NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Tento týden proběhlo plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku:
- Evropský parlament schválil tzv. two-pack, tj. dvojici nařízení, díky nimž bude od roku 2014 Evropská komise - mimo jiné - v mimořádných případech závažného porušení rozpočtových pravidel moci zasahovat do návrhů státních rozpočtů zemí eurozóny.

- Evropský parlament také schválil zprávu o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014. Nyní má Evropský parlament 754 poslanců a v červenci k nim přibude 12 chorvatských europoslanců. Po posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, podle níž je nejvyšší možný počet poslanců stanoven na 750 + předsedkyně / předseda, celkem tedy 751. Zároveň musí být každá země reprezentována nejméně 6 poslanci, nejvyšší možný počet poslanců na členský stát je 96. V důsledku schválené zprávy má ČR spolu s ostatními 11 středně velkými státy EU přijít o jednoho poslance, Německo ztratí tři poslance. Od příštího roku by tedy ČR měla být zastoupena v Evropském parlamentu 21 poslanci. Nyní bude návrh předložen Evropské radě, která o něm rozhoduje jednohlasně a může ho měnit. Návrh Evropské rady potřebuje znovu souhlas Evropského parlamentu, který svůj souhlas buď udělí, nebo odmítne, ale nemůže měnit jeho obsah.

- Evropský parlament také odhlasoval mandát pro jednání s Radou ohledně reformy Společné zemědělské politiky. Nejzásadnějším prvkem mandátu je, že poslanci sice souhlasí s tím, že 30 % národních rozpočtů pro přímé platby by mělo být podmíněno ozelenění půdních ploch. Nicméně poslanci chtějí, aby ozelenění bylo flexibilnější a ne povinné, jak navrhla Evropská komise.

- Po úmorném hlasování výše zmíněných čtyř tisků ke Společné zemědělské politice s cca 1100 pozměňovacími návrhy zkolaboval v plenárním sále místopředseda Evropského parlamentu Georgios Papastamkos, který schůzi předsedal. V návaznosti na tuto událost prohlásil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, že musí být zahájena diskuze o tom, jak hlasování velkého počtu pozměňovacích návrhů v Evropském parlamentu jinak zorganizovat.

- Pravděpodobně nejsledovanější událostí plenárky bylo usnesení Evropského parlamentu k závěrům únorové Evropské rady, pokud jde o víceletý finanční rámec 2014-2020, které má sloužit jako mandát pro vyjednávání Evropského parlamentu s Radou ohledně podoby víceletého finančního rámce. Pro přijetí rámce Evropský parlament požaduje 1. maximální celkovou flexibilitu mezi rozpočtovými kapitolami a rozpočtovými roky, 2. ambiciózní dohodu o vlastních zdrojích a 3. povinnou, právně závaznou a komplexní revizi víceletého finančního rámce. Dále Evropský parlament nezačne jednání o víceletém finančním rámci, dokud 4. nebudou pokryty všechny nesplacené nároky rozpočtu EU za rok 2012. Usnesení bylo podpořeno 506 z celkového počtu 754 poslanců.

- Mediální pozornost upoutala také zpráva Výboru pro práva žen o odstranění genderových stereotypů v EU, v níž se údajně hovoří o zákazu pornografie. Konkrétně se jednalo o paragraf 17, který "vyzývá EU a její členské státy, aby konkrétními kroky navázaly na usnesení ze dne 16. září 1997 o diskriminaci žen v reklamě, které vyzvalo k zákazu všech forem pornografie ve sdělovacích prostředcích a rovněž reklam na sexuální turistiku" a paragraf 18, který "vyzývá EU, aby zkoumala vazby mezi dětskou pornografií a pornografií dospělých, její vliv na dívky, resp. ženy a chlapce, resp. muže a rovněž spojitost mezi pornografií a sexuálním násilím". Tyto paragrafy však po hlasování na plénu ze zprávy vypadly. Také zájem občanů o tuto problematiku byl neobvykle vysoký. Dle informací některých europoslanců počet obdržených e-mailů vyzývající europoslance k odmítnutí tohoto legislativně nezávazného návrhu zprávy dosáhl počtu žádostí občanů o odmítnutí smlouvy ACTA.

- Z procedurálních důvodů bylo hlasování o zprávě k tzv. Klausově výjimce, tj. Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v ČR, přesunuto na dubnové plenární zasedání.

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ KOMISE: KANDIDÁTI NA POST PŘEDSEDY EVROPSKÉ KOMISE

Evropská komise 12. března na základě předchozích návrhů Evropského parlamentu přijala doporučení, aby v příštích volbách do Evropského parlamentu navrhovaly evropské politické strany svého kandidáta na pozici předsedy Evropské komise. Dle Komise by doporučené opatření mohlo vést k rozproudění celoevropské diskuze, lepší informovanosti voličů o evropských tématech a zvýšení volební účasti.

BŘEZNOVÁ EVROPSKÁ RADA

Tématy prvního summitu Evropské rady po parlamentních volbách v Itálii byl evropský semestr, růst ve vazbě na úsporná opatření a také problematika nezaměstnanosti. Závěry Evropské rady jsou však velmi obecné. Nicméně na okraji summitu se mezi členy eurozóny intenzivně jednalo o finanční pomoci Kypru. Zdá se, že se rýsuje dohoda, podle které má Kypr obdržet namísto požadovaných 17,5 mld. pouze 10 mld. EUR. Konkrétní aspekty finanční záchrany mají být dohodnuty na odpoledním setkání ministrů financí eurozóny. Mluví se o požadavku zavedení daně z finančních transakcí, zakročení proti praní špinavých peněz na Kypru apod. jako podmínkách poskytnutí pomoci.

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Senátu při EP

Datum: 15.3.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...