Češi cítí nedostatek informací o dění v Evropské unii. Podle odborníků by se proto měla zlepšit jak aktivita evropských a národních institucí, tak i práce médií nebo vzdělávacích zařízení. Unie v této souvislosti vyhlásila příští rok Evropským rokem občanů, podle některých poslanců jsou však podobné aktivity za současných ekonomických podmínek příliš drahé.
Podle průzkumů veřejného mínění podpora EU ze strany Čechů stále klesá. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, EU nyní věří pouze 37 % občanů České republiky.
Odborníci se shodují na tom, že jedním z důvodů poklesu je i nedostatečná informovanost Čechů o tom, co se v Bruselu děje a jak Evropská unie vůbec funguje. Například průzkum Komise z roku 2010 ukázal, že v ČR se o svých právech v EU necítilo být dostatečně informováno 64 % respondentů, celoevropský průměr byl přitom o 16 % nižší.
„Znalost fungování EU a její politiky nám podle mého umožní i její lepší porozumění a aktivnější přístup, nebudeme se pak možná cítit tolik tím neznámým a odtažitým Bruselem ohroženi,“ řekla EurActivu poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (S&D).
Konkrétní příklad přidává vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Jan Michal. Podle něj během českého předsednictví v Radě EU, které proběhlo v první polovině roku 2009, vzrostla v Česku informovanost o tom, co se v EU děje. „To se do značné míry pozitivně odráželo v pohledu občanů na Evropskou unii, protože fakt, že měli více informací a viděli více vlastní roli politické reprezentace, měl pozitivní dopad na jejich vnímání Evropské unie jako celku.“
Kdo by měl Čechy vlastně informovat?
Podle nejnovějšího Eurobarometru si Češi myslí, že zástupci, kteří jsou schopni nejlépe vysvětlit, jak politika EU ovlivňuje jejich život, jsou členové Komise. Tím je Česká republika poměrně ojedinělá, protože v celoevropském měřítku daleko častěji zazněla odpověď národní či regionální politici.
„Podíváme-li se na uvedený výzkum, myslím si, že se v České republice projevila velká nedůvěra vůči politikům a politice obecně. Odborníci a úředníci, kam lidé řadí i členy Komise, jsou pro ně zjevně mnohem přijatelnější,“ okomentovala výsledek Sehnalová.
2013 – Evropský rok občanů
Jedním z konkrétních informačních programů, kterým EU plánuje zlepšit informovanost Evropanů, je vyhlášení roku 2013 Evropským rokem občanů. Jeho cílem je zlepšit povědomí občanů o právech, spojených se stěhováním a životem v jiných zemích EU, jako například uznávání akademických a profesionálních kvalifikací, či přístup k přeshraniční zdravotní péči.
„Neznají-li Evropané svá práva, nemohou je účinně uplatňovat. 48 % Evropanů má dnes pocit, že nejsou o svých právech dobře informováni. Evropský rok občanů nám pomůže tuto situaci změnit. Bude dobrou příležitostí k připomenutí, jak pro nás Evropská unie může být přínosem,“ uvedla místopředsedkyně a komisařka EU odpovědná za spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding.
Jde o dobře utracené peníze?
Ne všichni však zastávají názor, že je takovýto program nutný. Poslanci politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté (ECR) odkazují na fakt, že Evropský rok občanů, jež by měl podle jejich informací stát Unii 5 milionů eur, se z velké části dubluje s programem Evropa pro občany, jehož rozpočet činí pro období 2007-2013 215 milionů eur. Podobnými projekty jsou podle ECR také před rokem do provozu uvedené návštěvnické centrum v Bruselu či Dům evropské historie.
„Nedokážu si představit, že by si kterýkoli z parlamentů členských států dovolil vydávat proporčně tolik prostředků na svou sebepropagaci, jako to činí evropské instituce z napjatého společného rozpočtu,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ECR).
Podle Sehnalové však Evropský rok občanů není aktivita vytržená z kontextu, ale navazuje na letošní Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. „Taková akce dle mého názoru prezentaci EU pomoci může, samozřejmě za podmínky, že architekti příslušných komunikačních aktivit a jejich rozpočtu budou myslet na to, že precizní a smysluplné rozdělení prostředků dělá Unii reklamu stejně, jako akce samotná,“ vysvětlila redakci Sehnalová.
ZDROJ: EurActiv
ODKAZ NA ČLÁNEK: http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/jsou-obcane-cr-dobre-informovani-o-deni-v-eu-010354
Datum: 31.10.2012
Zastupitelstvo Zlínského kraje se chystá na svém květnovém zasedání opakovat hlasování o výstavbě nové krajské supernemocnice v Malenovicích. Bude to už potřetí. Poprvé zastupitelé záměr neschválili, nečekané opakované hlasování v prosinci dopadlo nejtěsnějším výsledkem opačně. ...
Evropské dny, jejichž tradici začala v Kroměříži bývalá europoslankyně Olga Sehnalová pokračují. Předsednickou zemí EU je Finsko, kterému je věnován týden akcí, které mají Zemi tisíců jezer představit kroměřížskému publiku. O organizaci se tentokrát postarali členové ...
Dnes proběhla v Brně konference s názvem Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou uspořádal Úřad veřejné ochránkyně práv. K Úmluvě OSN se připojila Česká republika i Evropská unie. Jde o důležitý právní dokument, o který se opírají práva osob ...
Anketa Zlatý oříšek, která si všímá nadaných a šikovných děti bez ohledu na oblast, ve které vynikají, existuje řadu let, ale své krajské kolo ve Zlínském kraji, měla dnes poprve. Organizace se ujalo Středisko TyMy v Holešově a přehlídka dvanácti nominovaných do užšího ...
Když něco končí, současně něco začíná. V uplynulých deseti letech jsme v trochu jiné pozici dělali nejrůznější osvětové akce pro veřejnost, které si získaly mezi lidmi své dlouholeté příznivce. Ať už to byly spotřebitelské přednášky pro seniory, testování dvojí kvality, ...