Evropská strategie pro jednotný digitální trh, kterou představí Evropská komise v květnu, se bude opírat o tři základní oblasti. Shodli se na tom během dnešní, první orientační debaty komisaři a komisařky, zapojení do přípravy digitální strategie.

Tři hlavní oblasti, na něž se během aktuálního funkčního období zaměří činnost Komise:

1. Lepší přístup k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky

- Snadnější přeshraniční elektronický obchod, zejména pro malé a střední podniky, díky harmonizovaným spotřebitelským a smluvním podmínkám a efektivnějšímu a cenově dostupnému doručování zásilek. V současnosti pouze 15 % spotřebitelů nakupuje online z jiné země EU. To není překvapující, pokud poplatek za doručení převyšuje cenu vlastního produktu (další údaje naleznete v informačním přehledu).

- Zamezení blokování služeb na základě zeměpisné polohy („geo-blocking“): Příliš mnoho Evropanů nemůže využívat online služby, které jsou k dispozici v jiných zemích EU – často bez jakéhokoli odůvodnění; případně jsou přesměrováni na lokální obchod, který má jiné ceny. Taková diskriminace nesmí na jednotném trhu existovat.

- Modernizace autorského práva, jež zajistí správnou rovnováhu mezi zájmy tvůrců a uživatelů či spotřebitelů. Zlepší se díky ní přístup občanů ke kultuře, čímž se podpoří kulturní rozmanitost. Současně se otevřou nové příležitosti pro umělce a tvůrce obsahu a bude zajištěno dokonalejší prosazování práv.

- Pro zvýšení přeshraniční aktivity podniků, zejména malých a středních, je také důležité zjednodušit režimy DPH. Pro malé a střední podniky představují náklady a složitost daňových předpisů jiných zemí velký problém. Náklady spojené s DPH, vznikající v důsledku existence různých požadavků, jsou odhadovány na 80 miliard eur.

2. Formování vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb

- Veškeré digitální služby, aplikace a obsah závisejí na vysokorychlostním internetu a zabezpečených sítích, životně důležité infrastruktuře nových inovativních digitálních služeb. Aby podpořila investice do infrastruktury, provede Komise revizi současných telekomunikačních a mediálních předpisů, aby odpovídaly novým úkolům, zejména pokud jde o využití ze strany spotřebitelů (například rostoucí počet hlasových volání přes internet) a nové aktéry v této oblasti.

- Vzduchem, díky němuž internet dýchá, je spektrum. Lepší koordinace mezi členskými státy má zásadní význam. V Evropě se zavádění nejnovější 4G technologie značně zpozdilo, protože vhodné spektrum nebylo k dispozici. Spektrum nekončí na hranicích států: v zájmu podpory skutečného jednotného trhu s celoevropskými službami je nezbytný společný evropský přístup k jeho správě.

- Komise se bude zabývat rostoucím významem online platforem (vyhledávačů, sociálních médií, obchodů s mobilními aplikacemi atd.) pro prosperující ekonomiku využívající internet. To zahrnuje také zkoumání cest, jak posílit důvěru v online služby díky větší transparentnosti, jak je začlenit do online hodnotového řetězce a jak umožnit rychlé odstraňování nezákonného obsahu.

- V současnosti má 72 % uživatelů internetu v Evropě obavy z využívání online služeb, protože mají pocit, že musí na síti poskytovat příliš mnoho osobních údajů. Klíčem k posílení důvěry je rychlé přijetí nařízení o ochraně údajů.

3. Vytvoření evropské digitální ekonomiky a společnosti s dlouhodobým růstovým potenciálem

- Klíčovým pilířem evropské ekonomiky je průmysl – výrobní sektor EU představuje 2 miliony společností s 33 miliony pracovních míst. Komise chce všem průmyslovým odvětvím pomoci integrovat nové technologie a řídit přechod na inteligentní průmyslový systém („Průmysl 4.0“).

- Standardy pro nové technologie musí vznikat rychleji, protože jejich interoperabilita má zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy.

- Komise si rovněž přeje, aby průmysl a společnost vytěžily co nejvíce z datové ekonomiky. Každou sekundu jsou produkovány velké objemy údajů vytvářených lidmi nebo generovaných stroji – například snímači, které shromažďují informace o klimatu, satelitním snímkováním, digitálními fotografiemi a videozáznamy, záznamy nákupních transakcí nebo signály GPS. Velkoobjemová data („big data“) jsou nesmírně významným zdrojem, vyvolávají však také důležité otázky v souvislosti s vlastnictvím, ochranou údajů nebo standardy. Ty je třeba řešit, aby se potenciál velkých dat plně rozvinul.

- Totéž platí pro cloud computing, jehož využití rychle roste: podíl digitálních dat uložených v cloudu má vzrůst z 20 % v roce 2013 na 40 % v roce 2020. Sdílené sítě a zdroje mohou naší ekonomice udělit silný impuls; potřebují nicméně také kvalitní rámec, aby prosperovaly a byly využívány stále více lidmi, společnostmi, organizacemi a veřejnými službami v celé Evropě.

- Evropané by rovněž měli mít plný prospěch z interoperabilních elektronických služeb v oblastech, jako je veřejná správa nebo zdravotnictví, a rozvíjet své digitální dovednosti, aby využili příležitostí internetu a zvýšili své šance na získání pracovního místa.

Více zde.

Datum: 25.3.2015

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video