Fakta: Jak je to s rozpočtem EU?

Evropská rada se během ostře sledovaného summitu ve dnech 7. a 8. února 2013 dohodla na rozpočtu Evropské unie pro roky 2014 až 2020. Po náročném nočním jednání se nakonec představitelé Unie shodli na tom, že výdaje EU v závazcích mají činit přibližně 957 miliard eur. Největší škrty se týkaly programu na podporu růstu a zaměstnanosti a seškrtaný byl i program na rozvoj evropské dopravní infrastruktury. Česká republika tak bude moci v příštím rozpočtovém období z evropských peněz získat pravděpodobně přes 517 miliard korun.

Stále je však potřebný souhlas Evropského parlamentu, kterému se ovšem toto rozvržení, zejména kvůli škrtům, nelíbí. Podle názoru hlavních představitelů Parlamentu se tak v době krize dává všanc budoucnost Evropy. Už krátce po oznámení páteční dohody se šéfové čtyř největších politických skupin nechali slyšet, že návrh nepodpoří – jmenovitě šéf Evropské lidové strany (PPE) Joseph Daul, předseda socialistů (S&D) Hannes Swoboda, Guy Verhofstadt za liberály (Alde) a Daniel Cohn-Bendit za frakci Zelených. Co je k tomu vede? A jaké jsou jejich hlavní motivy?

Níže nabízíme vysvětlení situace z pozice těchto čtyř frakcí a podrobněji potom z pozice frakce S&D, jejíž součástí je i naše paní poslankyně, Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).

Hlavní důvody jsou čtyři a jejich společným jmenovatelem je zejména obava o budoucnost Evropy. Mezi tyto důvody a současně podmínky představitelů EP patří:

1. Snaha o větší flexibilitu rozpočtu mezi jednotlivými lety a kategoriemi výdajů – tento přístup by umožnil lepší způsob nakládání s financemi Unie. Zejména z hlediska reakce na neočekávané potřeby a skutečnosti.

2. Snaha o možnost revize v průběhu rozpočtového období – to by umožnilo přezkoumání víceletého finančního rámce po dvou až třech letech. Očima velké části Evropského parlamentu je seškrtaný rozpočet po sedm následujících let naprosto neudržitelný.

3. Snaha o lepší vyhlídky na vlastní finanční zdroje – zejména na takové, které nebudou založeny výhradně na národních příspěvcích, ale budou mít charakter vlastních zdrojů (například daň z finančních transakcí). To by vyřešilo řadu komplikací.

4. Snaha o lepší priority - současné priority jsou z hlediska Evropského parlamentu zastaralé. Poslanci chtějí politiku orientovanou na budoucnost – zejména konkurenceschopnost, podporu vědy a výzkumu, atd.

Frakce S&D již dříve navíc formulovala následující požadavky, které jsou pro ni zásadní:

1. Celkovou výši rozpočtu, korespondující se závazky, které schválila sama Rada – Lisabonská smlouva, Strategie Evropa 2020, Rozvojové cíle tisíciletí, balíčky pro růst a pro zaměstnanost.

2. Řešení nesplacených účtů, které EU má. Není možné připustit, aby se rozpočet EU stal deficitním.

3. Takový profil výdajů, který umožní uskutečnit evropské ambice v oblastech výzkumu a vývoje, inovací, vzdělání a zaměstnanosti pro mladé, infrastruktury, životního prostředí, energetiky a rozvojové pomoci.

4. Flexibilnější rozpočet. Nikdo nemůže v roce 2013 vědět, jak bude svět vypadat v letech 2019 nebo 2020. Závazná revize v půlce období je proto vhodným a základním požadavkem.

5. Pokrok v otázce financování rozpočtu. Potřebujeme proces, který povede k větší míře vlastních zdrojů, cílem je snížit tlak na národní rozpočty a umožnit reformu zdrojů z DPH a zavedení daně z finančních transakcí (FTT) pro ty, kteří chtějí vytvořit vlastní zdroj.

Frakce S&D chce takový Víceletý finanční rámec, který EU nesváže ruce a neomezí evropské ambice v klíčových oblastech. Bez pokroku v rámci těchto bodů nemůže Evropský parlament, z pohledu S&D, dát svůj souhlas s návrhy Komise. Současná situace tak dává příležitost k vážné diskusi o budoucnosti Unie jako celku.

Hrozba deficitního rozpočtu EU

Jeden z rozhodujících bodů se týká plateb. Prostředky na platby, odhlasované v rámci rozpočtu, tvoří cash flow pro Komisi a určují její schopnost splácet účty EU. To, že platby jsou automatickým důsledkem závazků, by měl být vztah ze zákona daný a právně závazný.

Bohužel kvůli tomu, že úroveň plateb je základem pro roční příspěvek (příspěvek z HNP) členských států EU, se z tohoto stalo vysoce zpolitizované téma. Rada už několik let drží úroveň těchto plateb uměle pod potřebným minimem, čímž vytváří rozdíl mezi závazky EU a tím, co může ve skutečnosti zaplatit. Státníci tak rádi slibují to, na co ale nakonec nechtějí dát peníze.

Důsledkem je pak záplava nesplacených účtů EU, které jsme nyní, v rámci dobíhajícího rozpočtového období 2007 až 2013, svědky. Účty se hromadí mnohem rychlejším tempem, než bylo předvídáno, když vznikala dohoda ohledně rozpočtu pro roky 2007 až 2013. Například na konci roku 2012 Komise nebyla schopna splatit faktury od členských států (na kompenzace) rovnající se 16 mld. kvůli nedostatku plateb do rozpočtu. Problémem je, že tyto účty budou muset být dříve či později uhrazeny. Což by se dalo přirovnat ke "strukturálnímu deficitu". Článek 310 Lisabonské smlouvy navíc jasně stanovuje, že rozpočet EU má být vyrovnaný. Tento stav je tedy pro frakci S&D neakceptovatelný a může být dokonce označen za nelegální, vzhledem k tomu, že rozpočet podle Smlouvy nemůže být v deficitu.

Jaké jsou nyní možnosti?

Podle Lisabonské smlouvy musí s novým rozpočtem EU vyslovit souhlas Evropský parlament. Pokud EP s návrhem nebude souhlasit, Smlouva stanovuje, že budou zachovány stropy z roku 2013 až do roku 2014. V této souvislosti ale existuje řada právních nejistot, neboť většina programů EU je úzce propojena s rozpočtem. V případě, že Parlament vysloví nesouhlas, jeden z možných scénářů říká, že lídři EU budou muset přijít s novým návrhem. Mezi dvěma extrémními póly (ano a ne) se ale nachází možnosti mnoha jiných kompromisních scénářů, mezi nimiž se bude hledat dohoda. Očekává se, že se o rozpočtu EU bude hlasovat v EP do letních prázdnin a předpokládá se tajná volba.

Datum: 12.2.2013

Podobné články:

Cyklojízda do Kurovického lomu 21.9.2019

Letošní cyklojízda v rámci Evropského týdne mobility se nám náramně vydařila. Ranní mrazíky vystřídal nádherný prosluněný den. Díky asistenci Městské policie jsme se bezpečné dostali z centra města a pohodovou jízdou přes Záhlinice a Tlumačov jsme dorazili do Kurovického lomu, ...

Evropští poslanci odhlasovali změny v silniční nákladní dopravě 10.4.2019

Zlepšení podmínek pro řidiče a úpravu pravidel pro silniční nákladní dopravce minulý týden odhlasovali poslanci a poslankyně Evropského parlamentu na svém plenárním zasedání. Po téměř dvou letech debat o tzv. balíčku mobility se podařilo najít v Evropském parlamentu většinu, ...

K jednání Zastupitelstva Zlínského kraje 7.4.2019

Zastupitelé Zlínského kraje budou zítra rozhodovat o tom, jakým směrem se bude ubírat krajské zdravotnictví a krajský rozpočet na mnoho dalších let. Na otevřený dopis, který jsme odeslali krajským zastupitelům minulý týden, reagovala skupina primářů vybraných vedením kraje ...

Dvojí kvalita potravin – vyjádření Olgy Sehnalové k aktuálnímu vývoji 4.4.2019

 "Můj boj za kvalitní potraviny zdaleka ještě nekončí," prohlásila včera na tiskové konferenci česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která téma do Bruselu přinesla a svojí prací jej z nechténného dotáhla až do jeho zákonné úpravy. Ta se nyní dostala do fáze finálního ...

Otevřený dopis zastupitelům Zlínského kraje 3.4.2019

Toto je otevřený dopis, který jsme dnes zaslali všem zastupitelům Zlínského kraje. Shrnuje naše argumenty.

Jak jsem přesvědčovala kolegy v Evropském parlamentu, aby naslouchali českým spotřebitelům? 20.3.2019

Moje videa
Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...
Stáhněte si

Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2019. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]