O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU

VÝBOR AFCO CHCE UKONČIT PŘEJÍŽDĚNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V pondělí schválil Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu (AFCO) pětistránkovou zprávu o umístění sídel Evropského parlamentu poslanců Geralda Häfnera (Německo, Zelení) a Ashleyho Foxe (Velká Británie, ECR), která je dalším pokusem o ukončení stěhování Evropského parlamentu mezi Bruselem, kde zasedají výbory a politické skupiny, a Štrasburkem, kde se 12krát ročně koná plenární zasedání Evropského parlamentu. Zpráva je založena na tezi, že demokraticky zvolený Evropský parlament by měl mít možnost si demokraticky zvolit, kde a kdy chce zasedat. Europoslanci ve zprávě zmiňují, že Parlament vyčerpal všechny možnosti jak situaci změnit – kromě iniciace revize Smluv. Dle článku 48 Smlouvy o Evropské unii mohou vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise předkládat Radě návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Dle zpravodajů stojí přejíždění mezi Štrasburkem a Bruselem každoročně až 204 milionů EUR (což je až 10 procent ročního rozpočtu Parlamentu) a zásadním způsobem poškozuje životní prostředí produkcí CO2. Během projednávání tzv. Vaughanovy zprávy k příjmům a výdajům Evropského parlamentu na rok 2013 podpořilo minulý rok v březnu usnesení vyžadující jediné sídlo Evropského parlamentu 429 poslanců. Proti bylo 184 a zdrželo se 37 poslanců a poslankyň. Paradoxně však Evropský parlament sám o sloučení svých sídel rozhodnout nemůže. Protože se jedná o změnu Smluv, je potřeba souhlasu všech 28 členský států EU a ratifikace jejich parlamenty. Proti zrušení Štrasburku jako sídla Evropského parlamentu se staví především Francie a Lucembursko, kde sídlí generální sekretariát Evropského parlamentu. O zprávě bude hlasovat plénum Evropského parlamentu na své listopadové schůzi.

DALŠÍ PŘESUN HLASOVÁNÍ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI EU

Ve středu 23. října se mělo na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku hlasovat o souhlasu Evropského parlamentu s víceletým finančním rámcem 2014-2020, dále pak související mezi-institucionální dohodě, o opravném rozpočtu EU na rok 2013 (tzv. DAB 2 resp. 8) a ročním rozpočtu EU na rok 2014. Tato hlasování však byla s výjimkou hlasování o rozpočtu na rok 2014 opět přesunuta, pravděpodobně na listopadové plenární zasedání. Toto přesunutí zase způsobí přesun hlasování o jednotlivých politikách jako např. kohezní politika EU, společná zemědělská politika EU apod. až na prosincové plenární zasedání a tím automaticky i potíže při finalizaci příprav na příští programové období, které začíná 1. ledna. V nekonečném příběhu schvalování víceletého finančního rámce 2014-2020 sice COREPER (Výbor stálých zástupců členských států) dne 14. října schválil chybějící finanční prostředky pro rozpočet 2013 ve výši 3,9 mld. EUR, nicméně zároveň členské státy zamýšlí proplatit cca 400,5 mil. EUR za mimořádné škody způsobené povodněmi ve Střední Evropě (včetně 15,9 mil. EUR pro ČR) z těchto zdrojů. Zároveň si členské státy podmínily, že toto rozhodnutí nebude posvěceno Radou Ecofin, dokud Evropský parlament nedá svůj souhlas s víceletým finančním rámcem. Dle předsedy Výboru pro rozpočet Evropského parlamentu (BUDG) Alaina Lamassoura (Francie, EPP) však měly být tyto nečekané výdaje dle dohody mezi Radou a Evropským parlamentem doplněny z dodatečných / nových zdrojů, a proto doporučil Konferenci předsedů, která rozhoduje o pořadu jednání plenárního zasedání Evropského parlamentu, aby se hlasování o víceletém finančním rámci přesunulo na 19. listopadu. Dalším stále otevřeným problémem v souvislosti se schvalováním víceletého finančního rámce je tzv. makrokondicionalita v rámci kohezní politiky EU, se kterou europoslanci nesouhlasí stejně jako minimální pokrok pracovní skupiny ke skutečným vlastním zdrojům rozpočtu EU.

MOŽNÁ DRUHÁ ŽLUTÁ KARTA – NÁVRH EVROPSKÉHO VEŘEJNÉHO ŽALOBCE (EPPO)

V pondělí 28. října 2013 vyprší lhůta pro zasílání tzv. odůvodněných stanovisek národních parlamentů v rámci kontroly subsidiarity k návrhu nařízení Rady o zřízení úřadu Evropského veřejného žalobce (EPPO). K tomuto návrhu byla doposud přijata čtyři odůvodněná stanoviska, která čítají pět hlasů. První Senátem PČR, dále pak dvě odůvodněná stanoviska obou komor nizozemského a v pátek odůvodněné stanovisko kyperského parlamentu. Odůvodněná stanoviska pak dle informací zástupců národních parlamentů ještě do uplynutí lhůty schválí francouzský Senát (1 hlas), obě komory britského parlamentu (každá jeden hlas) a také švédský, maďarský, maltský a irský parlament (vždy dva hlasy). Tzn. že celkově bude s vysokou pravděpodobností dosáhnuto šestnácti hlasů. Potřeba je pro spuštění tzv. žluté karty v tomto případě pouze 14 hlasů. Kontrola subsidiarity stále ještě probíhá v  portugalském parlamentu, v italském Senátu a rumunské dolní komoře.

VÝBOR JURI ZPŘÍSNIL SMĚRNICI GENDEROVÉHO ZASTOUPENÍ VE VEDENÍ PODNIKŮ

V pondělí hlasoval Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu (JURI) o  návrhu směrnice týkající se zlepšení genderového zastoupení mezi nevýkonnými řediteli společností zaregistrovaných na burzách. Více informací o návrhu ve stručnosti zde. Společnosti, které nedosáhnou cíle alespoň 40 % žen v dozorčích radách do roku 2020, budou muset podat vysvětlení. Společnostem, které nebudou uplatňovat transparentní a otevřená výběrová řízení, budou povinně uloženy sankce jako např. vyloučení z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku či nemožnost dotací z fondů EU. Sankce se tedy týkají nedodržování postupů, nikoliv nedosáhnutí stanoveného cíle. Původně Komise přenechala zavedení sankcí na zvážení členských států. Nová pravidla se mají týkat dle pozměňovacích návrhů výboru JURI i těch společností, kde „nedostatečně zastoupené pohlaví“ představuje méně než 10 % pracovnic či pracovníků (tj. včetně např. firem činných v ocelářství). Na malé a středně velké podniky se směrnice vztahovat nemá. Návrh směrnice na výboru JURI podpořilo 40 poslanců, devět bylo proti a dvě poslankyně či poslanci se hlasování zdrželi. Nyní bude Evropský parlament o návrhu jednat s Radou.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

 

Datum: 21.10.2013

Podobné články:

Jak jsem přesvědčovala kolegy v Evropském parlamentu, aby naslouchali českým spotřebitelům? 20.3.2019

Návštěvnická skupina v Bruselu 20.3.2019

Zástupci českých odborů, živnostníci a řemeslníci z Kroměřížska, ale i další hosté mě včera navštívili v Evropském parlamentu v Bruselu, kam jsem je pozvala. Mluvili jsme spolu o tom, jak Parlament i další instituce EU fungují, ale probrali jsme i všechno ostatní, co je ohledně ...

Olga Sehnalová ke dnešní schůzce s ministrem zemědělství Tomanem 18.3.2019

V Bruselu jsem se dnes setkala s ministrem Miroslavem Tomanem, který zde absolvoval jednání ministrů zemědělství. Pan ministr mne informoval o výsledku schůzky se svým polským protějškem a komisařem Andriukaitisem ohledně záruk Polska v otázce bezpečnosti hovězího masa, ...

Dechový orchestr ZUŠ Kroměříž zazářil ve Štrasburku 11.3.2019

Dechový orchestr ZUŠ Kroměříž letos slaví 50. výročí svého založení. Ke svému jubileu dostal dárek i od europoslankyně Olgy Sehnalové, která členy orchestru a jejich učitele pozvala na studijní návštěvu do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Orchestr si ale nenechal ujít možnost ...

Blesk nebo koncepce aneb co se člověk dozví, když se zeptá na kraji 25.2.2019

Původně jsem chtěla tyto informace předat rovnou krajským zastupitelům, ale myslím, že budou zajímat i veřejnost. Podělím se o dva zajímavé dokumenty. Jeden jsem obdržela minulý čtvrtek a ten druhý jsem si našla na webových stránkách Zlínského kraje. Zeptala jsem se totiž Krajského ...

Řidičům kamionů a autobusů se usnadní práce – systém placení mýta v EU se zjednoduší 14.2.2019

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili dohodu, která umožní zavedení Evropské služby elektronického mýtného (EETS). V praxi to znamená, že dopravcům, kteří jezdí do zemí Evropské unie, odpadne povinnost pořizovat několik zařízení pro platbu elektronického mýtného ...

Jak to vidím já
Hlavní problém okolo supernemocnice? Kdo ji zaplatí, ...

Pod pojmem systemizace pracovních míst si většina z nás asi nepředstaví nic konkrétního. Ve zdravotnictví jsou to zjednodušeně tabulky, které říkají, kolik zdravotníků, lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a ostatního personálu v nemocnicích potřebujete, abyste zajistili provoz nemocnic. To znamená, abyste bez problémů zajistili nejen běžný provoz ve dne, ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
Naše videa
Lucemburské dny

19.11.2015 | Krátké ohlédnutí za Lucemburskými dny v Kroměříži
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]