíme ukázat, že v Evropské unii nejsou výrobky ani občané druhé kategorie:“ Evropský parlament schválil zprávu Olgy Sehnalové ke dvojí kvalitě

13.9.2018 |

(Štrasburk, 13. září 2018) Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku přijal velkou většinou usnesení k dvojí kvalitě výrobků, které připravila česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Europoslanci prostřednictvím ... pokračování

Naše videa
Lucemburské dny

19.11.2015 | Krátké ohlédnutí za Lucemburskými dny v Kroměříži
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]