Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D) odpovídala pro Hospodářské noviny na otázky týkající se spolupráce vlády a Evropského parlamentu. Níže uvádíme celé její odpovědi.

Jste v Evropském parlamentu druhé volební období, a proto můžete porovnávat. Jak hodnotíte iniciativu vlády více komunikovat s europoslanci?

Předsevzetí vlády více komunikovat s poslanci Evropského parlamentu určitě vítám. Pokud chceme jako Česká republika opravdu ovlivňovat evropské dění a prosazovat naše priority, je nutné: a) vlastní priority definovat a najít na nich co nejširší politickou shodu, b) koordinovat činnost všech aktérů tímto směrem a to včas, pokud možno ještě před tím, než se rozběhnou konkrétní legislativní práce. Lepší komunikace se nicméně netýká pouze komunikace vlády s europoslanci, ale nepochybně i komunikace mezi vládou a oběma komorami parlamentu, v rámci jednotlivých ministerstev, se sociálními partnery, atd... Jde skutečně o domácí, nikoliv zahraniční agendu. Z pohledu europoslankyně, která je v EP druhé volební období, kvituji, že současná vláda objevuje význam Evropského parlamentu, jeho posílenou roli jako spolutvůrce legislativy. Materiál, který se v současné době diskutuje jako koncepce působení ČR v Evropské unii, je proto dobrým výchozím bodem. Je nutné si uvědomit, jak reálně fungují evropské instituce a jaká je pak skutečně efektivní cesta k prosazování našich zájmů jako ČR. Poslanci EP jsou součástí tohoto systému, proto mohou v mnohém pomoci a čím těsnější bude spolupráce, tím lépe. 

Jak vypadala spolupráce dříve?

Myslím, že situaci nelze změnit ze dne na den. Podle mne byl přístup v minulosti ovlivňován spíše skeptickým pohledem předchozích pravicových vlád. Spolupráce s poslanci Evropského parlamentu byla spíše v ad hoc případech, než že by byla založena na nějaké systematické bázi. Existovala ministerstva, která komunikovala lépe, s jinými to bylo horší, ale záleží také na konkrétních lidech. Nejde ovšem jen o to, poslat doporučené hlasovací seznamy ráno před závěrečným hlasováním či o pravidelné zasílání seznamů schválených rámcových pozic ČR k daným tématům, které ovšem nereagovaly na vývoj legislativního procesu v čase. Určitě dobrou iniciativou byla pravidelná setkávání na Stálém zastoupení ČR při EU i konzultace s odpovědnými osobami na SZ v dílčích věcech. Podle mne ale celkově chyběl systém a hlavně definice toho, co chceme jako ČR. Negativní vymezování prostě nestačí.

Jaké jsou podle vás hlavní výhody užší spolupráce poslance Evropského parlamentu s vládou?

Viz má první odpověď. Musím však dodat ještě jednu poznámku. Vláda se přirozeně nemůže se všemi europoslanci shodnout ve všem. Stejně tak jako je vláda politickým tělesem s určitým hodnotovým přístupem na pravolevém politickém spektru, tak i poslanci Evropského parlamentu zastupují různé politické názory a jejich politické skupiny mají v Evropském parlamentu určitou váhu danou volebním výsledkem. I to je nutné vzít do úvah o spolupráci mezi vládou a europoslanci, aby byla skutečně efektivní. Aktivní a o stanovisku vlády, respektive ministerstev, včas a dobře informovaní europoslanci z vlivných politických skupin dokáží prosadit více, byť fungují ve větší konkurenci ve vlastní frakci. O to je skutečně těsná spolupráce důležitější.

Článek s citacemi Olgy Sehnalové naleznete v dnešních Hospodářských novinách nebo na http://archiv.ihned.cz/c1-63401460-ukol-pro-ceske-europoslance-zvysit-nas-vliv-v-eu .

 

Datum: 19.1.2015

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...