VÝBOR BUDG VČERA SCHVÁLIL ROZPOČET NA ROK 2014 A VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

Na svém včerejším zasedání schválil Výbor pro rozpočet Evropského parlamentu (BUDG) Víceletý finanční rámec 2014-2020 stejně jako rozpočet pro rok 2014. Dohody na rozpočtu 2014 bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou po celonočním vyjednávání z pondělí na úterý tento týden. Jablkem sváru byly chybějící finance na platby z tohoto roku - europoslanci chtěli zabránit tomu, aby první rok nového finančního rámce začínal deficitem. Dohoda je i dobrou zprávou pro ČR, která je jednou ze zemí, která má obdržet z Fondu solidarity EU kompenzace za letní povodně ve výši 15,9 mil. EUR. Dohodnutý objem rozpočtu na rok 2014 je 135,5 mld. EUR na platbách a 142,6 mld. EUR na závazcích. Dohoda na rozpočtu 2014 byla předpokladem schválení Víceletého finančního rámce. I když shoda na Víceletém finančním rámci byla dosažena mezi Evropským parlamentem a Radou již v červnu t.r., Evropský parlament pozdržel svůj souhlas do té doby, než budou splněny všechny jeho požadavky. Konkrétně se jednalo o vypořádání 1. chybějících financí z roku 2013, 2. zřízení pracovní skupiny na nejvyšší úrovni k modernizaci vlastních zdrojů rozpočtu EU a 3. dokončení vyjednávání ke všem aspektům nejrůznějších politik EU. V bodě 2 zmíněná pracovní skupina však stále zřízena nebyla.

Další postup: Konference předsedů Evropského parlamentu rozhodla, že Evropský parlament bude o souhlasu s Víceletým finančním rámcem 2014-2020 stejně jako o Interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení hlasovat na svém plenárním zasedání ve Štrasburku v úterý, 19. listopadu. O rozpočtu na rok 2014 bude Evropský parlament hlasovat ve středu, 20. listopadu.

ROČNÍ ANALÝZA RŮSTU EVROPSKÉ KOMISE - ZAHÁJENÍ EVROPSKÉHO SEMESTRU

Ve středu 14. listopadu zahájila Evropská komise již čtvrtý cyklus evropského semestru koordinace hospodářských politik v rámci EU zveřejněním tzv. roční analýzy růstu 2014. Také letošní 19stránková roční analýza růstu analyzuje ekonomický vývoj v rámci EU a navrhuje priority pro hospodářskou politiku na úrovni EU. Podle Evropské komise by se členské země měly soustředit na pět hlavních priorit: 1. fiskální konsolidace zaměřující se na růst, 2. podpora konkurenceschopnosti, 3. řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize, 4. modernizace veřejné správy a 5. obnova běžného úvěrování ekonomiky. Klíčová doporučení tak Evropská komise od minulého roku nezměnila. Závěry analýzy růstu budou schváleny na březnovém jednání Evropské rady. O měsíc později pak jednotlivé vlády odevzdají své Národní programy reforem, na základě kterých Komise představí doporučení pro hospodářskou situaci pro jednotlivé členské státy. Ta pak budou schválena na červnové Evropské radě, čímž bude cyklus evropského semestru zakončen.

V souvislosti s roční analýzou růstu pak Evropská komise zveřejnila i tyto dokumenty:

•             nově je rovněž publikován pracovní dokument EK o pokroku v plnění minulých doporučení členským zemím; v kapitole určené ČR je zmíněna potřeba další konsolidace veřejných financí, neschopnost čerpat fondy EU, neefektivita veřejné správy a problémy s korupcí, nutnost zákona o státní službě, nejnižší podíl zaměstnanosti žen s malými dětmi v EU a nedostatek míst předškolního vzdělávání, apod.;

•             tzv. zpráva mechanismu varování, která analyzuje možná rizika a nerovnováhy hospodářského vývoje v jednotlivých členských zemích EU; 

•             tzv. zpráva o zaměstnanosti, která poprvé zahrnuje přehlednou sadu indikátorů z oblasti sociální politiky a zaměstnanosti;

•             tzv. zpráva o jednotném trhu, která analyzuje růstový potenciál jednotného trhu EU.

DNES EVROPSKÁ KOMISE PŘEDSTAVILA SVŮJ PRVNÍ BALÍČEK ROZPOČTOVÉHO DOHLEDU

V důsledku schválení tzv. Two-packu jsou země eurozóny s výjimkou tzv. programových zemí (tj. Kypr, Řecko, Irsko a Portugalsko) povinny zaslat své návrhy národních rozpočtů do 15. října každého roku Evropské komisi k posouzení, a to ještě před jejich schválením svými parlamenty. Kromě dotčených 13 zemí eurozóny své národní rozpočty Evropské komisi zaslaly zcela z vlastní iniciativy také Polsko, Chorvatsko a Litva, která usiluje o přijmutí společné měny k 1. lednu 2015.

Evropská komise posuzuje, zda návrh národního rozpočtu zohledňuje požadavky Paktu stability a růstu (schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP a veřejný dluh musí být menší než 60 % HDP nebo se musí snižovat) obecná hospodářsko-politická doporučení v rámci evropského semestru. Komise může také vyžadovat přepracování národního rozpočtu.

Dle hodnocení Komise riskuje porušení pravidel Paktu stability a růstu celkem pět zemí eurozóny. Jedná se o třetí a čtvrtou největší ekonomiku v EU, tj. Itálii a Španělsko, stejně jako Finsko, Lucembursko a Maltu.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 15.11.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...