Komise v únoru schválila návrh upravující podrobnosti daně z finančních transakcí, jež má být zavedena v rámci posílené spolupráce v 11 členských státech EU (Belgie, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko). Tato nová daň by se měla vztahovat zejména na finanční operace prováděné finančními institucemi a nevztahuje se tedy na běžné transakce občanů a firem. Cílem daně mimo jiné je, aby finanční sektor významněji přispíval do veřejných financí a také aby do budoucna odradila od riskantních a spekulativních transakcí. Česká republika se rozhodla k této spolupráci nepřistoupit. Níže naleznete odpovědi na otázky, které by vás mohly v souvislosti s daní z finančních transakcí zajímat.
Jaké jsou cíle zavedení Daně z finančních transakcí (FTT) a na koho se vztahuje?
Hlavní cíle zavedení FTT jsou:
- Posílit jednotný trh tím, že sníží počet odlišných vnitrostátních přístupů ke zdanění finančních transakcí.
- Zajistit, finanční sektor spravedlivěji a podstatnějším způsobem přispíval do veřejných příjmů a pomohl tak pokrýt následky krize, zejména vzhledem k tomu, že jeho zdanění je ve srovnání s jinými oblastmi nízké.
Sazby a zásady fungování:
- FTT se vztahuje výhradně na transakce prováděné finančními institucemi. Vztahuje se tedy na banky, investiční fondy a podobné instituce, které uskutečňují velké množství transakcí mezi sebou. Běžní občané, kteří ve velkém neobchodují s akciemi a dluhopisy nebudou daní dotčeni. Podle závěrů MMF bude daň ve výsledku progresivní, dopadne tedy na nejbohatší instituce a jedince.
- Na každodenní finanční transakce běžných občanů a podniků (např. pojištění, hypotéky, půjčky, platby kartou, platby, vklady, půjčky firmám, vydávání nových akcií a dluhopisů atd.) se daň nevztahuje. Vyloučeny jsou také operace spojené s fúzemi, akvizicemi a podobnými operacemi, kde finanční instituce hrají roli prostředníka.
- Minimální sazby daně činí 0,1 % v případě akcií a dluhopisů, a 0,01%. v oblasti derivátových produktů. FTT nebude aplikována ani na transakce s Evropskou centrální bankou, Národními bankami, Evropským nástrojem finanční stability a Evropským stabilizačním mechanismem.
- Jednou ze základních charakteristik je „zásada rezidence“. Znamená, že daň bude splatná v případě, že je jakákoli ze stran transakce usazena v zúčastněném členském státě bez ohledu na to, kde k transakci dochází.
- Návrh navíc zavádí „zásadu místa emise“, tzn. že finanční nástroje vydané v jedenácti členských státech budou při obchodování zdaněny, a to i v případě, že subjekt, který s nimi obchoduje, v žádném z těchto států usazen není.
Přenesou banky náklady na novou daň nepřímo prostřednictvím poplatků na občany?
Není to pravděpodobné, jednak samy státy mohou takovéto nepřímé zatížení občanů zabránit pomocí zákonů. Zadruhé bankovním trh je v dnešní době vysoce konkurenční a banky by riskovaly ztrátu klientů vůči jiným, které takovéto poplatky nezavádí.
Proč Komise navrhla zavést Daň z finančních transakcí (FTT) prostřednictvím nástroje posílené spolupráce?
Původně Komise navrhla zavést tuto daň ve všech členských státech, během vyjednávání se ale ukázalo, že ne všechny státy s návrhem souhlasí. Část států chtěla i přesto FTT zavést, na podzim 2011 tak 11 států oficiálně požádalo Komisi o souhlas se zavedením FTT prostřednictvím posílené spolupráce (jedná se o nástroj, který umožňuje skupině alespoň 9 členských států pokračovat v iniciativě, navržené Komisí, pokud se ukáže, že není možné dosáhnout jednomyslné shody mezi všemi státy).
Komise posoudila tento požadavek v kontextu pravidel posílené spolupráce, zakotvených ve smlouvách. Na základě toho pak v říjnu 2012 posílenou spolupráci v oblasti FTT povolila. Rozhodnutí podpořil v prosinci i Evropský parlament a Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) pak v lednu 2013. Návrh tedy dostal zelenou a Komise mohla předložit detailní návrh zavádějící FTT pro 11 členských států.
Kolik prostředků FTT přinese a jak budou využity?
Očekává se, že FTT přinese 30-35 mld. eur ročně. Komise navrhuje, aby část příjmů byla použita jako nový vlastní zdroj pro rozpočet EU, v důsledku toho by se pak mohl snížit národní příspěvek států do rozpočtu. Jak budou prostředky využity ale záleží na rozhodnutí samotných států.
Hrozí přesídlení finančních institucí do jiných členských států a zemí mimo EU, které neaplikují FTT?
Návrh obsahuje řadu opatření, která mají takovému trendu zabránit, zejména zásadu rezidence, popsanou výše, finanční instituce by se musely přesunout a opustit všechny své klienty v 11 členských státech, aby se dani vyhnuly. To je velmi nepravděpodobné vzhledem k nízké sazbě FTT a tomu, že státy aplikující FTT tvoří 2/3 HDP EU.
Jaký bude mít FTT dopad na státy, které nepřistoupily k posílené spolupráci?
Jednou z podmínek posílené spolupráce je, že nesmí mít negativní dopad na státy, které se jí neúčastní a nesmí také způsobit deformaci Jednotného trhu. Výsledky analýzy Komise potvrdily, že žádný z těchto jevů nehrozí. I státy, které FTT nezavedou, budou profitovat ze zjednodušení a harmonizace, kterou FTT přinese. Posílená spolupráce je otevřená všem státům a ty se e mohou rozhodnout se k FTT časem připojit.
Jaký bude další postup?
Návrh Komise předpokládá, že by FTT mohla začít platit od 1. 1. 2014. Navrhovaná směrnice bude nyní projednána s členskými státy. Diskusí ohledně tohoto návrhu se může účastnit všech 27 členských států. Hlasovací právo však budou mít pouze ty členské státy, které se podílí na posílené spolupráci. K provedení směrnice je zapotřebí, aby byl návrh schválen jednomyslně. Konzultován bude i Evropský parlament, ECOSOC a národní parlamenty.
Další informace: http://www.socialistsanddemocrats.eu/gpes/media3/documents/3905_EN_FINANCIAL%20TRANSACTION%20TAXES_Griffith%20Jones%20and%20Persaud_February%202012_revised_2.pdf
Datum: 19.2.2013
Zastupitelstvo Zlínského kraje se chystá na svém květnovém zasedání opakovat hlasování o výstavbě nové krajské supernemocnice v Malenovicích. Bude to už potřetí. Poprvé zastupitelé záměr neschválili, nečekané opakované hlasování v prosinci dopadlo nejtěsnějším výsledkem opačně. ...
Evropské dny, jejichž tradici začala v Kroměříži bývalá europoslankyně Olga Sehnalová pokračují. Předsednickou zemí EU je Finsko, kterému je věnován týden akcí, které mají Zemi tisíců jezer představit kroměřížskému publiku. O organizaci se tentokrát postarali členové ...
Dnes proběhla v Brně konference s názvem Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou uspořádal Úřad veřejné ochránkyně práv. K Úmluvě OSN se připojila Česká republika i Evropská unie. Jde o důležitý právní dokument, o který se opírají práva osob ...
Anketa Zlatý oříšek, která si všímá nadaných a šikovných děti bez ohledu na oblast, ve které vynikají, existuje řadu let, ale své krajské kolo ve Zlínském kraji, měla dnes poprve. Organizace se ujalo Středisko TyMy v Holešově a přehlídka dvanácti nominovaných do užšího ...
Když něco končí, současně něco začíná. V uplynulých deseti letech jsme v trochu jiné pozici dělali nejrůznější osvětové akce pro veřejnost, které si získaly mezi lidmi své dlouholeté příznivce. Ať už to byly spotřebitelské přednášky pro seniory, testování dvojí kvality, ...