Časté otázky týkající se programu Erasmus a jeho rozpočtu

Program Erasmus umožňuje studentům vysokých škol strávit tři až dvanáct měsíců v jiné evropské zemi, ať už se jedná o studijní pobyty nebo pracovní stáže v podnicích či jiných organizacích. Přihlásit se mohou všichni studenti zapsaní na některé ze zapojených vysokých škol ve 33 zemích (v členských státech EU, v Chorvatsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a Turecku). Erasmus je součástí programu celoživotního učení EU a představuje více než 40 % jeho rozpočtu. Program celoživotního zahrnuje rovněž program Leonardo da Vinci (odborné vzdělávání a příprava, nejméně 25 % rozpočtu), program Comenius (školní vzdělávání, nejméně 13 % rozpočtu) a program Grundtvig (vzdělávání dospělých, nejméně 4 % rozpočtu).

Co způsobilo současný problém ohledně financování programu Erasmus?
Návrh celkového rozpočtu EU na rok 2012 předložený Evropskou komisí činil 132,7 miliardy EUR. Konečný rozpočet dohodnutý členskými státy a Evropským parlamentem však činil 129,1 miliard EUR. Z rozpočtu na rok 2012 muselo být rovněž uhrazeno přibližně 5 miliard EUR nesplacených pohledávek z předchozího rozpočtu EU na rok 2011, který byl rovněž podfinancován. Komise, Rada a Evropský parlament se dohodly, že v průběhu roku 2012 vyhodnotí plnění rozpočtu, aby zjistily, zda budou nezbytné dodatečné finanční prostředky. Tyto tři orgány byly v pravidelném kontaktu ohledně nedostatku finančních prostředků, které mají vliv na řadu programů, dohody však nedosáhly. Komisař pro finanční plánování a rozpočet Janusz Lewandowski by měl do konce tohoto měsíce navrhnout „opravný“ rozpočet, který by tyto deficity vyřešil.

Ocitne se program Erasmus před koncem roku 2012 bez peněz?
Ne. Evropská Komise převedla 70 % finančních prostředků vyhrazených na program Erasmus pro akademický rok 2012–2013 na národní agentury v zúčastněných zemích, které tyto finanční prostředky rozdělují vysokým školám a studentům. Takže v současném semestru, do konce letošního roku, by studentům odjíždějícím v rámci programu Erasmus na zahraniční studijní pobyt nebo pracovní stáž neměly vzniknout žádné problémy s vyplacením stipendií.

Byla stipendia vyplacena studentům, kteří odjeli studovat do zahraničí v období od ledna do září 2012?
Ano, pokud absolvovali své výměnné pobyty a předložili své vysoké škole zprávu dokládající absolvování příslušného studia nebo stáže. V tom případě již obdrželi 100 % svých stipendií. Těchto stipendií se současné snížení rozpočtu netýká, jelikož národní agentury a potažmo vysoké školy a zařízení pro odborné vzdělávání již nezbytné finanční prostředky pro akademický rok 2011–2012 obdržely.

Bude studentům, kteří odjedou do zahraničí v období od října 2012 do února 2013, vyplaceno nižší stipendium, než jaké očekávali?
Pokud schodek v rozpočtu EU na rok 2012 přetrvá, může to studentům, kteří odjedou do zahraničí v druhém semestru, způsobit problémy. Komise předpokládá, že v akademickém roce 2012–2013 obdrží stipendium z programu Erasmus přibližně 270 000 studentů.

Kolik peněz Komise dosud vyplatila národním agenturám? Jak velký je schodek?
Komise již převedla přibližně 99 % rozpočtu programu celoživotního učení na rok 2012, který zahrnuje programy Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius a Grundtvig. Národním agenturám v zúčastněných zemích a Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), která zajišťuje činnost části programu celoživotního učení, převedla celkem 980 milionů EUR Přibližně 45 % této částky je vyhrazeno pro stipendia v rámci programu Erasmus.

Tyto prostředky však neodpovídají dřívějším závazkům ohledně stipendií, které byly učiněny pro program Erasmus a jeho sesterské programy. Komise byla proto nedávno nucena požádat o dalších 180 milionů EUR z rozpočtu EU, aby dodržela své závazky v rámci programu celoživotního učení do konce roku 2012. Letošní schodek v případě programu Erasmus představuje zhruba polovinu této částky, tj. 90 milionů EUR.

Deficit v rozpočtu na rok 2012 znamená, že Komise dosud nebyla schopna proplatit žádosti národních agentur o platby na stipendia v rámci programu celoživotního učení v celkové výši přes 118 milionů EUR.

Žádosti podaly tyto národní agentury: Rakousko (6,3 milionu EUR), Belgie, frankofonní společenství (3 miliony EUR), Belgie, vlámské společenství (4 miliony EUR), Česká republika (7 milionů EUR), Německo (32 milionů EUR), Irsko (2,2 milionu EUR), Estonsko (2,75 milionu EUR), Litva (4,3 milionu EUR), Polsko (29,5 milionu EUR), Slovinsko (2,7 milionu EUR), Slovenská republika (5 milionů EUR) a Spojené království (19 milionů EUR).

Do konce roku Komise rovněž očekává další žádosti o platby v celkové výši přibližně 100 milionů EUR od Lotyšska, Švédska, Belgie (německy mluvící společenství), Dánska, Malty, Francie, Chorvatska, Maďarska, Nizozemska, Švýcarska, Norska, Rumunska a Řecka. Komise nebude schopna těmto požadavkům na platby vyhovět, pokud rozpočet EU v brzké době neobdrží finanční injekci. (Země, které nejsou členy EU, nicméně se podílejí na programu Erasmus a jeho sesterských programech, za svou účast platí).

Co pro vyřešení tohoto problému dělá Komise?
Schodky se týkají téměř všech okruhů rozpočtu EU. Komise dělá vše pro to, aby situaci zvládla, například navrhuje převod případných prostředků, které nebudou využity jinde. Tento takzvaný „návrh souhrnného převodu“ Komise v současné době připravuje.

Tento rok však zdroje, které lze převést, činí celkem méně než 500 milionů EUR pro všechny oblasti, což nestačí. Z tohoto důvodu musí Komise požádat rozpočtový orgán (Evropský parlament a členské státy), aby urychleně zvýšil své platby do rozpočtu na rok 2012.

Co se stane, pokud členské státy schodek nevyrovnají?
Pokud se členské státy a Evropský parlament na dodatečných platbách do rozpočtu nedohodnou, bude provádění programu celoživotního učení ohroženo. Očekává se, že prvními postiženými oblastmi budou projekty spolupráce týkající se škol, dospělých a odborné přípravy, jelikož studentům zapojeným do programu Erasmus a učňům v rámci programu Leonardo da Vinci nebude možné vyplatit stipendia ve výši, kterou očekávali. Bude-li nedostatek finančních prostředků pokračovat, mohl by v některých případech také ovlivnit platy zaměstnanců národních agentur.

Situace se v roce 2013, jakmile budou k dispozici finanční prostředky z nového ročního rozpočtu, nejprve zlepší. Komise navrhla na podporu programu celoživotního učení příští rok platby ve výši 1,14 miliardy EUR, z čehož bude na stipendia programu Erasmus pro studenty a zaměstnance na výměnných pobytech vynaloženo přibližně 490 milionů EUR. Nicméně vzhledem k tomu, že tento rozpočet bude částečně použit k pokrytí letošního záporného zůstatku (nejméně 180 milionů EUR), budou tyto prostředky spotřebovány pravděpodobně již do poloviny roku 2013, takže poté lze očekávat ještě větší problémy.

Jaká část rozpočtu EU jde na programu celoživotního učení?
Celkový rozpočet EU na období 2007–2013 byl 975 miliard EUR v běžných cenách. Program celoživotního učení činí 7 miliard EUR, což představuje 0,71 %. Současný schodek pro program celoživotního učení je přibližně 180 milionů EUR.

Celkový navrhovaný rozpočet EU na období 2014–2020 v běžných cenách je 1,156 bilionů EUR. Navrhovaný rozpočet pro budoucí program Erasmus pro všechny činí 19 miliard EUR, což představuje 1,64 % této celkové částky.

Kolik peněž vynakládá EU na program Erasmus a jak jsou tyto prostředky distribuovány?
Ve stávajícím rozpočtovém období (2007–2013) vyčlenila EU na program Erasmus prostředky ve výši 3,1 miliardy EUR. V roce 2012 je přiděleno 480 milionů EUR a na rok 2013 se odhaduje 490 milionů EUR (viz tabulka níže). Toto představuje asi 0,35 % rozpočtu EU. Celkový počet studentů v rámci programu Erasmus od jeho zavedení před 25 lety dosáhne v akademickém roce 2012–2013 tří milionů.

EU poskytuje každoroční stipendia národním agenturám v 33 zúčastněných zemích. Národní agentury mají na starosti pořádání výzev k předkládání návrhů a uzavírání dohod o stipendiích s univerzitami, vysokými školami a jinými vzdělávacími zařízeními ve své zemi. Studenti žádají o stipendium z programu Erasmus prostřednictvím své domovské vysoké školy, která odpovídá za vyplacení dohodnutého stipendia.

Celkový rozpočet programu Erasmus na mobilitu studentů a zaměstnanců se přiděluje jednotlivým zemím v závislosti na těchto faktorech:

- populace: počet studentů, absolventů a vyučujících ve vysokoškolském vzdělávání (úrovně 5–6 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED)). Údaje poskytuje Eurostat,

- životní náklady a vzdálenost mezi hlavními městy: použijí se jako opravné faktory k faktoru populace,

- indikátor dřívějších výsledků: vypočítá se podle počtu zaměstnanců a studentů vyslaných v minulosti (podle posledních dostupných údajů).

Téměř 90 % rozpočtu programu Erasmus je investováno do mobility studentů a zaměstnanců. Erasmus podporuje také projekty a sítě zaměřené na spolupráci, které tvoří přibližně 4 % jeho rozpočtu. Tuto oblast centrálně řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) se sídlem v Bruselu.

Jak se určuje měsíční stipendium EU?
Stipendia programu Erasmus mají pokrývat část dodatečných nákladů spojených s pobytem v zahraničí a s cestou. Studenti v rámci programu Erasmus neplatí zahraniční hostitelské instituci školné.

Národní agentury v jednotlivých zemích přidělují prostředky, které mají k dispozici, institucím vysokoškolského vzdělávání. Je na rozhodnutí národní agentury, zda poskytne vyšší stipendia menšímu počtu studentů (tak je tomu například v Bulharsku, na Kypru a v Turecku) nebo nižší stipendia většímu počtu studentů (např. Francie a Itálie). V každém případě však musí respektovat strop, který pro stipendia do jednotlivých cílových zemí stanovila Evropská komise (viz Příručka k programu celoživotního učení).

Národní agentura přiděluje prostředky žádajícím institucím na základě faktorů, k nimž patří například výše požadovaných částek či dřívější výsledky. Instituce pak může určit přesnou výši měsíčního stipendia vypláceného studentům (a týdenní nebo denní sazbu vyplácenou zaměstnancům) na základě rozmezí stanoveného národní agenturou, které je pro každou zemi jiné.

Výše měsíčního stipendia závisí na cílové zemi a typu mobility. Obvykle jsou například stipendia na pracovní stáže vyšší než stipendia na studijní pobyty. Národní agentury mohou v případě sociálně a ekonomicky znevýhodněných studentů měsíční stipendium navýšit.

Stipendium poskytnuté Evropskou unií v rámci programu Erasmus mohou doplňovat různé zdroje dalšího spolufinancování – zdroje celostátní, regionální a místní.

V roce 2010/2011 se průměrná výše měsíčního stipendia EU u mobility studentů pohybovala od 133 EUR pro studenty ze Španělska do 653 EUR pro studenty z Kypru. Průměrná výše měsíčního stipendia zahrnující všechny země činila 250 EUR.

Jak mohou studenti a zaměstnanci o stipendia Erasmus žádat?
Program Erasmus je přístupný všem studentům vysokoškolských institucí, které jsou držiteli listiny Erasmus University Charter, ve 33 zapojených zemích (v 27 členských státech EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Turecku, Chorvatsku a Švýcarsku). Listinu Erasmus University Charter již podepsala většina (více než 4 000) evropských vysokoškolských institucí.

Chce-li student zažádat o studijní pobyt nebo pracovní stáž v rámci programu Erasmus, musí nejprve kontaktovat zahraniční oddělení vysokoškolské instituce, kterou navštěvuje, a před výjezdem do zahraničí vyplnit studijní smlouvu, případně plán pracovní stáže. Studijní smlouvu nebo plán pracovní stáže, které stanoví program, který bude student během svého studijního pobytu nebo pracovní stáže plnit, musí schválit a podepsat vysílající instituce, hostitelská instituce nebo společnost i student. Tento postup zjednodušuje a zajišťuje plné akademické uznání uspokojivě dokončeného studijního pobytu či pracovní stáže v rámci programu Erasmus vysílající institucí.

Studijní pobyty Erasmus: Studenti, kteří chtějí absolvovat část svého studia v zahraničí, musí být alespoň ve druhém ročníku vysoké školy.

Pracovní stáže Erasmus: Studenti se mohou účastnit pracovní stáže Erasmus od prvního ročníku vysokoškolského studia.

Zahraniční pobyt v rámci studijního pobytu a pracovní stáže může trvat jednotlivě 3 až 12 měsíců nebo lze obě formy kombinovat v celkové délce pobytu 24 měsíců. Minimální délka stáží u studentů krátkých cyklů vyššího odborného vzdělávání je dva měsíce.

Erasmus pro zaměstnance: Vyučující musí své vysílající instituci nebo společnosti předložit výukový program, který odsouhlasila hostitelská instituce. Zaměstnancům, kteří chtějí v rámci programu Erasmus požádat o stipendium na školení, musí udělit souhlas s programem školení vysílající instituce i hostitelská instituce nebo společnost.

Šampióni programu Erasmus
V akademickém roce 2010–2011 vyslalo nejvíce studentů, a to jak v rámci studijních pobytů, tak stáží, Španělsko (36 183). Za ním následovaly Francie (31 747) a Německo (30 274).

Španělsko bylo také nejoblíbenější cílovou zemí, která přijala 37 432 studentů. Další v pořadí byly Francie s 27 722 a Německo s 24 733 studenty. Do Spojeného království přijelo dvakrát více studentů (24 474), než kolik jich odtud bylo vysláno (12 833). Ve většině zemí však počet vyslaných studentů převyšoval počet studentů příchozích. Nejvyrovnanější poměr příchozích a vyslaných studentů zaznamenalo Slovinsko, k dalším zemím s vyrovnaným poměrem se řadí rovněž Španělsko a Nizozemsko.

Na výměny v rámci mobility vyslalo své studenty 3 040 vysokoškolských institucí, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 6,6 %.

Studijní pobyty v rámci programu Erasmus zaznamenaly 7,2% nárůst
Z celkového počtu 231 408 studentů v programu Erasmus v akademickém roce 2010–2011 jich 190 495 vyjelo studovat do zahraničí, což oproti roku 2009–2010 představuje nárůst o 7,2 %. Počet těch, kteří jeli do zahraničí studovat, klesl ve třech zemích (v Lucembursku, Maďarsku a Polsku), v šestnácti zemích jejich počet naopak nadprůměrně vzrostl. K nejvyššímu relativnímu nárůstu došlo ve srovnání s rokem 2009/10 v Chorvatsku (96,6 %), Lichtenštejnsku (84,2 %) a na Kypru (25,1 %).

Průměrná délka zahraničního studijního pobytu mírně přesáhla 6,4 měsíce a průměrné stipendium činilo 232 EUR (o rok dříve to bylo 236 EUR).

K nejoblíbenějším studijním oborům se v rámci programu Erasmus řadily sociální vědy, obchod a právo (34,7 %), humanitní vědy a umění (31,5 %) a technické obory, výroba a stavebnictví (12,6 %).

Zájem o pracovní stáže v rámci programu Erasmus vzrostl o 15 %
Od roku 2007 nabízí Erasmus studentům příležitost získat v zahraničí pracovní zkušenosti ve společnostech či jiných organizacích. V roce 2010–2011 si tuto možnost v programu Erasmus zvolil každý šestý student, tj. 40 913 z 231 408, což představuje meziroční nárůst o více než 15 %. V průměru dosahovala délka pracovní stáže 4,3 měsíce a měsíční stipendium EU činilo 366 EUR (tzn. pokles z 386 EUR v roce 2009–2010).

V posledních letech byla zemí, která vysílala nejvíce studentů na pracovní stáže programu Erasmus, Francie (5 958 studentů, 14,6% podíl), dále následovalo Německo (5 096, 12,4% podíl) a Španělsko (4 756, 11,6% podíl). Nejoblíbenější destinací u pracovních stáží v programu Erasmus bylo Spojené království, kam přijelo 6 970 studentů (17% podíl), následované Španělskem (6 852, 16,7% podíl) a Německem (5 614, 13,7% podíl).

V rámci podpory pracovních stáží v zahraničí mají vysokoškolské instituce možnost vytvářet konsorcia pro pracovní stáže. Ta sdružují vysokoškolské instituce a další organizace, jako jsou společnosti a asociace. V roce 2010–2011 byly poskytnuty finanční prostředky 74 konsorciím pro pracovní stáže ve třinácti zemích. Konsorcia našla příležitosti pro umístění více než 14 % studentů na pracovních stážích.

Největší skupinu studentů, kteří se v rámci programu Erasmus zúčastnili pracovní stáže, tvořili studenti sociálních věd, obchodu a práva (26,6 %), druhé místo patřilo nejsilnější skupině z předchozího roku, tj. studentům humanitních věd a umění (17,1 %), a třetí místo obsadili studenti zemědělství a veterinářství (15,4 %), jejichž počet byl oproti předchozímu roku dokonce osmkrát vyšší.

Kolik vysokoškolských studentů (bakalářských a magisterských oborů) je v zemích zapojených do programu Erasmus? Kolik z nich strávilo v roce 2010–2011 část studia nebo celé studium v zahraničí?
Z celkového počtu 22,5 milionu studentů ve 32 zúčastněných zemích bylo v roce 2010–2011 stipendium na mobilitu studentů v rámci programu Erasmus poskytnuto přibližně jednomu procentu z nich1.

Při průměrné délce vysokoškolského studia 4 až 5 let (bakalářské a magisterské studium) lze usuzovat, že je stipendium z programu Erasmus poskytnuto v průběhu studia přibližně 4,5 % všech evropských vysokoškolských studentů. Z toho připadá 67 % na bakalářské studium, 28 % na magisterské studium, 1 % na doktorské studium a 4 % na krátké studijní cykly. Díky podpoře z programu Erasmus nebo jiných veřejných a soukromých prostředků strávilo nebo v současnosti tráví část či celé studium v zahraničí celkem asi 10 % studentů.

Během setkání ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání, které se konalo v Bukurešti (Rumunsko) ve dnech 26. a 27. dubna 2012 (IP/12/394), byla přijata Boloňská strategie na podporu mobility, ve které se uvádí, že do roku 2020 by 20 % absolventů evropských vysokých škol mělo strávit část svých studií v zahraničí; tento cíl je v souladu s evropskou referenční úrovní pro mobilitu v rámci vysokoškolského vzdělávání, jež byla přijata v listopadu 2011.

Zdroj: Evropská komise

Datum: 17.10.2012

Podobné články:

Poučení z krizového vývoje aneb Je řešením stavět obří nemocnice? 28.4.2020

Zastupitelstvo Zlínského kraje se chystá na svém květnovém zasedání opakovat hlasování o výstavbě nové krajské supernemocnice v Malenovicích. Bude to už potřetí. Poprvé zastupitelé záměr neschválili, nečekané opakované hlasování v prosinci dopadlo nejtěsnějším výsledkem opačně. ...

Krásné Vánoce 18.12.2019

Přeji Vám všem krásné vánoční svátky a v novém roce pevné zdraví a mnoho radosti, ať už Vám ji udělá cokoliv.

Tradice Evropských dnů v Kroměříži pokračuje. Představujeme Finsko. 18.11.2019

Evropské dny, jejichž tradici začala v Kroměříži bývalá europoslankyně Olga Sehnalová pokračují. Předsednickou zemí EU je Finsko, kterému je věnován týden akcí, které mají Zemi tisíců jezer představit kroměřížskému publiku. O organizaci se tentokrát postarali členové ...

Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením 1.11.2019

Dnes proběhla v Brně konference s názvem Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou uspořádal Úřad veřejné ochránkyně práv. K Úmluvě OSN se připojila Česká republika i Evropská unie. Jde o důležitý právní dokument, o který se opírají práva osob ...

Anketa Zlatý oříšek 13.10.2019

Anketa Zlatý oříšek, která si všímá nadaných a šikovných děti bez ohledu na oblast, ve které vynikají, existuje řadu let, ale své krajské kolo ve Zlínském kraji, měla dnes poprve. Organizace se ujalo Středisko TyMy v Holešově a přehlídka dvanácti nominovaných do užšího ...

Proč jsme založili spolek Evropa doma? 1.10.2019

Když něco končí, současně něco začíná. V uplynulých deseti letech jsme v trochu jiné pozici dělali nejrůznější osvětové akce pro veřejnost, které si získaly mezi lidmi své dlouholeté příznivce. Ať už to byly spotřebitelské přednášky pro seniory, testování dvojí kvality, ...

Moje videa
Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...
Stáhněte si

Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2019. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]