dTest: Rozdílná kvalita potravin v EU

Téma rozdílné kvality potravin u nás a v zahraničí se probírá již dlouho. Dosavadní průzkumy se snažily prokázat, zda výrobci rozlišují staré a nové trhy různou kvalitou dodávaného zboží. Spotřebitelská organizace dTest se rozhodla na několika příkladech běžných potravin ukázat, zda a případně jak se odlišuje kvalitativní standard u nás a v zahraničí. Výsledky nejsou zdaleka tak jednoznačné.

"Jsem ráda, že se problematice dvojí kvality začíná aktivně věnovat i dTest jako významná spotřebitelská organizace, protože spotřebitelům v České republice možné rozdíly mezi značkovými potravinami jednoznačně vadí. Další veřejný průzkum na toto téma považuji také za důležité připomenutí výrobcům, že jejich výroky jsou a nadále budou pod spotřebitelským drobnohledem," uvedla k výzkumu dTestu poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová, která srovnávací průzkum značkových potravin zakoupených v České republice a v Německu iniciovala v loňském roce.

Výsledky výzkumu dTestu naleznete níže, originální text společně s tabulkou porovnání značkových potravin na webu dTestu.

Když dva dělají totéž

Diskuze o dvojí kvalitě potravin určených pro staré a nové členské státy Evropské unie se oficiálně vedou minimálně od roku 2011, kdy Asociace spotřebitelů Slovenska zveřejnila srovnání stejných potravin nakoupených v osmi zemích EU. Ukázalo se, že v některých případech se na trhu tradičních zemí EU (Německa a Rakouska) nabízí zboží v lepší kvalitě než v nových členských státech (mimo jiné i v České republice). Evropská komise tehdy na rozhořčení zástupců Bulharska reagovala závěrem, že výrobci mohou měnit své produkty s ohledem na specifika trhů a preference spotřebitelů jednotlivých členských států. Jedinou podmínkou jsou pravdivé informace na obalech.

Výsledky podobného, tentokrát česko-německého srovnání, zveřejnila média i v létě loňského roku a opět se ukázalo, že v některých případech se kvalita značkového zboží lišila v neprospěch českých spotřebitelů. Podle průzkumu agentury Focus pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) z února letošního roku vadí dvojí kvalita 88?% českých spotřebitelů. Argumenty o rozdílných preferencích českých zákazníků, tedy onu specifičnost trhu, v průzkumu odmítlo 77?% respondentů. Za pravý důvod polovina dotazovaných považovala snahu výrobců ušetřit na dražších surovinách.

Měli bychom ještě doplnit, že odlišnost potravin v jednotlivých státech je dána i rozdílnými národními předpisy. Evropská nařízení a směrnice upravují především bezpečnost potravin, konkrétním složením se zabývají (harmonizují je) jen ve vybraných případech, jakými jsou například čokolády, džusy, med nebo džemy. Zbylé, takzvaně neharmonizované potraviny (například masné a mléčné výrobky) upravuje legislativa jednotlivých členských států a tady mohou vznikat rozdíly například v požadovaném minimálním obsahu masa, ovoce apod.

Pohled z druhé strany

Podle českých průzkumů se na „potravinovou nerovnost“ pohlíží jako na projev manipulace a nespravedlnosti a tématu se věnuje poměrně velký prostor. Jaký na ni mají názor naši západní sousedé? Z květnového zasedání Rady pro zemědělství a rybolov, kde český ministr zemědělství otevřel diskuzi o dvojí kvalitě potravin pro staré a nové trhy, vyplynulo, že původní státy Evropské unie v ní nevidí téma k řešení.

Zajímavý pohled z druhé strany přináší reportáž německého rozhlasu z roku 2012, která komentovala tehdejší zvýšení DPH u potravin. Na základě hovorů s českými zákazníky se v ní konstatuje, že kvalita v českých obchodech je horší než v Německu. Velký důraz však klade na nákupní zvyklosti českých spotřebitelů, kteří koupí i to, co by německý zákazník nekoupil.

Příznivější pohled na české spotřebitele přinesly dvě analýzy našeho potravinářského trhu vypracované německým spolkovým ministerstvem zemědělství. V nich se zdůrazňuje, že čeští spotřebitelé dávají přednost domácímu zboží a v další se uvádí, že od roku 2014 jsou Češi ochotni připlatit si za kvalitnější zboží (alespoň v případě nápojů) a kladou při výběru potravin vyšší nároky na jejich kvalitu než před pár roky.

Známé značky nenachytány

Dosavadní srovnávací studie se zaměřily na výrobky globálně známých značek a srovnávalo se především se zbožím nakoupeným v Německu. I my jsme se pustili do srovnání údajů na etiketách, a protože německý trh je také svým způsobem specifický, nakoupili jsme několik značkových potravin v České republice a v Rakousku. Jak se můžete přesvědčit v přehledu níže, ve většině případů jsme mezi rakouským a českým zbožím nenašli žádné rozdíly ve složení. Výjimkou byly sušenky Milka Choco minies (rakouský výrobek deklaroval o 0,2?% čokolády více) a nápoj v prášku Nesquick (český vzorek obsahoval o něco méně vitamínů).

Stejná byla podle obalu i česká a rakouská Nutella. Pokud si tedy u nás stěžujeme, že německá Nutella má jiné složení než naše, Rakušané mají na stížnosti také nárok. Rakouská Nutella se pravděpodobně vyrábí v Itálii, česká v polském Belsku.

Kaufland vs Kaufland

Nákup v Rakousku nás inspiroval k tomu, zaměřit se na potraviny prodávané u nás i v zahraničí obchodními řetězci pod stejnou vlastní značkou. Nakoupili jsme opticky stejné nebo velmi podobné potraviny, abychom zjistili, jak se liší zahraniční kvalitativní standard od našeho.

V síti našeho zájmu uvízly obchodní řetězce Billa a Kaufland. Z Billy jsme vybrali značku Clever, která v Česku a v Rakousku nabízí zboží v základní kvalitě. Česko-rakouské srovnání jsme tam, kde to bylo možné, navíc doplnili ještě o výrobky ja!, což je německá obdoba značky Clever prodávaná v obchodních domech Rewe. Pro vysvětlení – společnost Billa je součástí skupiny Rewe Group, pod který patří i řetězec Rewe, jedná se tedy o „příbuzné“.

V případě Kauflandu jsme se zaměřili na značku K-Classic, pod kterou se nabízí běžný sortiment ve standardní kvalitě. Značka se prodává ve všech zemích, kde Kaufland působí, my jsme srovnávali potraviny z České republiky a Německa.

U obou obchodních řetězců nás nejvíce zajímaly především takové potraviny, které se nedistribuují „celoevropsky“, ale pro každý z trhů je vyrábí jiné firmy. Podařilo se nám najít několik druhů takových výrobků mezi chlazeným i nechlazeným sortimentem.

Jak chutná rozdíl?

Základem našeho hodnocení bylo pouze porovnání údajů na etiketách. Podívali jsme se však i pod obaly. Připravili jsme slepé senzorické srovnání vzorků a panel dobrovolníků popisoval, který z výrobků jim více chutná a proč. Výsledkům sice nelze přikládat velkou váhu, ale ukázalo se, že v případě chlazeného zboží, kde jsme nalezli nejvýraznější rozdíly ve složení, většina ochutnávajících nebyla schopna naslepo rozeznat papírově lepší výrobek. Často více vyhovovaly české výrobky, i když podle etiket měly být „horší“.

U toustové šunky Clever (rakouská obsahovala 91?% masa, česká 72?% a pomáhala si zahušťovadly) dostala přednost tuzemská s tím, že rakouský výrobek se zdál být svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý. Německý vídeňský párek K-Classic také obsahoval více masa (86?% oproti 80 %), ale měl zároveň i nižší obsah tuku a proti českému byl méně šťavnatý, proto při ochutnávce skončil jako „horší“.

U jahodových jogurtů Clever sice bylo na první pohled vidět, že rakouský obsahuje více jahod, nicméně jeho výrazně sladká chuť způsobila, že většina zúčastněných označila český výrobek za lepší a lépe hodnotila jeho „jogurtovost“.

Nelze však zobecňovat, například v případě polomáčených piškotů s pomerančovou náplní (srovnával se český a rakouský Clever a německý ja!) dostaly přednost vzorky z Rakouska a Německa, které podle složení obsahovaly více pomerančové šťávy v náplni a měly na sobě více čokolády. V ochutnávce pak ještě navíc zaujaly vláčnějším piškotem.

Bez vitamínů

Zajímavě vychází srovnání snídaňových cereálií. České kakaové lupínky značek Clever i K-Classic se od německých a rakouských odlišují přídavkem vitamínů. V Německu nebo v Rakousku by se zákazníci na takové lupínky zřejmě dívali s nedůvěrou, protože umělý přídavek vitamínů se tam nepovažuje za příliš vhodnou formu jejich příjmu, zvláště pak pro děti. Přidávání vitamínů není nakloněna ani i německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest. Podle jejich názoru by přednost měly mít vitamíny z ovoce a jiných přirozených zdrojů. Tamní obchodníci na požadavky trhu zareagovali a vitamíny do svých cereálií nepřidávají.

rakouských a německých kakaových lupínků značky ja! nás zaujalo použití celozrnné pšeničné mouky, kterou český Clever, ani mušličky z Kauflandu neobsahují. Možná je to škoda, celozrnná mouka sice drhne mezi zuby, ale zvyšuje obsah vlákniny. Zajímavý pohled nabídla ochutnávka, kdy vzorky z české Billy a německého Kauflandu vypadaly a chutnaly téměř totožně. Další téměř stejnou dvojicí byly lupínky z rakouské Billy a německého Rewe.

Čistá etiketa

Asi největší rozdíl mezi českým a německým složením jsme zaznamenali u toustových chlebů. České výrobky v porovnání s německými deklarují použití mnohem většího množství přídatných látek. Rozdíl v tomto případě však nemusí nutně znamenat jinou kvalitu německého zboží, ale spíš jiný přístup k označování obalů.

V Německu se totiž bere v úvahu to, že řada přídatných látek pro pekařské výrobky plní svou funkci pouze do té doby, než se nakynuté těsto upeče a ve finálním výrobku buď už svou úlohu neplní, nebo se při pečení úplně rozloží. Na to pamatuje i evropské nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách a dává pro tyto případy jistou výjimku z povinnosti deklarovat použitá éčka. Aby měli němečtí pekaři v situaci jasno, existují pro ně seznamy všech možných přídatných látek s informací, zda musí být na etiketě hotového výrobku uvedeny. V České republice se tento přístup spíše neuplatňuje a výrobci raději uvádějí veškeré přídatné látky, které během výroby použili. Tím vzniká dojem českého chleba plného éček a německého „přírodního“ výrobku.

Nicméně je třeba uznat, že české chleby dopadly ve srovnání hůře. Oproti německým výrobkům obsahovaly konzervant, který by se v Německu musel deklarovat také, a kvůli použitým zlepšovacím přípravkům se do českých chlebů dostala i značně netradiční sójová nebo fazolová mouka. Výrazný rozdíl byl i v podílu celozrnné mouky u celozrnných toustových chlebů. V českém toustovém chlebu jí bylo 19?%, v německém 59?%. Zajímavý byl i praktický poznatek z ochutnávky – český toustový chléb se po nakrájení balí celý včetně obou patek, které u německého chyběly.

S příchutí pomerančů

Často se při srovnávání českých a německých potravin zmiňuje rozdílný způsob slazení limonád. V německých bývá spíše cukr, české nápoje obsahují zejména levnější glukózo-fruktózový sirup.

V našem výběru jsme se s tímto rozdílem nesetkali, protože pod značkou Clever jsme sehnali jen limonádu s náhradními sladidly. Objevil se však jiný rozdíl, a tím je obsah ovocné složky. Rakouská pomerančová limonáda Clever obsahovala 3?% pomerančové šťávy. V české se pomeranče vůbec nevyskytují, ovocnou složku zastupuje pouze neurčité množství koncentrátu jablečné šťávy. Veškerý pomerančový efekt zajišťuje aroma spolu s barvivy. Zajímavé je, že oba nápoje nesou shodné pojmenování – limonáda s pomerančovou příchutí. Oba výrobky jsou slazeny směsí tří náhradních sladidel a shodně obsahovaly acesulfam K. Trojici sladidel v české limonádě doplňují sacharin sodný a aspartam. V Rakousku sladí ještě sukralosou, cyklamátem a navíc fruktózovým sirupem. Český výrobek se liší i tím, že je chemicky konzervovaný benzoanem sodným. Mimo soutěž jsme vedle nich postavili i vizuálně podobnou, avšak neporovnatelnou německou pomerančovou limonádu značky ja!, slazenou pouze cukrem. Jinak také obsahuje 3?% pomerančové šťávy a zajímavá je i tím, že se vyrábí z minerálky.

Na příkladu limonády můžeme ukázat ještě jeden častý rozdíl mezi českými a zahraničními vzorky. Pokud jsme narazili na navoněné rakouské a německé výrobky, byly často zdrojem jejich vůně přírodní aromata. U českých aromat přívlastek „přírodní“ většinou chybí. Z chemického pohledu se v obou případech může jednat o stejné látky, ale každá se získává jiným způsobem a z toho vyplývá i cenový rozdíl mezi nimi. Dražší přírodní aroma obsahuje alespoň 95?% vonných látek získaných z přírodního materiálu (tedy například z pomerančů), zatímco zpravidla levnější „aroma“ buď obsahuje méně přírodního materiálu, nebo je kompletně získáno chemickou cestou.

Podoba k nerozeznání

Naším záměrem bylo nakoupit výrobky, které si budou co nejvíce podobné. V Kauflandu se nám to povedlo téměř dokonale, protože jak české, tak německé obaly se zřejmě dělají podle jedné šablony a oba mají nejen společné obrázky, ale i marketingové „lapače pozornosti“.

Tak například müsli s rozinkami a lískovými ořechy z německého a českého Kauflandu zdobí úplně stejná fotografie. Německý zákazník by tím však mohl být lehce oklamán, protože v misce na obalu jsou vidět i lupínky, které německý výrobek neobsahuje.

Naopak české spotřebitele by mohla zmást loga na arašídových křupkách a paprikových chipsech z Kauflandu. Německé snacky mají na obalech výrazné logo slunečnice, protože jsou smažené na slunečnicovém oleji. České chipsy a křupky mají na sobě stejný obrázek, ale k jejich výrobě se používá směs palmového a slunečnicového oleje. Je pravdou, že poblíž loga je o tom spotřebitel informován, ovšem pouze anglicky, což nelze považovat za zcela fér.

Druh použitého rostlinného oleje byl jedním z parametrů, který jsme na etiketách sledovali. Řadu spotřebitelů dnes trápí používání palmového oleje a nemůžeme říci, že by ho německé nebo rakouské zboží neobsahovalo. Výrazný rozdíl byl pouze v případě kakaových mušliček, kde ve všech českých vzorcích byl použit olej palmový a v zahraničních slunečnicový. Jiný podobně vyhraněný případ jsme nenašli.

Z porovnání obalů se ukázal i rozdíl v přístupu k takzvané společenské odpovědnosti výrobků. V podstatě se jedná o snahu zajistit, aby používané suroviny byly produkovány férovým nebo šetrným způsobem. V našem případě se jednalo především o zodpovědně produkované kakao, o jehož použití se zákazník dozví díky logům certifikace UTZ nebo Fairtrade (certifikát UTZ se uděluje udržitelně pěstovanému kakau, Fairtrade logo dokládá spravedlivý přístup k pěstitelům a producentům). U německých a rakouských výrobků s kakaem logo chybělo pouze na jednom výrobku (německé piškoty s kakaovou polevou značky ja!), z českých vzorků nenesl viditelné logo žádný, jen u českých kakaových mušliček K-Classic se mohou zákazníci dozvědět o použití UTZ certifikovaného kakaa ve složení.

Není všechno špatně

Přichází čas na jednoznačně dobrou zprávu. Tou by mohlo být srovnání české a rakouské majonézy Clever. Majonéza potvrzuje, že zákaznická očekávání se v různých státech skutečně liší. Rakouský výrobek zaujal pro našince nezvyklým obalem připomínajícím zubní pastu. Dále se principiálně odlišoval svou podstatou, český a německý výrobek představují klasický typ s 79? až 80?% oleje, rakouská majonéza obsahuje pouze 25?% tuku a zbytek „hmoty“ tvoří glukózový sirup, modifikované škroby a zahušťovadla, což se projevuje v šestinásobném obsahu cukru a sacharidů. V porovnání deklarovaného obsahu vajec také vede český výrobek 5?% ku 4?%. Rakouská majonéza nikoho nenadchla ani při ochutnávce. Její chuť byla nevýrazná, prázdná a příliš se nelíbil ani její vodový vzhled.

Datum: 11.7.2016

Podobné články:

Výbor TRAN dnes schválil návrhy ke zvýšení bezpečnosti vozidel 10.1.2019

Na dnešním zasedání Výboru TRAN, prvním v tomto roce, poslanci Výboru podpořili pozměněný návrh Komise ke zlepšení bezpečnosti vozidel a odhlasovali své stanovisko k nařízení o obecné bezpečnosti. Návrhem se bude dále zabývat Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ...

Nekalé praktiky mezi podniky v potravinářství budou díky sociálním demokratům zakázané po celé EU 20.12.2018

Vyjednávači Evropského parlamentu v čele s italským sociálnědemokratickým zpravodajem P. De Castrem ze zemědělského výboru a zástupci členských států v Radě EU včera dosáhli politické dohody nad unikátní evropskou směrnicí. ...

Nejasná zpráva o dvojí kvalitě aneb pohled pod pokličku 11.12.2018

V dnešním vydání Práva vyšel můj komentář k současnému vyjednávání o dvojí kvalitě značkových produktů. Celé znění komentáře si můžete přečíst níže: ...

Olga Sehnalová o Meziskupině pro práva lidí s postižením 10.12.2018

...

Newsletter: Plenární zasedání EP 10.- 13. prosince 2018 ve Štrasburku 9.12.2018

Slavnostní udelení Sacharovovy ceny Olegu Sencovovi ...

Olga Sehnalová vystoupila na konferenci k přístupnosti v oblasti informačních technologií 5.12.2018

Dnes jsem zahájila v Bruselu mezinárodní konferenci věnovanou přístupnosti v oblasti informačních technologií určenou IT expertům. Zdůraznila jsem, že zpřístupňování online služeb je nejen základní právo lidí se zdravotním postižením, ale s ohledem na počty potenciálních ...

Jak to vidím já
Dvojí kvalita: teď se láme chleba

V úterý proběhne v Bruselu důležité hlasování, které rozhodne o tom, jestli bude moci být dvojí kvalita skutečně postavena mimo zákon a v jaké podobě to bude. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bude hlasovat o znění směrnice o nekalých obchodních praktikách. ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
Evropská karta lidí s postižením je realitou již v osmi státech, její přínosy zhodnotila konference v Evropském parlamentu

28.11.2018 |

Pokud máte nějakou formu postižení, Vaše průkazka osoby se zdravotním postižením Vám umožní využít například slevu na jízdné nebo levnější vstupenku na zámek. Co se ale stane, pokud chcete cestovat do jiného státu Evropské ... pokračování

Naše videa
Promítání dokumentu Šmejdi a debata o nekalých obchodních praktikách

24.9.2013 | Záznam z promítání dokumentu Šmejdi v Evropském parlamentu
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]