Modernizace směrnice o uznávání profesních kvalifikací - často kladené otázky

1. Co vlastně obnáší směrnice o uznávání profesních kvalifikací?

Výkon některých povolání může na základě vnitrostátních právních předpisů vyžadovat zvláštní kvalifikaci. Týká se to např. účetních, architektů, inženýrů nebo fyzioterapeutů. Požadavky na nutné vzdělání pro získání takové odborné způsobilosti se liší stát od státu, a proto bývá výkon takové profese v jiném členském státě poměrně obtížný, často dokonce nemožný.

Ještě před několika desetiletími by osoba, která byla plně kvalifikovaným odborníkem v jedné zemi EU, musela opětovně splnit požadavky na výkon povolání v jiné členské zemi. Všechny tyto aspekty řešila směrnice o odborných (neboli profesních) kvalifikacích, která vstoupila v platnost v roce 2005.

Směrnice o odborných kvalifikacích (směrnice 2005/36/ES) se vztahuje na občany EU. Těšit se z tohoto práva mohou podle jiných evropských předpisů také někteří občané třetích zemí: rodinní příslušníci občanů EU (směrnice 2004/38/ES), dlouhodobí rezidenti (směrnice 2003/109/ES), uprchlíci (směrnice 2004/83/ES), držitelé "modrých karet" (směrnice 2009/50/ES) a výzkumníci (Směrnice/2005/71/EC).

2. Jak funguje uznávání odborných kvalifikací v souladu se směrnicí v praxi?

Pokud se kvalifikovaný odborník chce přestěhovat do jiného členského za účelem výkonu své profese, ať už jako OSVČ nebo jako zaměstnanec, může být požádán o uznání své odborné kvalifikace. Tento proces se liší v závislosti na vnitrostátních právních předpisech členského státu. Stávající směrnice nabízí různé postupy:

Pro omezený počet povolání směrnice umožňuje automatické uznávání kvalifikací. V takovém případě hostitelský stát pouze zkontroluje, zda je kvalifikace skutečně v souladu s tím, co je vyžadováno podle směrnice. Odborníkům, včetně lékařů, zubařů, všeobecných zdravotních sester, porodních asistentek, farmaceutů, veterinárních lékařů a architektů se poskytuje automatické uznání jejich kvalifikací, a to na základě schválených minimálních požadavků na jejich odbornou přípravu v rámci celé EU. Například nizozemský lékař, který vystudoval medicínu ve své zemi, může působit jako lékař ve všech ostatních členských státech. Totéž platí i pro manuální pracovníky či pracovníky v obchodu, kteří musí prokázat odpovídající pracovní zkušenosti buď jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo jako profesionální zaměstnanci. Pro právníky existují samostatné právní nástroje umožňující vzájemné uznávání registrace z domovské země a právní titul.

U většiny profesí umožňuje vzájemné uznávání kvalifikací tzv. "obecný systém". Situace se mezi jednotlivými státy různí. V některých konkrétních profesích jsou domácí vlády poměrně zdrženlivé. Obecně platí, že možnost vykonávat regulované povolání je udělena jednotlivcům, kteří jsou schopni prokázat kvalifikaci pro výkon takové profese ve své domovské zemi.  Pouze v případech, kdy se výrazně liší požadavky na vzdělávání nebo délku povinné praxe, mohou být uložena kompenzační opatření, která překonají tyto rozdíly. V takovém případě směrnice umožňuje občanům zvolit mezi obdobím výkonu praxe pod dohledem ("adaptační období"), nebo zkouškou způsobilosti. Úspěšné splnění těchto podmínek umožní zájemci plný přístup na pracovní trh v daném členském státě.

Pokud hodlá kvalifikovaný odborník pracovat nebo poskytovat služby v jiném členském státě na dobu určitou nebo pouze příležitostně, může tak v zásadě učinit bez předběžné kontroly své kvalifikace (s výjimkou profesí vztahující se na veřejné zdraví a bezpečnostní rizika). V takových případech není třeba žádat o uznání v hostitelském členském státě. Směrnice pouze umožňuje členským státům shromažďovat informace o stavu dočasných a příležitostných pracovníků v každoročním přehledu. Tento postup vyžaduje, aby takový pracovník oznámil svůj záměr poskytovat služby v daném členském státě a také poskytl podrobnější informace o místě jeho výkonu, pojištění a odborné způsobilosti v některém z ostatních členských států. Směrnice z roku 2005 tak těmto odborníkům poskytla mnohem více flexibility. Podrobnější informace jsou uvedeny v uživatelské příručce zveřejněné v prosinci 2009: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/guide/users_guide_en.pd

3. Které profese jsou v EU regulovány?

Ve všech 28 členských státech existuje kolem 740 kategorií regulovaných povolání. Regulované povolání znamená, že jeho výkon je umožněn pouze osobám, které mají zvláštní kvalifikaci, jako je např. diplom z vysoké školy. Pokud se chcete dozvědět více o konkrétních profesích v jednotlivých členských státech, obraťte se na databázi regulovaných povolání (sestavena podle údajů předložených členskými státy): http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/index.cfm?fuseaction=home.home

4. Proč je potřeba směrnici o odborných kvalifikacích modernizovat tak brzy po jejím vstupu v platnost?

Zatímco hlavním cílem směrnice z roku 2005 bylo zjednodušení právního rámce konsolidací různých směrnic přijatých postupně od roku 1960, aktuálně modernizovaná směrnice se zaměřuje na její uvedení do jednadvacátého století a přizpůsobení dynamickému trhu práce. V aktuální verzi směrnice je kladen velký důraz na využívání moderních technologií v postupu uznávání kvalifikací. Je to cesta jak snížit byrokracii a urychlit všechny postupy. Jako příklad slouží používání Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) pro evropský profesní průkaz, což zjednoduší postupy uznávání pro žadatele i příslušné orgány.

Modernizace směrnice rovněž reaguje na potřebu vytvořit hladší systém uznávání kvalifikací podporujících mobilitu pracovníků v celé Evropě. Nejméně 15 % všech hlášení občanů v rámci systému SOLVIT (on-line síť pro řešení problémů) v posledních letech se týká otázek odborné kvalifikace. Proto byla zjevná potřeba zjednodušení celého systému. Kromě toho dojde do roku 2020 v mnoha členských státech podle odhadů k poklesu obyvatel v produktivním věku až o 6 milionů osob (1 milión v rámci zdravotnictví). Poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle tak bude v řadě států narůstat.  Předpokládá se, že do roku 2020 vznikne v EU 16 milionů vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Vznikne také značná potřeba absolventů učilišť a odborných škol ovládajících nejrůznější řemesla. Z hlediska trhu bude nezbytné, aby uznávání kvalifikací pracovníků v EU bylo rychlé, jednoduché a spolehlivé, tak aby bylo možno splnit zmíněný nárůst poptávky po pracovní síle. Stárnutí evropské populace povede k mezerám na trhu práce v celé řadě členských států. Právě mobilní pracovní trh je hlavním předpokladem k vyplnění těchto mezer.

Evropská komise proto v Aktu o jednotném trhu z roku 2011 definovala 12 nástrojů k podnícení hospodářského růstu a zároveň k obnovení důvěry spotřebitelů v jednotný trh. Legislativa řešící modernizaci systému uznávání odborných kvalifikací představuje důležitý krok pro zlepšení mobility občanů EU v rámci jednotného trhu.

5. Nová verze směrnice: evoluce nebo revoluce?

Aktuální reforma se týká modernizace stávající směrnice o odborných kvalifikacích, a nikoli zcela nové směrnice. Opírá se zejména o stávající pravidla, ale tam kde je to nutné, dochází k úpravám. Směrnice přináší některé zcela nové funkce, třeba Evropský profesní průkaz.

Modernizace směrnice nepředstavuje radikální změnu politiky o uznávání odborných kvalifikací. Naopak, potvrzuje základní filozofii stojící na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře mezi členskými státy. Zároveň však hledá inovativní způsoby, jak toto lépe naplňovat v praxi. Podstata zásady automatického uznávání kvalifikací pro určitá povolání zůstala nezměněna.

Zavádí nové způsoby, jak maximalizovat potenciál stávajících nástrojů a struktur, jako například Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a jednotná kontaktní místa (e-government portály pro podnikatele působící v sektoru služeb).

6. Jaké jsou hlavní aspekty modernizované směrnice?

(1) Zavedení Evropského profesního průkazu nabídne zainteresovaným profesím možnost využívat snadnější a rychlejší uznávání kvalifikací. Měla by se také usnadnit dočasná mobilita pracovních sil. Průkaz bude k dispozici podle potřeb konkrétních profesí. Průkaz zprostředkuje optimální postup uznávání kvalifikací v rámci stávajícího Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a bude mít podobu elektronického certifikátu, který umožní dotčeným profesím působit v jiném členském státě.

(2) Lepší přístup k informacím a přístup k e-governmentu:

Členské státy zpřístupní veškeré informace o uznávání kvalifikací (zejména seznam příslušných orgánů a požadovaných dokladů) prostřednictvím jednotných kontaktních míst, které byly vytvořeny v rámci směrnice o službách a jsou již v provozu. Zájemci o práci budou mít také možnost požádat o uznávání kvalifikací online. Kromě toho se stávající vnitrostátní kontaktní místa přemění v asistenční centra, která budou odpovědná za poskytování poradenství v jednotlivých případech.

(3) Modernizace harmonizovaných minimálních požadavků na vzdělání: revidovaná směrnice zavádí změny v definici minimálních požadavků na odbornou přípravu pro povolání, která spadají do automatického uznávání (lékaři, všeobecné zdravotní sestry, porodní asistentky, zubní lékaři, farmaceuti, veterinární lékaři a architektů).

Co se lékařů týká, tak revidovaná směrnice upřesňuje, že základní lékařské vzdělávání by mělo obsáhnout 5500 hodin odborné přípravy, kterou lze provést v období minimálně pěti let. Kromě toho, revidovaná směrnice zavádí možnost částečné výjimky pro lékaře, kteří chtějí absolvovat druhé odborné vzdělání a zavádí zvláštní režim pro některé lékaře vystudované v Itálii.

U sester revidovaná směrnice předpokládá zavedení společného seznamu kompetencí, které by doplnily již existující znalosti a dovednosti, a vzdělávací předměty v rámci studia. Tato opatření by měla zaručit stejný výsledek pro všechny absolventky ošetřovatelského vzdělávání bez ohledu na to, zda bylo provedeno na univerzitě nebo na odborné škole, a to bez ohledu na skutečnost, jestli odborná příprava sestry byla zahájena po 10 nebo 12 letech všeobecného vzdělávání. Kromě toho nová směrnice rozšiřuje oblast působnosti práva pro rumunské zdravotní sestry a stanoví revizní mechanismus modernizace programu, který bude v této oblasti respektován rumunskými orgány. Specifický režim zdravotních sester a ošetřovatelů vyškolených v Polsku byl odstraněn, takže k polským sestrám vzdělávaným před přistoupením země do EU se přistupuje stejně jako k sestrám vzdělávaným v jiných členských státech, které přistoupily k EU v roce 2004.

Co se zubních lékařů týká, revidovaná Směrnice aktualizuje požadavek na minimální odbornou přípravu s cílem stanovit, že má zahrnovat 5000 vyučovacích hodin. Revidovaná směrnice navíc umožňuje členským státům částečnou výjimku pro zubní lékaře, kteří si chtějí rozšířit specializaci absolvováním druhé odborné přípravy, a umožňuje zavedení nových specializací v rámci zubního lékařství, pokud jsou společné alespoň ve dvou pětinách členských států. Revidovaná směrnice předpokládá automatické uznávání kvalifikací, kterých bylo dosaženo před koncem lhůty pro její provedení.

Pro veterinární lékaře je seznam kompetencí změněn v souladu s nejnovějším vývojem v oblasti této profese.

Pro porodní asistentky revidovaná směrnice zvyšuje délku základní úrovně vzdělávání z 10 let na 12 let, a to pro ty porodní asistentky, které začínají svou odbornou přípravu přímo po skončení jejich všeobecného vzdělávání. To znamená, že aktuální znění směrnice nevyžaduje, aby členské státy zavedly vysokoškolské vzdělávání porodních asistentek, a rovněž umožní členským státům najít řešení odpovídající 12 letům školní docházky. Porodní asistentky, které zahájily odbornou přípravu před vstupem nové směrnice v platnost, se budou stále těšit z automatického uznávání. Změna doby obecného vzdělávání odráží vývoj porodnictví jako profese a také mezinárodní trend vzdělávání v porodnictví. Zvláštní režim týkající se vzdělávání porodních asistentek v Polsku byl obdobně jako v případě tamních zdravotních sester vypuštěn.

Pro lékárníky upravené znění této směrnice aktualizuje seznam činností farmaceutů v souladu s nejnovějším vývojem tohoto oboru a omezuje uplatnění výjimky.  Členským státům také umožňuje odmítnout uznání odborné kvalifikace pro otevření nových lékáren.

U architektů revidovaná směrnice stanovuje požadavek na odbornou přípravu. Ta má obnášet nejméně čtyři roky denního studia na vysoké škole, nebo pět let vysokoškolského studia v jiném režimu. Studium musí být doplněné kontrolovanou odbornou praxí v délce nejméně dvou let. Toto řešení poskytuje potřebnou pružnost pro přizpůsobení se různým přístupům v jednotlivých členských státech (doba trvání obou akademických a praktických prvků výuky se mezi členskými státy liší).

(4) Je vytvořen mechanismus včasného varování pro všechna povolání, která se týkají bezpečnosti pacientů a profesí podílejících se na výchově nezletilých dětí, včetně péče o děti a vzdělávání v raném dětství (regulovaná povolání). Revidovaná směrnice zavádí povinnost příslušných orgánů členského státu informovat orgány všech ostatních členských států o odbornících, kterým byl zakázán výkon činnosti, byť i jen dočasně, nebo kteří se prokazovali padělanými dokumenty. Tato výměna informací bude založen na využití Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI).

(5) Zásady společného vzdělávání: modernizovaná směrnice zavádí možnost vytvoření "společných vzdělávacích rámců" a "společné vzdělávací testy", jejichž cílem bude nabízet nové možnosti pro automatické uznávání. Společný vzdělávací rámec by měl být založen na společném souboru znalostí, dovedností a kompetencí potřebných k výkonu určitého povolání. Společný vzdělávací rámec nebo testy mohou být zřízeny, pokud by se jednalo o profesi regulovanou tímto způsobem nejméně v jedné třetině členských států. Kvalifikace získané v rámci těchto společných vzdělávacích rámců by měly být automaticky uznány u ostatních zúčastněných členských států. Pro specializace v rámci odvětvových profesí bude také možné vytvářet společné zásady odborné přípravy. Za jistých specifických podmínek mohou být členské státy z působnosti společných vzdělávacích rámců nebo zkoušek vyňaty.

(6) Vzájemné hodnocení výkonu regulovaných povolání: do směrnice je zahrnut nový mechanismus, který zajistí větší transparentnost a oprávněnost regulovaných povolání. Členské státy budou muset poskytnout seznam svých regulovaných povolání včetně činností, jež zahrnují a také zdůvodnění potřeby regulace. To by mělo být doplněno o proces vzájemného hodnocení koordinovaného Evropskou komisí. V komuniké ze dne 2. října 2013 předložila Komise pracovní plán pro mapování a vzájemné hodnocení regulovaných povolání.

(7) Pravidla týkající se částečného přístupu k regulovanému povolání: zásada částečného přístupu znamená, že v nové směrnici je zahrnut přístup k výkonu pouze určité činnosti vyhrazené konkrétní profesi. Je možné využít odborníky, kteří ve svém domovském členském státě zabývají aktivitou, která samostatně v jiném členském státě neexistuje. Například hydraulický inženýr, který chce působit v členském státě, kde jsou jím ovládané odborné činnosti prováděny inženýry s kvalifikací rovněž pro práci na cestách, říčních kanálech a přístavech, bude mít možnost částečného přístupu k výkonu své specializace, tedy pouze v odvětví hydrauliky. Členské státy však mají takové situace posuzovat případ od případu a v odůvodněných případech mohou takový částečný přístup odmítnout. Částečný přístup nemůže být udělován v rámci odvětvových profesí, ale je možné jej aplikovat v případě zdravotnických profesí.

(8) Rozšíření pole působnosti směrnice i na odborníky, kteří nejsou plně kvalifikovaní: směrnice zlepší situaci odborníků, kteří mají diplom, ale před plným přístupem k výkonu povolání jim ještě zbývá absolvovat povinnou praxi. Těchto odborných praxí je vyžadováno podle právních předpisů konkrétních členských států. Týká se to například právníků, architektů nebo učitelů. Členské státy mohou omezit dobu trvání části odborné stáže, která může být prováděna v zahraničí. Státy budou povinny zveřejňovat veškeré podrobnosti k organizaci a uznávání odborných stáží v zahraničí.

(9) Vyjmutí notářů ze směrnice: Nová směrnice se nebude vztahovat na notáře jmenované úředním aktem vlád členských států na jejich území za účelem výkonu veřejné funkce.

(10) Zlepšení dočasné mobility: upravená směrnice snižuje požadavky odborné praxe pro odborníky z členských států, které povolání neregulují, a upřesňuje požadavky na dokumenty a procesní úkony.

(11) Srovnávání kvalifikací a využití kompenzačních opatření v rámci obecného systému: nová směrnice vylučuje možnost, aby příslušné orgány odmítly žádost na základě hodnocení úrovně vzdělání stanovené v článku 11 stávající směrnice (klasifikace vzdělávání na základě 5 stupňů vzdělávání) s výjimkou případu, kdy je jedinec držitelem úrovně "a" osvědčení o způsobilosti a hostitelský členský stát požaduje úroveň "e". Ve všech ostatních případech musí členské státy osvědčení uznat, ale mohou uložit typ kompenzačního opatření. V případě, kdy se držitel osvědčení úrovně "a" uchází o úroveň "d" je možné uložit adaptační období a také zkouškou způsobilosti. Hodnocení úrovní vzdělání je zachována, ale v budoucnu by měla být použita pouze jako referenční bod pro srovnávání kvalifikací a potřebu posouzení kompenzačních opatření. Návrh také zahrnuje povinnost příslušných orgánů lépe odůvodňovat svá rozhodnutí při uložení kompenzačních opatření.

(12) Pravidla týkající se jazykových dovedností: revidovaná směrnice vyjasňuje skutečnost, že kontrola jazykových znalostí odborníka by měla probíhat pouze poté, co hostitelský členský stát uzná jeho doklady o kvalifikaci, ale může proběhnout předtím, než odborník začne vykonávat danou profesi. V případě zdravotnických povolání mohou příslušné orgány provádět systematické jazykové kontroly. V ostatních případech může být kontrola jazykových znalostí provedena pouze tehdy, pokud má příslušný orgán vážné a konkrétní pochybnosti o jazykových znalostech daného odborníka. V každém případě by jazyková kontrola měla být zaměřena pouze na znalost jednoho z úředních jazyků hostitelského členského státu.

(13) Průběžný profesní rozvoj: podle nové směrnice budou muset členské státy odvětvovým profesím (lékaři, zdravotní sestry, porodní asistentky, zubní lékaři, farmaceuti, veterinární lékaři a architekti) zajistit možnost aktualizovat své znalosti, dovednosti a kompetence prostřednictvím nepřetržitého profesního rozvoje. Komise nedávno zahájila studii o přezkumu a mapování průběžného profesního rozvoje a celoživotního vzdělávání zdravotníků v EU.

7. Co přináší Evropský profesní průkaz?

Evropský profesní průkaz je inovativní nástroj, který odborníkům usnadňuje práci v jiném členském státě. Jeho zavedení pro určité profese vyžaduje ze strany Komise přijmutí dalších prováděcích aktů.

Tento průkaz bude v podstatě elektronický certifikát, který si mezi sebou budou vyměňovat příslušné orgány prostřednictvím Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). Z důvodu rizika padělání nebo zastarání by průkaz neměl mít formu čipové nebo jakékoliv jiné fyzické karty.

Využití Evropského profesního průkazu bude možné bez ohledu na to, zda se zájemci plánují kdekoliv v EU věnovat své profesi trvale nebo pouze dočasně.

Zavedení Evropského profesního průkazu reaguje na potřebu zefektivnit postupy uznávání. Je založen na větším zapojení příslušného orgánu v domovském členském státě. Tento orgán sdělí veškeré potřebné informace o odborníkovi příslušnému orgánu v hostitelském členském státě pomocí IMI. Profesní průkaz také sníží administrativní zátěž a finanční náklady zájemců o práci v jiných členských státech. Celý proces se zrychlí, protože domovský členský stát bude odborníkovi zásadně nápomocen (například tím, že potvrdí platnost jeho diplomu).

S Evropským profesním průkazem:

Odborníci mající zájem na poskytování služeb v jiných členských státech na dobu určitou budou moci využít své profesní průkaz po dobu 18 měsíců, a to bez jakýchkoliv dalších administrativních požadavků;

Příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu budou více spolupracovat s cílem ověřit kvalifikaci odborníků tím, že využijí potenciál systému IMI, který je schopen se vypořádat i s velkým počtem žádostí o průkaz;

Tzv. tiché uznávání odborných kvalifikací bude možné, pokud hostitelský členský nebude respektovat uzávěrky všech stanovených termínů pří řešení žádostí. Pokud však hostitelský členský stát neobdrží všechny potřebné informace pro přijetí rozhodnutí, může odmítnout průkaz vydat.

8. Jak mohou zainteresované profese získat právo používat profesní průkaz?

Reprezentanti příslušných profesí by měli svůj zájem vyjádřit na evropské úrovni, například prostřednictvím Evropské profesní organizace. Komise má v těchto záležitostech právo iniciativy o prováděcích aktech. Takové návrhy bude konzultovat s reprezentanty příslušných profesí i členskými státy. Zdravotní sestry, lékaři, inženýři a horští průvodci již o používání průkazů zájem projevili. Komise brzy zveřejní výzvu k postupu projevení zájmu v této věci.

9. Směrnice stanoví vzájemné hodnocení regulovaných profesí. Jaký to má účel?

Napříč všemi 28 členskými státy se směrnice o uznávání odborných kvalifikací týká asi 740 kategorií regulovaných povolání. V mnoha případech je důvod regulace dané profesí zcela zřejmý (43 % regulovaných povolání se týká zdravotnictví a 9 % vzdělávání), je však důležité, aby bylo možné přezkoumat, jaká regulovaná povolání a z jakých důvodů na území daného členského státu fungují.

Modernizovaná směrnice ukládá členským státům povinnost vypsat a popsat regulovaná povolání (včetně činnosti vyhrazené kvalifikovaným pracovníkům) a vysvětlit, proč je daná regulace nezbytná. Kromě toho směrnice předpokládá vzájemné hodnocení vnitrostátních právních předpisů, které upravují dotčená povolání. Tento postup přinese lepší pochopení důvodů, které vedly k regulaci profesí a bude podporovat členské státy ve snaze porovnat jejich regulační přístupy a sdílení osvědčených postupů.

Komise dne 2. 10. 2013 zveřejnila za účelem provádění ustanovení této směrnice pracovní program pro transparentnost postupů: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/policy_developments/131002_communication_en.pdf

10. Budou výsledkem modernizace slabší požadavky, které budou znamenat ohrožení kvality služeb a ochrany spotřebitele?

Ne. Jedním z cílů modernizace je zajistit trvale vysokou kvalitu služeb v celé EU. Za tímto účelem revize směrnice zavádí výstražný mechanismus varování týkající se zdravotníků, objasňuje pravidla týkající se kontroly jazykových dovedností a aktualizuje minimální požadavky na odbornou přípravu lékařů, zdravotních sester, porodních asistentek, zubních lékařů, farmaceutů, veterinárních lékařů a architektů.

11. Kdy bude občan naplno využívat všech změn zavedených směrnicí?

Směrnice obsahuje dvouleté přechodné období pro členské státy. Ovšem pokud jde o nové požadavky na odbornou přípravu porodních asistentek, budou mít členské státy na zavedení příslušných právních a správních předpisů 6 let.

12. Dva konkrétní příklady toho, jak uznávání kvalifikací funguje v praxi:

Příklad 1: Hana je zdravotní sestra všeobecné péče z Německa, která vystudovala v Berlíně. Mluví francouzsky a chce se přestěhovat do Bordeaux a tam pracovat opět jako zdravotní sestra. Umožní jí to nová harmonizace požadavků na odbornou přípravu zdravotních sester všeobecné péče. Na základě směrnice se Hana přihlásí u příslušného orgánu hostitelské země a prokáže svou kvalifikaci. V tomto případě se jedná o francouzské ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo by pak ve lhůtě ne delší než tři měsíce mělo poskytnout automatické uznání, po kterém může Hana začít trvale pracovat ve Francii. Příslušné orgány se mohou v jednotlivých členských státech lišit. V případě Francie by Hana kontaktovala ministerstvo zdravotnictví, kdyby chtěla pracovat ve Velké Británii, obrátila by se na národní agenturu. V Německu se zase zájemci obracejí na příslušné regionální úřady.

Hanina mladší sestra Ulrike je zdravotní sestra dětské péče a ráda by následovala Hanu do Bordeaux. Ovšem zdravotní sestry v rámci dětské péče nejsou předmětem stejného postupu automatického uznávání kvalifikací. Je to z toho důvodu, že ostatní zdravotní sestry, které nepůsobí ve všeobecné péči, nepodléhají procesu automatického uznávání. Místo toho se Ulrike bude muset obrátit na francouzské ministerstvo zdravotnictví, který pak posoudí její žádost individuálně. Kvalifikace, kterou získala studiem v Německu, bude srovnána s požadavky na stejný typ zdravotních sester ve Francii. Pokud francouzské ministerstvo dospěje k závěru, že její kvalifikace neodpovídá francouzským standardům, může být požádána, aby složila dodatečné zkoušky nebo vykonávala profesi v kontrolované zkušební době. Francouzského ministerstvo zdravotnictví musí rozhodnutí o dodatečných požadavcích vydat ve lhůtě maximálně čtyř měsíců.

Příklad 2: John je inženýr z Velké Británie a hledá lepší pracovní příležitosti v jiných zemích EU. Požadavky na odbornou přípravu pro inženýry však nejsou na úrovni EU harmonizovány a mohou se lišit podle jednotlivých členských států. John může zjistit, zda je přístup k povolání inženýra v zemi, kde by jej chtěl vykonávat, regulován. Může se jednat např. o požadavek určitého počtu let vysokoškolského studia. Třeba ve Francii a Německu přístup k profesi inženýra není regulován, zatímco v Řecku, Itálii a Španělsku existuje vnitrostátní právní úprava pro mnoho typů inženýrů. Kvůli práci v těchto zemích by John musel požádat u příslušného orgánu dané země, který posoudí jeho kvalifikaci dosaženou ve Velké Británii. Pokud se zjistí podstatné rozdíly mezi odbornou přípravou ve VB a například ve Španělsku, příslušný orgán může požadovat buď složení dalších zkoušek, nebo podstoupení kontrolované zkušební doby. Příslušné orgány toto musí posoudit ve lhůtě maximálně čtyř měsíců.

13. Kolik občanů žádá o uznání jejich odbornosti?

Od roku 1998 k dnešnímu dni využilo pravidel EU o uznání své odborné kvalifikace více než 265 tisíc občanů (Skutečný počet se odhaduje být mnohem vyšší, statistiky jsou neúplné, navíc se nevztahují na pracovníky působících jen na přechodnou dobu).

14. Další kroky

Formální přijetí Radou se předpokládá v nejbližších týdnech. Po následném zveřejnění směrnice v Úředním věstníku Evropské unie vstoupí v platnost a členské státy budou mít dva roky na implementaci směrnice do vnitrostátního práva.

Datum: 21.10.2013

Podobné články:

Rakouské dny zakončil rytmus tance Schuhplattler 19.10.2018

Poslední večer kroměřížských Evropských dnů je už tradičně věnovaný folklóru dané země - dnes večer tedy Dům kultury rozezněly energické tóny rakouského tance Schuhplattler. ...

Třetí den Rakouských dnů patřil cestovatelskému odpoledni 18.10.2018

Evropské dny věnované Rakousku dnes svým programem představily Rakousko jako turistickou destinaci. Nejprve jeden z dílů pořadu Cestománie provedl návštěvníky po jedné ze spolkových zemí, kterou je Tyrolsko a také po stopách Karla Havlíčka Borovského. Poté o svých letitých zkušenostech ...

100 let od rozpadu Rakouska-Uherska připomněly i Rakouské dny 18.10.2018

Výročí vzniku samostatného Československa se dnes dotkl i program Rakouských dnů. Ředitel Ústavu českých dějin FF UK prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. přijal pozvání do Kroměříže, aby pohovořil o tom, jaké byly širší souvislosti rozpadu rakousko-uherské monarchie. ...

Úterní Rakouské dny nabídly program na celé odpoledne - dětem, milovníkům literatury i filmu 16.10.2018

Druhý den Rakouských dnů v Kroměříži přinesl hned tři události spojené s Rakouskem - program pro děti, besedu o spisovatelce Marii von Ebner-Eschenbachové a promítání filmu Toni Erdmann. ...

Zahájení Rakouských dnů v Kroměříži si nenechal ujít rekordní počet diváků 15.10.2018

Rakouské písně, výstavy, beseda o životě Čechů ve Vídni, ale i mnoho dalšího čekalo na návštěvníky dnešního slavnostního zahájení Rakouských dnů v Kroměříži, které pořádá poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová.  ...

Beseda "Nepovedený nákup: Co teď?" v Luhačovicích 12.10.2018

Další z cyklu spotřebitelských besed jsme dnes uspořádali v Luhačovicích pro členy a členky Svazu postižených civilizačními chorobami ze Vsetínska, kteří jsou zde na rekondičním pobytu. Děkuji za pozvání a doufám, že přednáška i rady, jak se nenechat napálit při různých formách ...

Jak to vidím já
Otevřený dopis zastupitelům Zlínského kraje

V pondělí 5.listopadu zasedá ve Zlíně Zastupitelstvo Zlínského kraje. Zaslali jsme všem zastupitelům tento otevřený dopis: ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
„Musíme ukázat, že v Evropské unii nejsou výrobky ani občané druhé kategorie:“ Evropský parlament schválil zprávu Olgy Sehnalové ke dvojí kvalitě

13.9.2018 |

(Štrasburk, 13. září 2018) Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku přijal velkou většinou usnesení k dvojí kvalitě výrobků, které připravila česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Europoslanci prostřednictvím ... pokračování

Naše videa
Život se supermarkety, život bez nich

16.9.2015 | Kdy jste naposled nakoupili v supermarketu? Dnes, včera, nebo předevčírem? Obchodní řetězce jsou hlavním místem, kde Češi i jiní Evropané nakupují potraviny. Jejich působení má ale mnoho dopadů i mimo naše žaludky a peněženky. ...
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]