Dotace na dopravu - ČR zápolí s infrastrukturním fondem CEF

Zdroj: Euractiv
Česká republika, Slovensko, Polsko a další státy ze skupiny nových členských zemí mají silné výhrady k novému Nástroji pro propojení Evropy (CEF), do kterého chce Komise převést 10 miliard z Kohezního fondu. Státy by tak část peněz z EU fondů přestaly mít jistou – o část projektů na propojování dopravních, energetických a telekomunikačních sítí by totiž musely začít soutěžit s ostatními zeměmi.

Na příští sedmileté rozpočtové období na roky 2014-2020 Evropská komise přichystala velkou novinku, která může změnit způsob využívání evropských peněz na některé infrastrukturní projekty. Vloni v říjnu totiž představila návrh na vytvoření zvláštního instrumentu, jehož hlavním úkolem je odstranit chybějící propojení národních dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Nástroj pro propojení Evropy (CEF) ale zejména v nových členských zemích vyvolává značné obavy a pochybnosti.

Pokud dojde k plánovanému přesunu 10 miliard euro z Kohezního fondu do CEF tak, jak navrhuje Komise, může to podle polského náměstka ministra dopravy Macieje Jankowskeho, „negativně ovlivnit plnění hlavního cíle kohezní politiky, kterým je odstraňování rozdílů mezi vyspělými a méně rozvinutými regiony“.

Na diskusi, kterou v Evropském parlamentu koncem března uspořádala česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D) ve spolupráci s polským europoslancem Arturem Zasadou (EPP), Jankowski v této souvislosti připomněl i výsledky nedávné polské studie, z níž vyplývá, že kohezní politika je přínosem nejen pro kohezní země, ale i celou evropskou ekonomiku (EurActiv 6.3.2012).

„Z každého eura investovaného například v zemích Visegrádské čtyřky (V4) se starým členským zemím vrátí 62 centů v podobě dodatečného vývozu,“ uvedl náměstek.

Odmítavý postoj k přesouvání peněz z Kohezního fondu sdílí i další nové členské země (včetně České republiky) a výhrady k CEF proto najdeme i ve společné pozici zemí V4 z letošního ledna. „Vzhledem k pozitivním výsledkům, které přináší současná kohezní politika, si klademe otazníky nad smyslem tohoto opatření,“ říká na adresu převedení 10 miliard euro do CEF náměstek ministra dopravy Ivo Toman.

Česko a další proti přesunům

Z Kohezního fondu čerpají prostředky ty členské země Evropské unie, jejichž HNP na hlavu je nižší než 90 % průměru EU. V zemích jako je Česká republika nebo Slovensko se z něj financují právě projekty v oblasti dopravy (výstavbu a modernizaci silniční nebo železniční sítě), ale také zlepšování kvality životního prostředí. Návrh Evropské komise k CEF nyní ale počítá s tím, že v letech 2014-2020 se z Kohezního fondu vyčlení 10 miliard euro a ty se stanou součástí nového nástroje.

Z CEF by se do budoucna měla financovat příprava a realizace projektů „společného evropského zájmu“ v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. V případě dopravy má podpora směřovat hlavně na dobudování chybějících propojení v rámci hlavní transevropské sítě TEN-T. Velkou prioritu přitom návrh dává železniční a vodní dopravě a propojením s hlavními evropskými přístavy a letišti.

Evropská komise si od CEF slibuje, že členské státy přinutí k investicím do propojení, která jsou významná z pohledu plynulé přepravy zboží a osob mezi členskými státy. Lepší propojení národních sítí podle ní přispěje k posílení vnitřního evropského trhu a tím i konkurenceschopnosti.

Evropská komise z těchto důvodů obavu, že přesun peněz mezi Kohezním fondem a CEF bude mít negativní dopad na plnění cílů kohezní politiky, odmítá. Podle Jeana Erica Pacqueta z generálního ředitelství Evropské komise pro dopravu (DG Move) CEF představuje naopak příležitost. Nový nástroj prý přispěje nejen k plnění cílů kohezní politiky, ale zároveň posílí i jednotný evropský trh.

„CEF propojí ekonomiky všech zemí včetně nových členských zemí do jednotného trhu. To je nejviditelnější způsob, jak posílit růst a kohezi těchto zemí,“ uvedl.

Konec jistot

Méně vyspělým zemím se na navrhovaném přesunu z Kohezního fondu do CEF nelíbí především to, že místo národních států má o rozdělování peněz rozhodovat Komise.

Zároveň se obávají, že přijdou o jistotu v podobě tzv. národní obálky, na níž jsou zvyklé ze současného období 2007-2013. Zatímco dnes členské státy od začátku programovacího období dopředu vědí, že mají nárok na určitou finanční částku, pokud vznikne CEF, částečně o tuto jistotu přijdou. Podle návrhu totiž o prostředky z CEFu budou soutěžit všechny členské státy a pokud předkládané projekty nebudou dostatečně kvalitní, žadatelé přijdou zkrátka. Jinými slovy, pokud by v extrémním případě Česká republika nebyla schopná předložit konkurenceschopné projekty, na peníze z CEFu si nesáhne.

O tom, že to však nemusí být úplně virtuální obava, svědčí i dosavadní zkušenosti Česka s čerpáním peněz z evropských komunitárních programů. Jedná se o programy, které spravuje Evropská komise (patří mezi ně např. rámcový program EU pro vědu a výzkum) a v nichž o podporu z evropské pokladny soutěží projekty ze všech členských států EU. Česká republika patří mezi země, které v míře využívání těchto programů patří k evropskému podprůměru.

Další byrokracie?

Česká vláda proto spolu s dalšími zeměmi argumentuje tím, že vedle již existujících pravidel čerpání pro prostředky prostřednictvím národních operačních programů nyní vzniknou nová pravidla, což žadatelům výrazně zkomplikuje pozici a povede to k nadměrnému nárůstu administrativy. To vše ve chvíli, kdy se některé nové členské země (a ČR, jak se ukazuje na situaci kolem čerpání fondů EU, není výjimkou) potýkají s nedostatečnou administrativní kapacitou.

„Obáváme se, jak bude vypadat sladění centralizovaného řízení CEF a sdíleného řízení kohezních fondů,“ říká rumunský europoslanec Viktor Bostinaru. Pokud k vytvoření nového nástroje dojde, bude podle něj třeba zajistit, aby všech 12 nových členských zemí bylo schopných připravit projekty podle nových pravidel včas.

Komise je ale toho názoru, že do způsobu, jakým se využívají evropské prostředky na dopravní projekty je třeba vnést prvek soutěže. „Soutěž projektů bude mít okamžitý dopad na kvalitu institucí, což bude užitečné jednak pro CEF a jednak to pomůže členským státům lépe připravovat projekty i pro jiné nástroje,“ vysvětlil Paquet.

Novým členským zemím je navíc Evropská komise připravena poskytnout ještě před začátkem nového období 2014-2020 administrativní podporu. Spolu s národními orgány mají úředníci Komise předpřipravit některé projekty tak, aby je na začátku roku 2014 mohly státy předložit.

10 miliard jen pro kohezní země

Některé nové členské země CEF vnímají ale také jako způsob, jakým si staré členské země pod záminkou vyššího evropského záměru (potřeba propojit evropské sítě) chtějí ukousnout z koláče určeného tradičně méně vyspělým zemím. Podobné obavy jsou ale podle Komise bezdůvodné. Ostatně i v samotném návrhu z října 2011 se uvádí, že o 10 miliard z Kohezního fondu budou moci soutěžit pouze země, které mají HNP na hlavu nižší, než 90 % průměru EU.

Princip soutěže národních projektů chce v každém případě Komise zachovat. Také z toho důvodu je prý třeba státy zbavit jistoty v podobě národní obálky. „Pokud bychom podíly (pro jednotlivé členské státy) nastavili pevně, nebudete soutěžit. Zmizely by inovace a pnutí, které vytváří soutěž mezi projekty,“ uvedl Paquet. Dodal ale, že Komise hodlá při výběru projektů respektovat „vnímanou národní obálku“. Jinými slovy, bude se prý při výběru projektů snažit tradiční národní podíly zohledňovat. Nechce je ale nastavovat pevně.

Proč železnice a ne silnice?

Další výhradou, kterou obsahuje i společné stanovisko ministrů dopravy V4 z letošního ledna, a kterou vznáší i samostatně Česká republika, je příliš velká orientace CEF na projekty v oblasti železniční a vodní dopravy a méně na propojování silniční sítě. k tomu EurActivu v rozhovoru sdělil, že Česko jako tranzitní země s otevřenou ekonomikou potřebuje především investovat do dostavby dálniční sítě.

„Jsme země, která má poměrně konkurenceschopnou železnici a pokud jde o vodu, pak bychom třeba rádi postavili dva jezy na Labi, ale díky komplikované legislativě je malá naděje, že k tomu někdy dojde. Pro nás je tedy kritérium, že se budou upřednostňovat železnice, voda a ne silnice, trochu handicap. My potřebujeme naopak zabrat a zvýšit tempo při výstavbě dálnic, které nemáme,“ řekl náměstek.

Odmítnutím můžete přijít o vše

Podle informací EurActivu Česká republika během nedávného jednání s komisařem pro dopravu Siimem Kalasem v Praze prezentovala Komisi návrh, aby se převáděná částka snížila z 10 na 5 miliard eur. Komisař to ale odmítl a nové členské země důrazně varoval před jakýmikoli pokusy, které by směřovaly k úplnému odmítnutí přesunu části prostředků mezi Kohezním fondem a CEF. Naznačil, že v takovém případě by nové členské země mohly kvůli tlaku čistých plátců o oněch 10 miliard přijít úplně.

„S výhradami zemí V4 k přesunu 10 miliard souhlasím, ale pokud řekneme jasné ne, mohli bychom také přijít o celých 50 miliard“, kterými má CEF disponovat, varoval před příliš striktním postojem nových členských zemí maďarský europoslanec Csaba Tabajdi (S&D).

CEF jako takový podle něj jinak představuje „dobrý nástroj“. „Bez CEF bychom v regionu nezačali spolupracovat na vytváření dopravních a energetických sítí, nyní budeme nuceni. Souhlasím, že bude náročné se s novými nástroji naučit pracovat, ale zlepší to také spolupráci mezi členskými státy,“ dodal.

CEF označují za potřebný nástroj také rumunští europoslanci. Zdůrazňují ale, že je třeba, aby si nové členské státy při vyjednávání nařízení k CEF vymohly záruky, že 10 miliard eur z Kohezního fondu skutečně poputuje do méně rozvinutých zemí.

Silnější ne přesunům peněz z Kohezního fondu je naopak slyšet ze zemí jako je Polsko, Slovensko nebo Česká republika. „Evropské smlouvy jasně určují, jaké projekty v oblasti dopravní infrastruktury se mají z fondů regionální politiky v členských zemích podporovat. Podle mého je proto velmi malý prostor na vytváření CEFu jako takového a jsem absolutně proti vyčleňování části Kohezního fondu do nového nástroje,“ zdůraznil český europoslanec Oldřich Vlasák (ODS, ECR).




Datum: 13.4.2012

Podobné články:

Jak jsem přesvědčovala kolegy v Evropském parlamentu, aby naslouchali českým spotřebitelům? 20.3.2019

Návštěvnická skupina v Bruselu 20.3.2019

Zástupci českých odborů, živnostníci a řemeslníci z Kroměřížska, ale i další hosté mě včera navštívili v Evropském parlamentu v Bruselu, kam jsem je pozvala. Mluvili jsme spolu o tom, jak Parlament i další instituce EU fungují, ale probrali jsme i všechno ostatní, co je ohledně ...

Olga Sehnalová ke dnešní schůzce s ministrem zemědělství Tomanem 18.3.2019

V Bruselu jsem se dnes setkala s ministrem Miroslavem Tomanem, který zde absolvoval jednání ministrů zemědělství. Pan ministr mne informoval o výsledku schůzky se svým polským protějškem a komisařem Andriukaitisem ohledně záruk Polska v otázce bezpečnosti hovězího masa, ...

Dechový orchestr ZUŠ Kroměříž zazářil ve Štrasburku 11.3.2019

Dechový orchestr ZUŠ Kroměříž letos slaví 50. výročí svého založení. Ke svému jubileu dostal dárek i od europoslankyně Olgy Sehnalové, která členy orchestru a jejich učitele pozvala na studijní návštěvu do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Orchestr si ale nenechal ujít možnost ...

Blesk nebo koncepce aneb co se člověk dozví, když se zeptá na kraji 25.2.2019

Původně jsem chtěla tyto informace předat rovnou krajským zastupitelům, ale myslím, že budou zajímat i veřejnost. Podělím se o dva zajímavé dokumenty. Jeden jsem obdržela minulý čtvrtek a ten druhý jsem si našla na webových stránkách Zlínského kraje. Zeptala jsem se totiž Krajského ...

Řidičům kamionů a autobusů se usnadní práce – systém placení mýta v EU se zjednoduší 14.2.2019

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili dohodu, která umožní zavedení Evropské služby elektronického mýtného (EETS). V praxi to znamená, že dopravcům, kteří jezdí do zemí Evropské unie, odpadne povinnost pořizovat několik zařízení pro platbu elektronického mýtného ...

Jak to vidím já
Hlavní problém okolo supernemocnice? Kdo ji zaplatí, ...

Pod pojmem systemizace pracovních míst si většina z nás asi nepředstaví nic konkrétního. Ve zdravotnictví jsou to zjednodušeně tabulky, které říkají, kolik zdravotníků, lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a ostatního personálu v nemocnicích potřebujete, abyste zajistili provoz nemocnic. To znamená, abyste bez problémů zajistili nejen běžný provoz ve dne, ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
Naše videa
Irské dny Olgy Sehnalové

13.5.2013 | Připomeňme si Irské dny v Kroměříži z května 2013
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]