KONFERENCE PŘEDSEDŮ PARLAMENTŮ – USTAVENÍ KONFERENCE DLE ČL. 13 Ve dnech 21. až 23. dubna se na Kypru uskuteční pravidelná výroční Konference předsedů, jíž se účastní předsedové 40 komor národních parlamentů 27 členských států stejně jako předseda Evropského parlamentu. Nejdůležitějším bodem bude diskuze ohledně ustavení a organizace konference kontrolující uplatňování Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální úmluva) v souladu s článkem 13. Tato konference se však nemá zabývat pouze fiskální úmluvou, ale může se zabývat také otázkami spojenými s tzv. evropským semestrem či dalšími aspekty koordinace rozpočtové politiky členských států. Smluvní stranou fiskální úmluvy je 25 členských států EU. Česká republika a Velká Británie k této smlouvě nepřistoupily. Fiskální úmluva vstoupila v platnost dne 1. ledna 2013, ale ratifikována byla doposud pouze 17 členskými státy. Doposud fiskální úmluvu neratifikovaly 1. Belgie, 2. Bulharsko, 3. Lucembursko, 4. Maďarsko, 5. Malta, 6. Nizozemí, 7. Polsko a 8. Švédsko. Ambicí hostujícího kyperského parlamentu a současného irského předsednictví je najít již na této konferenci shodu ohledně zřízení konference tak, aby se neopakoval scénář ohledně ustavení konference sloužící k parlamentní kontrole provádění Společné zahraniční a bezpečnostní politiky / Společné bezpečnostní a obranné politiky. V tomto případě trvalo téměř dva roky, než byl formát konference mezi 41 předsedy konzensuálně dohodnut. Nicméně existence často protichůdných pozičních dokumentů, jako např. tzv. lucemburská deklarace parlamentů zakládajících členských států EU, tzv. kodaňský dopis, neformální deklarace parlamentů baltských států či deklarace parlamentů Visegrádské čtyřky a především pozice jednotlivých komor, naznačují, že najít shodu ještě tento víkend bude obtížné. Nejdůležitější aspekty ustavení konference dle čl. 13 se týkají následujících otázek:
1. zda mají být do konference zapojeny všechny parlamenty či pouze parlamenty 25 smluvních členských států; v případě, že mají být zapojeny také parlamenty ČR a Velké Británie, zůstává otázkou, zda mají mít hlasovací právo;
2. zda má být vytvořena nová konference či má být využita některá již existující platforma – např. konference COSAC, Evropský parlamentní týden, Konference předsedů finančních a rozpočtových výborů či dokonce pravidelné zasedání Výboru ECON Evropského parlamentu;
3. jak často se má konference konat – nejčastější návrhy jsou jednou či dvakrát ročně;
4. jaký má být poměr zastoupení Evropského parlamentu a národních parlamentů, tj. zda má být Evropský parlament vnímán jako 41. komora nebo zda má mít ve vztahu k národním parlamentům v této citlivé oblasti dotýkající se národní suverenity výraznější postavení;
5. jaký počet účastníků může být za parlament maximálně vyslán a zda budou vysílající parlamenty samy rozhodovat o složení delegací či se bude jednat o pevně danou strukturu (např. předsedové finančních/ hospodářských či rozpočtových výborů);
6. kdo bude zodpovědný za uspořádání konference (např. Evropský parlament či parlament předsednické země), kdo bude určovat agendu této konference a zda bude mít konference vlastní struktury, jako např. sekretariát;
7. jak zajistit akceschopnost a efektivnost konference, která se má zabývat rozpočtovými otázkami, tj. otázkami zasahujícími do národní suverenity, či jak nastolit skutečný politický dialog s Evropskou komisí.
Nastavení konference napoví mnohé o postavení a roli národních parlamentů v připravovaném prohlubování hospodářské a měnové unie. Senátní Výbor pro záležitosti EU k této věci přijal stanovisko dne 6. února 2013 ve 44. usnesení.

ZMĚNA ÚSTAVY V MAĎARSKU – DISKUZE NA PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ Jedním z nejdůležitějších témat plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku tento týden byla diskuze změny ústavy v Maďarsku. Irská ministryně pro Evropské záležitosti, Lucinda Creighton, zmínila, že v Radě se diskuze ohledně situace v Maďarsku nevedla a že je to úlohou Evropské komise - jako strážkyně smluv – kontrolovat, zda jsou národní ústavní pořádky v souladu s legislativou EU. Zodpovědná místopředsedkyně Evropské komise, Viviane Reding, uvedla, že Evropská komise je znepokojena změnou maďarské ústavy ve třech bodech: 1. zavedení ad-hoc daní pro občany Maďarska v případě, že Maďarsko by mělo být pokutováno za porušení EU legislativy, 2. převedení sporů z jedné soudní instance na druhou (na základě rozhodnutí předsedy Národního úřadu pro soudnictví) a 3. omezení reklamy během politických kampaní pouze na veřejnoprávní média. Viviane Reding uvedla, že Evropská komise nebude – v případě nutnosti – otálet s dalším řízením pro porušení Smlouvy až do června. V červnu má být představen posudek Rady Evropy ohledně dodržování principů právního státu v Maďarsku. V Evropském parlamentu se bude dodržováním legislativy a hodnot EU v Maďarsku zabývat Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a na červnovém plenárním zasedání by se mělo hlasovat o případné rezoluci.

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Datum: 20.4.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...