Slyšení komisařů - žádné překvapení

Hra politických frakcí a poměřování sil mezi Evropkým parlamentem, tedy

jeho nejsilnějšími frakcemi, ve kterých mají hlavní slovo největší

národní delegace a Radou, tedy členskými zeměmi, které nominují své

komisaře, se odehrála v minulých dnech standardním a očekávatelným

způsobem. Aby nebylo pochyb, že jde o vážně míněné slyšení, muselo být

rozdáno několik ran a několik komisařů muselo padnout nebo téměř

padnout. Každá frakce představuje komisaře

ze svých stájí jako ty nejschopnější, političtí konkurenti se snaží

dokázat opak. Není nouze o rýpance pod žebra. Nejvíce v ohrožení jsou

tradičně nominanti států, ve kterých to vnitropoliticky vře. Pohojit si

opoziční rány na komisařích během slyšení, tomu se nedá odolat. Tím

spíš, pokud tomu vlády svou nominací samy nahrají. Bylo jasné, že na

mušce se musí jako vždy objevit někteří nominanti evropských lidovců a

sociálních demokratů. Tato role připadla původně nominovaným z Maďarska a

Rumunska. Pak jsou zde další, kteří budou mít co dělat. Polský kandidát

na komisaře z rodiny evropských konzervativců musel ještě formálně

odpovídat na doplňující otázky, protože původní vystoupení nebylo

přijato moc dobře. A pak tady máme ještě frakci liberálů, kam se zařadí i

europoslanci za ANO, která těží z letité vychytralé taktiky přiklonit

se někdy tam a jindy jinam. Její zástupci jsou často těmi, kdo navíc

trochu povýšeným tónem moralizují ostatní, a tak liberálové tentokrát

taky nebudou ušetřeni zostuzení. Z této stáje je nejslabším článkem

francouzská nominantka. Ostatním se to docela hodí, protože tím drží v

šachu prezidenta Macrona, což se může hodit a politicky zobchodovat.

Zbylí nominovaní mohou být více méně v klidu, který může narušit jen

jejich nečekaně zoufalý výkon. Ale zase až tak slyšení nikdo hrotit

nechce, a tak jsou z nich spíše nekonfliktní sebeprezentace. Stačí jen

těch pár problematických jmen. Do kategorie politicky nekonfliktních a

tudíž nezajímavých spadá i slyšení české komisařky Věry Jourové. Je

omylem myslet si, že tzv. grilování je změť náhodných otázek

europoslanců, které je zrovna napadnou. Jejich okruhy dostávají

nominanti předem, a slovo nedostane každý, kdo si o něj řekne. Důvěru

klást otázku jménem své politické skupiny dostanou jen někteří. Slyšeni

jsou tak v režii jednotlivých frakcí, zejména jejich vedení a

vyjednávání mezi nimi. A výsledek? Komise bude jako celek schválena a

může začít pracovat.