Ničivé povodně roku 2002 daly v Evropské unii vzniknout tzv. Fondu solidarity, který je se s ročním stropem představujícím 1 miliardu eur připraven pomoci poškozeným evropským zemím v případě závažné přírodní katastrofy. I letošní povodně postavily Českou republiku do situace, kdy bude o pomoc z Fondu solidarity Evropské unie s největší pravděpodobností opět žádat. Svoji žádost musí Evropské komisi předložit do deseti týdnů.

Pomoc z Fondu solidarity se týká závažných přírodních katastrof, které způsobí škody v odhadované výši přes 3 miliardy eur (v cenách roku 2002) nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND). V případě České republiky je to 871,618 milionů eur. Pomoc však může být udělena i v případě, že škody nedosáhnou tohoto limitu, ale způsobí velké regionální problémy. Od roku 2002 do současnosti čerpala Česká republika pomoc z fondu zatím jen třikrát, pokaždé po záplavách. V srpnu 2002 takto z Evropské unie získala 129 milionů eur, v květnu 2010 pomoc činila 5,1 milionu eur a v srpnu 2010 to bylo 10,9 milionu eur.

Fond solidarity je financován mimo rámec běžného rozpočtu EU. Jednotlivé žádosti o finanční pomoc musí na základě návrhu Komise schválit Evropský parlament a Rada. Roční strop Fondu představuje 1 miliardu eur. Tato částka byla od vytvoření fondu v roce 2002 vždy dostatečná. Nejvyšší částka byla vyplacena právě v uvedeném roce (ve výši 728 milionů eur), druhá nejvyšší (622 milionů eur) v roce 2009. Letos bylo z fondu vyplaceno zatím jen 15 milionů eur.

Vzhledem k současnému složitému vyjednávání o rozpočtu Evropské unie na roky 2014 – 2020 se však poprvé od založení Fondu objevily zprávy, že financování bude složitější. První důvody k obavám zavdal minulý týden komisař pro rozpočet, Janusz Lewandowski, když řekl, že pomoc z Fondu solidarity bude v roce 2013 náročné získat. Nemáme zdroje, určitě ne pro Fond solidarity. V roce 2013 to není možné,“ uvedl komisař před skupinou novinářů v Bruselu. Následně jeho slova mírnila mluvčí komise, Shirin Wheelerová, která uvedla, že výrok Lewandowského se týkal jen menších částek. „Není žádný důvod, aby pomoc nebyla schválena a vyplacena tento rok,“ řekla agentuře ČTK.

Nervozita okolo financování Fondu solidarity však roste. Ačkoli je mobilizován na základě konkrétní žádosti postiženého členského státu, a nejde tedy o rozpočtovou složku EU, přesto se fond stal strategickou figurkou ve hře o vyjednávání rozpočtu Evropské unie na roky 2014 – 2020. Některé státy totiž údajně požadují snížení jeho stropu o polovinu, tedy na 500 milionů eur. Tento požadavek je však dlouhodobě pro Evropský parlament nepřijatelný, neboť se již několikrát v minulosti stalo, že požadavek členských států na pomoc tuto hranici převyšoval.

„Bohužel, ideologie škrtů, která jako nákaza zasáhla myšlení evropských, vesměs pravicových vlád, se odráží i na jejich ochotě financovat společně evropské programy. Je to vidět nejen na těžkopádném vyjednávání o tzv. víceletém finančním rámci, ale obětí je i Fond solidarity. Zajímalo by mne, jak se k tomuto návrhu staví česká vláda? Ukáže to totiž na to, jak vypadá ve skutečnosti naše solidarita, pokud k ní nevztahujeme ruku shodou okolností my sami,“ uvedla česká poslankyně Evropského parlamentu, Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), na svém blogu.

Sociální demokraté v Evropském parlamentu již dříve dali jasně najevo, že přijde-li na jeho půdu prosba o schválení žádosti na finanční pomoc České republice a dalších letošními záplavami postižených zemí, budou hlasovat pro tento návrh a přispějí k hladkému průběhu jeho projednávání.

O rozpočtu EU má Evropský parlament hlasovat na plenárním zasedání v červenci.

Datum: 11.6.2013

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video