ZPRÁVA GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA WELLEHO O PŘÍPRAVĚ EVROPSKÉHO PARLAMENTU NA BUDOUCÍ VÝZVY
V současné době poutá pozornost odborné veřejnosti cca 270-stránková zpráva generálního tajemníka Evropského parlamentu Klause Welleho pod názvem „Příprava na komplexitu. Evropský parlament v roce 2025 - odpovědi“. Cílem dokumentu, který byl představen na konci ledna t.r. a vypracován úředníky Evropského parlamentu, je zmapovat budoucí výzvy, kterým by mohl Evropský parlament čelit v roce 2025 a naznačit směr, jakým by se měl druhý největší parlament na světě vyvíjet. Jedná se jak o výzvy administrativního charakteru, tak o politické otázky. Dokument, který je opatrně označen jako podklad pro diskuzi, počítá s expanzí Evropského parlamentu – ve střednědobém rámci bez změn Smluv a v dlouhodobém rámci za předpokladu jejich změny.
V dokumentu je zmíněno, že Evropský parlament by měl fungovat jako parlament eurozóny zajišťující komplexní demokratickou kontrolu. Dále je navrženo, aby Evropský parlament institucionalizoval spolupráci s Evropskou službou vnější akce, například prostřednictvím vysílání pracovníků za účelem rozvoje kapacity pro evropskou parlamentní diplomacii, která může pomoci rozvíjet demokratické tendence ve třetích zemích. Parlament by také měl posílit svou expertízu v oblasti obrany tak, aby se jeho členové byli schopni účastnit krizové diplomacie. Také je zde zmíněno posílení informačních kanceláří Evropského parlamentu v zahraničí, jako např. v Indii a v Číně, či jasné vymezení právní formy Evropského parlamentu tak, aby Evropský parlament mohl nakupovat nemovitosti v zahraničí. Dále by měl být Evropský parlament schopen vypracovávat studie dopadu přijaté legislativy – tak jak dnes činí Evropská komise. Dle zprávy by měly být i specializované výbory či komise Evropského parlamentu schopny se účastnit vyjednávání o volném obchodu s třetími zeměmi. Velká část zprávy je věnována technickému zajištění překládání a tlumočení. Co se týká sídla Evropského parlamentu, je ve zprávě uvedeno: „Záležitost tří sídel Evropského parlamentu, tj. situace, která značně zatěžuje životní prostředí, a má i sociální a symbolické dopady, nemůže zůstat v době omezených rozpočtových zdrojů tabu pro politické vedení naší instituce. Čím dříve bude určen politický směr, tím dříve bude možné se na tyto změny připravit“.

IRSKÝ PROTOKOL: STAV RATIFIKACÍ
Tzv. protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, který měl být původně ratifikován do konce irského předsednictví v Radě EU (první pololetí 2013) doposud ratifikovaly pouze čtyři z 27 členských států EU. Jedná se o Rakousko, Nizozemí, Slovinsko a samotné Irsko. V ČR bude v rámci ratifikačního procesu nutné vyřešit otázku, jakou většinou má být v obou komorách Parlamentu ČR tato změna primárního práva EU ratifikována – zda třípětinovou většinou (tak jak byla ratifikována Lisabonská smlouva) či prostou většinou.

PŘEDBĚŽNÁ DOHODA NA PODOBĚ NAŘÍZENÍ A SMĚRNICE O KAPITÁLOVÝCH POŽADAVCÍCH
Ve čtvrtek 28. února bylo v rámci tzv. trialogu dosaženo předběžné dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí ohledně finální podoby návrhu nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích (tzv. CRD IV-CRR). Návrhy přinesou celou řadu podstatných změn pro fungování úvěrových institucí. Především by měly přimět banky držet více regulatorního kapitálu a posilovat likviditu a odolnost bank proti nepříznivých událostem. Posledním sporným bodem vyjednávání byly požadavky Evropského parlamentu na omezení bonusů pro bankéře. Vzhledem k tomu, že platové incentivy bankéřů jsou považovány za jednu z příčinu jejich nezodpovědného chování a tedy i finanční a hospodářské krize, požadoval Evropský parlament jejich omezení. Od 1. ledna 2014 v případě schválení návrhu nemohou odměny (tedy pohyblivá složka mzdy) překročit výši jejich běžného platu (tedy fixní složky). Jde tedy o poměr 1:1, přičemž akcionáři mohou ve výjimečných případech tento poměr navýšit na 2:1. Legislativa by měla být schválena Evropským parlamentem na jeho dubnovém zasedání, Rada ECOFIN by tuto dohodu měla potvrdit 5. března. Proti dohodě se již ohradila Velká Británie. Nicméně návrh má být hlasován kvalifikovanou většinou.

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Datum: 3.3.2013

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video