SACHAROVOVA CENA ZA SVOBODU MYŠLENÍ

V pátek 26. října byli vyhlášeni laureáti Sacharovovy ceny Evropského parlamentu pro rok 2012 – stali se jimi iránská právnička pro lidská práva Nasrin Sotoudeh a rovněž íránský filmař Jafar Panahi. Oba disidenti byli za své politické aktivity odsouzeni k vězeňským trestům. Panahi byl v roce 2010 odsouzen na šest let za propagandu proti íránské vládě. Sotoudeh si od roku 2010 odpykává svůj jedenáctiletý trest za své angažmá ve prospěch žen a politických vězňů, odsouzena byla za ohrožování státní bezpečnosti. Sacharovova cena za svobodu myšlení je od roku 1988 udělována každoročně Evropským parlamentem a to lidem či organizacím, kteří se angažují ve prospěch lidských práv či svobody projevu. K oficiálnímu předání Sacharovovy ceny dojde 12. prosince.

VYJEDNÁVÁNÍ OHLEDNĚ EVROPSKÉHO ROZPOČTU 2014-2020 PŘITUHUJÍ
V pondělí 29. října, cca tři týdny před Evropskou radou (22. a 23. listopadu), jejímž jediným tématem má být dohoda členských států na podobě víceletého finančního rámce EU pro léta 2014-2020, navrhlo kyperské předsednictví revidovaný vyjednávací „box“ ohledně víceletého finančního rámce obsahující již konkrétní čísla pro jednotlivé rozpočtové kapitoly. Kyperské předsednictví navrhlo úspory ve výši cca 50 mld. EUR. Evropská komise navrhuje pro léta 2014-2020 po provedení technické aktualizace svého původního návrhu rozpočet ve výši 1033 mld. EUR v prostředcích na závazky, což představuje 1,08 % HND EU. Pro srovnání, finanční perspektiva 2007-2013 zahrnovala 976 mld. EUR v závazcích. Nejnovější kyperský návrh odmítl již jak Evropský parlament, tak Evropská komise. Německo tento návrh označilo jako krok správným směrem, zároveň německý ministr financí Schäuble zdůraznil nutnost – mimo jiné - zrušení britského rabatu, který činí cca 3 mld. EUR ročně. Naopak Švédsko ústy svého premiéra Reinfeldta kyperský návrh označilo za rozpočet jako vyšitý z 50. let minulého století (nereformovaná Společná zemědělská politika, úspory se týkají především investic do přeshraniční infrastruktury či do vědy a výzkumu), a v důsledku toho navrhuje rozpočet EU na léta 2014-2020 redukovat o celých 150 mld. EUR. Francie je spokojená, že Společná zemědělská politika EU zůstala víceméně nezměněná a navrhuje úspory především v rámci Kohezní politiky EU. Pozice Británie je nejasná, premiér Cameron utrpěl ve středu 31. října – dle BBC – největší porážku od svého zvolení v květnu 2010. House of Commons přehlasoval jeho návrh ohledně podoby rozpočtu EU. Cameron navrhoval zmrazení finančního rámce EU v porovnání s rozpočtem na léta 2007-2013, nicméně nyní dolní komora britského parlamentu žádá jeho snížení. S opoziční Labour party hlasovalo proti Cameronovi také 53 poslanců z vlastních řad. Premiér Cameron včera prohlásil, že výsledky hlasování bude respektovat.
Obecně proti sobě při vyjednávání budoucího rozpočtu EU stojí dvě skupiny členských států. Česká republika je – jak známo – zastoupena jako jediný členský stát EU v obou skupinách. Snížení navrhovaného evropského rozpočtu až o 200 mld. EUR oproti návrhu Evropské komise žádají všechny země ze skupiny „Better spending“ (často označována také jako „Like-minded“). Do této skupiny patří kromě trojice největších států EU a již výše zmíněného Švédska také Holandsko, Dánsko, Rakousko a Finsko. Všechny jsou s výjimkou České republiky čistí plátci do rozpočtu EU. Naopak skupina „Přátelé koheze“ podporuje podobu finančního rámce EU tak, jak jej minulý rok navrhla Evropské komise. Dle polského premiéra Tuska, neformálního leadera skupiny, se tato skupina rozrostla na 17 členských států. Jedná se o 11 z 12 nových členských států (kromě ČR, kterou Tusk do skupiny podporovatelů nepočítá) plus Španělsko, Portugalsko, Řecko, Belgie, Luxembursko a Irsko. Dle Tuska se ke skupině „Přátelé koheze“ přiklání jako 18. stát také Itálie. O podobě víceletého finančního rámce EU spolurozhodují Rada a Evropský parlament.

TLAK NA VELKOU BRITÁNII OHLEDNĚ JEJÍHO ČLENSTVÍ V EU SÍLÍ
V úterý 23. října vyzval předseda druhé největší frakce v Evropském parlamentu, Hannes Swoboda (S&D, Rakousko), během debaty Evropského parlamentu k závěrům Evropské Rady (záznam od 11:13 hod.), aby Velká Británie co nejdříve uskutečnila referendum ohledně svého členství v EU. Stalo se tak v reakci na výroky britského premiéra Camerona ohledně možného veta Velké Británie k finančnímu rámci 2014-2020 a rozhodnutí britské vlády využít vyjednaného opt-outu v bývalém 3. pilíři (spravedlnost a vnitro). Swoboda uvedl, že Velká Británie se musí konečně rozhodnout, co vlastně chce; ať si Británie uvědomí, jak budou reagovat finanční trhy, pokud se rozhodne opustit EU a že výstup z EU je zaručená cesta jak zlikvidovat londýnskou City; že nelze donekonečna udržovat stav, kdy se Velká Británie nechce účastnit všech velkých rozhodnutí EU, zároveň však chce o těchto rozhodnutích s ostatními členskými státy spolurozhodovat a tyto ovlivňovat.


Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při EP

Datum: 2.11.2012

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...