Na otázky EurActivu týkající se možnosti Řecka opustit eurózonu odpovídala Olga Sehnalová i další čeští europoslanci. Přečtěte si celé znění ankety:

O vítězství radikální levice v předčasných parlamentních volbách v Řecku již téměř nikdo nepochybuje, na výsledky jednání mezi příští vládou v Athénách a mezinárodními věřiteli o splácení řeckého dluhu si ale už vsadí málokdo. Vystoupení Řecka z eurozóny je však podle většiny českých europoslanců nepravděpodobné. Pokud by k němu mělo dojít, tak pouze na základě výsostného přání Řecka.

Koalice radikální levice Syriza má vítězství v předčasných parlamentních volbách, které proběhnou v Řecku již tuto neděli, na dosah. Poslední průzkumy jí předpovídají více jak čtyřprocentní náskok před vládnoucími konzervativci z Nové demokracie. Některé dokonce hovoří až o 6 %.

Západní média sledují situaci v Řecku se zvláštní obezřetností, Syriza se totiž netají odlišným přístupem k dodržování mezinárodních závazků a její lídr Alexis Tsipras několikrát zopakoval, že nemá problém s případným vyvedením země z eurozóny.

EurActiv zajímalo, jak volby v Řecku sledují čeští europoslanci a zda se případného odchodu země z eurozóny obávají.

Europoslanci odpovídali na tyto otázky:

1. Myslíte si, že se EU a eurozóna z dluhové krize v Řecku poučila? V čem ano a v čem nikoliv?

2. Je reálné, že by Řecko mohlo eurozónu opustit? Podpořili byste takový scénář? Proč ano a proč ne?

Olga Sehnalová (S&D): 

1. Poučení EU a zemí eurozóny z krize je, bohužel, velmi drahé a nejsem si jistá, že dostatečné. V případě řecké krize mi zejména chybí ze strany EU kritická reflexe působení tzv. Trojky a dopady tzv. záchranných opatření na sociální a ekonomickou situaci země, která je skutečně katastrofální. Tato opatření přitom dluh Řecka ještě dále výrazně prohloubila.

2. Podle mne otázku nelze položit tímto jednoduchým způsobem. Myslím, že recept, který byl aplikován Trojkou, bude nyní s největší pravděpodobností ve volbách s očekávaným vítězstvím Syrizy občany Řecka odmítnut. To bude politicky velmi složitá situace, jejíž řešení si netroufám odhadnout.

Pavel Poc (S&D):

1. Hlavní je, jestli se z krize v Řecku poučily členské státy. Většinu chyb totiž v tomto případě vygenerovala Evropská rada, která se skládá z ministerských předsedů a hlav států. Evropský parlament volal po nezbytných ekonomických reformách dávno v době, kdy by zdaleka nebyly tak bolestivé. Základní chybou bylo totiž to, že Řecký vstup do eurozóny byl provázen, hodně laskavě a politicky řečeno, velkou benevolencí ze strany členských států.

Věřím, že se tedy členské státy poučily, že nemá smysl pumpovat peníze do ekonomiky bez nutných reforem. Doufám, ale to samozřejmě nevím, že se také členské státy poučily, že je lepší být solidární, než si navzájem požírat ekonomiku. Půjčování Řecku se jevilo jako velmi dobrý obchod pro ty, kdo si dovedli půjčit za lepších podmínek, než za jakých pak finance poskytovali Řecku, dokud Řecko mělo sílu vracet. Ale když vidím, jak se šíří kauza LuxLeaks, tak mám o této lekci svoje pochybnosti.

2. Nevěřím tomu. Pro odchod pouze z eurozóny neexistuje právní východisko. Řecko by muselo nejprve odejít z EU, a to nevidím jako reálné. Pro Řecko by to znamenalo naprostý krach a pro EU značný otřes.

Tomáš Zdechovský (EPP):

1. Dluhová krize je poučením především pro jednotlivé státy EU. Zde si myslím, že sehrála svoji pozitivní roli a posloužila jako memento do budoucna. Samozřejmě s výjimkou Řecka, kde problémy přetrvávají.

2. Reálné by opuštění eurozóny být mohlo, pokud by volby v Řecku vyhrála radikální levice, která chce odstoupit od dnešních úsporných opatření a přestat splácet dluhy. Podle mého názoru by ani nebylo žádné jiné řešení, protože podmínky musí platit pro všechny stejně. Především Německo již celkem pochopitelně nechce problémové země podporovat donekonečna.

Evžen Tošenovský (ECR):

1. Dluhová krize Řecka byla pro eurozónu velmi tvrdou školou, a zda se skutečně poučila, se ukáže teprve v čase. Prozatím se zdá, že si eurozóna uvědomila nutnost zpřísnění kontroly nad informacemi o stavu národních ekonomik. A naopak podle mě dělá chybu, když v reakci na řeckou krizi začala přehnaně vstupovat do regulace bank i tam, kde by bylo lépe nechat působit tržní mechanismy.

2. Nemyslím, že je vystoupení Řecka reálné. Do jeho udržení v eurozóně bylo investováno příliš mnoho finančního, ale hlavně politického kapitálu, a to z mnoha důvodů. Pokud bychom o tomto scénáři měli uvažovat, je třeba říci jednu základní věc – mělo by jít především o výsostné rozhodnutí Řecka.

Dita Charanzová (ALDE):

1. Určitě poučila. Dnes je již jasné, že v době, kdy Řecko vstupovalo do eurozóny, nevyložilo všechny karty na stůl, zkrátka nehrálo fair play. Z toho plyne jednoznačné poučení - podobné scénáře se už nesmí opakovat. A k tomu podle mého názoru musí směřovat nová posílená spolupráce v rámci eurozóny.

2. Nemyslím si, že Řecko nakonec EU nebo eurozónu opravdu opustí. A to ani v případě, že by Syriza vyhrála volby drtivou většinou. Potvrzuje to i umírněnější rétorika jejího leadera z poslední doby. Pokud by o to řecká vláda nicméně požádala, nemělo by takovému požadavku být bráněno. Chtějí-li jít touto cestou, nechť se jí vydají.

Michaela Šojdrová (EPP):

1. Myslím si, že se EU jako celek poučila, zejména pak některé země eurozóny. Aktivní politika Evropské centrální banky akutní krizi v zásadě odvrátila. Mnoho států nyní přistupuje ke své rozpočtové politice a k reformám daleko zodpovědněji. Také navrhovaný schodek státního rozpočtu ČR na rok 2015 je hluboko pod 3% hranicí. V zemích jižního křídla eurozóny ale stále panuje velká hořkost a pocit nespravedlnosti. Zda se skutečně poučily, to teprve uvidíme.

2. Myslím, že vítězství levicové Syrizy je víceméně jisté, odráží náladu tamní společnosti a hodně lidí nejen v Bruselu z něj má obavy. Osobně si nemyslím, že by to však automaticky znamenalo vystoupení Řecka z eurozóny. Syriza má radikální rétoriku, ale v praktické politice se bude muset pohybovat v daných mantinelech a nakonec možná své voliče ve výsledku zklame. Grexit, jak se vystoupení Řecku z eura občas říká, rozhodně nepodporuji. Soudím, že by to znamenalo hlavně oslabení samotného Řecka, nicméně by to mělo jistě dopad i v oslabení eurozóny i EU jako celku a její schopnosti přesvědčit a přimět své členy k odpovědnosti.

Zdroj: EurActiv

Datum: 23.1.2015

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...