Vnitřní trh Evropské unie je v době krize považován za motor, jenž má Evropu nastartovat směrem z hospodářské stagnace. Přijímání pravidel vnitřního trhu je přitom jednou z nezbytných podmínek k jeho dosažení. Zdálo by se samozřejmé, že členské státy nebudou se schválenými společnými pravidly otálet. Jaká je skutečnost?

Evropská komise zveřejnila nedávno průzkum, podle něhož Česká republika i přes jistý pokrok zaostává nejvíce ze všech členských států v přijímání pravidel EU, s transpozičním deficitem zhruba 2%.

Tzv. transpoziční deficit vyčísluje celkový počet směrnic, které členským státům zbývá převést do národního práva a u nichž již vypršela lhůta, do které tak mělo být učiněno. Česká republika takto v termínu nepřijala dle podkladů 31 směrnic, na jejichž schvalování se přitom sama podílela. Průměr EU je v současné době přibližně 1,2 procenta. Akt o jednotném vnitřním trhu však počítá s dalším urychlením a usiluje o maximální výši deficitu půl procenta. Větší deficity pak samozřejmě znamenají větší zdržení, které vytváří mezeru v právním rámci Unie a větší roztříštěnost ve fungování vnitřního trhu.

Česká sociálně demokratická europoslankyně Olga Sehnalová, která aktivně působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, považuje výsledky průzkumu za závažný problém. "Zdržování v přijímání pravidel vnitřního trhu vcelku vypovídá o tom, jak vážně to s naší podporou evropského vnitřního trhu skutečně myslíme. Podle všeho se o prioritu České republiky, bohužel, nejedná...".

Datum: 18.10.2011

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...