Deník Referendum: Ženy i nadále zůstávají po celém světě znevýhodněnou většinou

Mezinárodní den žen připomíná 8. březen 1908, kdy do ulic New Yorku vyšly americké švadleny a požadovaly rovné volební právo, lepší pracovní podmínky a zákaz dětské práce.

Mezinárodní den žen je svátkem žen a boje za jejich rovnoprávnost. V České republice se vrátil do kalendáře jako „významný den" v roce 2004. Po roce 1989 byl opomíjen, neboť byl považován za svátek zprofanovaný předlistopadovým režimem.

Česká kolice Social Watch připomíná, že ženy a dívky po celém světě nadále zůstávají znevýhodněnou většinou. Navzdory mezinárodním závazkům a tzv. Rozvojovým cílům tisíciletí se nepodařilo výrazněji posílit jejich ekonomické postavení, posílit podíl žen na rozhodování či omezit násilí na ženách.

V celosvětovém měřítku ženy tvoří sedmdesát procent všech lidí žijících v chudobě. Ačkoli odpracují 2/3 všech pracovních hodin a vyprodukují polovinu potravin, vydělají jen deset procent světových příjmů a vlastní pouhé jedno procento světového bohatství. Průměrně vydělají polovinu toho co muži. Ženy nejsou spravedlivě zastoupeny v rozhodovacích mocenských pozicích - průměrně jich v politice působí dvacet procent.

Neradostné jsou i statistiky věnované násilí na ženách. Každá třetí žena na naší planetě zažije během svého života zmlácení či znásilnění. 100 - 140 milionů dívek a žen ročně podstoupí ženskou obřízku. Každou minutu zemře dívka či žena při porodu.

Na závažnost genderových nerovností poukazují i Rozvojové cíle tisíciletí - závazky, ke kterým se přihlásily státy OSN na Summitu tisíciletí v září 2000. Patří mezi ně odstranění extrémní chudoby, posílení role žen ve společnosti, omezení dětské úmrtnosti, zpřístupnění základního vzdělání pro všechny chlapce a dívky atd.

Jak však upozorňuje každoročně aktualizovaná zpráva mezinárodní koalice Social Watch, ačkoli mají být cíle tisíciletí splněny již do roku 2015, v některých oblastech dochází jen k minimálním změnám.

„Pokud mluvíme o chudobě a genderových nerovnostech, zdaleka se nejedná jen o problém tzv. rozvojových zemí. V indexu genderové rovnosti GEI dosáhla Česká republika 73 bodů ze 100, což ji v mezinárodním srovnání řadí do spodní části žebříčku zemí s vyšší mírou nerovnosti mezi ženami a muži.“ uvedla Marcela Adamusová z Fóra 50 %, členské organizace koalice Social Watch.

Nejhůře si podle jejích slov vedeme v oblasti podílu žen na moci. „Ženy doplácejí na škrty v sociální oblasti a jejich ekonomickou situaci dále zhoršuje i to, že přístup na trh práce jim komplikuje nedostatek školek a flexibilních úvazků", zdůraznila Adamusová.

Historický kontext Mezinárodního dne žen
Samotné uznání MDŽ je výsledkem procesu, který započalo feministické hnutí za rovnoprávnost žen na konci 18. a počátkem 19. století. V rozvoji feminismu druhé poloviny 19. století se odrazily historické události, zejména americká revoluce a její Deklarace nezávislosti.

Mezi tehdejší významné myslitele zaobírající se ženskou otázkou patří například liberální filozof John Stuart Mill. Ten předložil v roce 1866 parlamentu návrh na uzákonění volebního práva žen a v roce 1869 publikoval zásadní text s názvem Poddanství žen. Kniha analyzuje právní postavení žen v tehdejší Anglii a jejich podřízenou roli vyplývající z tradice. Bez zajímavosti není, že knihu do češtiny přeložila manželka Tomáše Masaryka Charlotta.

Zásadním požadavkem prvních ženských hnutí bylo volební právo pro ženy. Prvním státem, kde získaly ženy volební právo, byl v roce 1893 Nový Zéland, následován v roce 1902 Austrálií. Evropským průkopníkem a třetím státem na světě v uznání volebního práva žen pak bylo roku 1906 Finsko.

Do konce první světové války jeho příkladu následovala bezmála dvacítka zemí, včetně Velké Británie (1918). V Československu získaly ženy volební právo v roce 1919 současně s muži. Do Ústavy USA bylo volební právo žen zakotveno v roce 1920, předtím ho však měly ženy v některých státech Unie.

V islámském světě se první zemí, která přiznala ženám právo volit, stalo Turecko v roce 1930. Předstihlo tak i mnohé evropské země, včetně Francie (1944), nejstarší republiky světa San Marina (1960) nebo Lichtenštejnska (1984).

Historie oslav MDŽ
Geneze samotného Mezinárodního dne žen začíná v roce 1907. Na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu tu artikulovala rakouská delegátka ideu, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo.

V následujícím roce se konala stávka švadlen, jejichž patnáctitisícový průvod New Yorkem požadoval zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky, rovné volební právo a ukončení zaměstnávání dětí. Heslem stávky bylo „chléb a růže", kde chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života.

A konečně na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu roku 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkinová pořádání mezinárodního svátku. Návrh byl přijat a delegátky se shodly na ustavení MDŽ na počest hnutí za ženská práva. Datum 8. března se nicméně ustálilo až po 1. světové válce.

Zdroj: Deník Referendum

Datum: 10.3.2013

Podobné články:

Jak jsem přesvědčovala kolegy v Evropském parlamentu, aby naslouchali českým spotřebitelům? 20.3.2019

Návštěvnická skupina v Bruselu 20.3.2019

Zástupci českých odborů, živnostníci a řemeslníci z Kroměřížska, ale i další hosté mě včera navštívili v Evropském parlamentu v Bruselu, kam jsem je pozvala. Mluvili jsme spolu o tom, jak Parlament i další instituce EU fungují, ale probrali jsme i všechno ostatní, co je ohledně ...

Olga Sehnalová ke dnešní schůzce s ministrem zemědělství Tomanem 18.3.2019

V Bruselu jsem se dnes setkala s ministrem Miroslavem Tomanem, který zde absolvoval jednání ministrů zemědělství. Pan ministr mne informoval o výsledku schůzky se svým polským protějškem a komisařem Andriukaitisem ohledně záruk Polska v otázce bezpečnosti hovězího masa, ...

Dechový orchestr ZUŠ Kroměříž zazářil ve Štrasburku 11.3.2019

Dechový orchestr ZUŠ Kroměříž letos slaví 50. výročí svého založení. Ke svému jubileu dostal dárek i od europoslankyně Olgy Sehnalové, která členy orchestru a jejich učitele pozvala na studijní návštěvu do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Orchestr si ale nenechal ujít možnost ...

Blesk nebo koncepce aneb co se člověk dozví, když se zeptá na kraji 25.2.2019

Původně jsem chtěla tyto informace předat rovnou krajským zastupitelům, ale myslím, že budou zajímat i veřejnost. Podělím se o dva zajímavé dokumenty. Jeden jsem obdržela minulý čtvrtek a ten druhý jsem si našla na webových stránkách Zlínského kraje. Zeptala jsem se totiž Krajského ...

Řidičům kamionů a autobusů se usnadní práce – systém placení mýta v EU se zjednoduší 14.2.2019

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili dohodu, která umožní zavedení Evropské služby elektronického mýtného (EETS). V praxi to znamená, že dopravcům, kteří jezdí do zemí Evropské unie, odpadne povinnost pořizovat několik zařízení pro platbu elektronického mýtného ...

Jak to vidím já
Hlavní problém okolo supernemocnice? Kdo ji zaplatí, ...

Pod pojmem systemizace pracovních míst si většina z nás asi nepředstaví nic konkrétního. Ve zdravotnictví jsou to zjednodušeně tabulky, které říkají, kolik zdravotníků, lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a ostatního personálu v nemocnicích potřebujete, abyste zajistili provoz nemocnic. To znamená, abyste bez problémů zajistili nejen běžný provoz ve dne, ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
Naše videa
Konference - Budoucí vývoj nákladních vozidel

5.12.2013 | Europoslankyně Olga Sehnalová, členka Výboru pro dopravu a cestovní ruch, vystoupila ve čtvrtek 5. prosince na pozvání Evropské asociace automobilových výrobců (ACEA) spolu s komisařkou Connie Hedegaardovou mezi hlavními řečníky ...
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]